KOMIKA VE STŘEDOVĚKÉM VÝTVARNÉM UMĚNÍ: PODÍVÁM SE TI NA ZOUBEK

komika ve středověkém výtvarném umění: podívám se ti na zoubek

KOMIKA VE STŘEDOVĚKÉM VÝTVARNÉM UMĚNÍ: PODÍVÁM SE TI NA ZOUBEK

Komika ve středověku je tématem, jemuž je v posledních letech věnována zvýšena pozornost. Její hranice je však velice křehká. To, co nám, lidem 21. století připadá jako vtipné a směšné, mělo ve středověku většinou zcela jiný, často dokonce vážný význam. A proto se medievisté ke komickým výjevům, zejména pak k těm v rukopisech stavějí různě. Pro některé je to pokus o vyjádření smyslu textu jiným způsobem. Jiní zase vnímají rozvernou výzdobu bordur manuskriptů jako dílka odvádějící pozornost od hlavního textu, jejichž autoři se inspirovali světskými radostmi, středověkým folklorem nebo dokonce ozvuky antického pohanství.

Intepretace středověkých výtvorů není možná bez práce s dochovanými písemnými prameny, které nám alespoň částečně napomáhají pochopit umělecky ztvárněné scény, které vyvolávají na našich tvářích úsměv. Rozumíme jim však správně? Ukážeme si to v rámci tohoto seriálu na vybraných příkladech.

Podívám se ti na zoubek

(akvamanile v podobě Samsona bojujícího se lvem, severní Německo?, asi 1380–1400; dnes: The Metropolitan Museum of Art, New York, inv. č. 1975.1.1412)

Akvamanile (název je odvozen z latinských slov aqua = voda a manus = ruka) je konvička na vodu převážně zoomorfních tvarů, která se používala při mytí rukou. Nejprve (ca od 12. století) se používala v sakrálním a od 14. století také ve světském prostředí. Nejčastěji měla podobu lvů, koní (často i s jezdcem) či bájných a fantastických zvířat. Akvamanilia se vyráběla převážně z bronzu, výjimečně ze stříbra, později též z keramiky. Několikakilogramové nádoby měly otvor s víčkem, který se většinou nacházel na hlavě vypodobněného zvířete. Hubička pak byla ukryta v jeho tlamě, příp. na hrudi. V převážné většině se jedná o nádherné ukázky středověkého uměleckého řemesla, přičemž jednotlivé nádoby byly umělci zpracovávány často velice svobodomyslně.

Ve sbírkách Metropolitního muzea umění v New Yorku najdeme relativně velké množství těchto nádob, z nichž mnohé zaujmou nejen svým námětem, ale celkovým provedením. Jednou z nich je i více než pětikilové bronzové (ca 78% měď, ca 10% zinek, ca 6% cín, ca 5% olovo) akvamanile (výška 34,1 cm, šířka 14 cm, délka 38 cm), které zachycuje Samsonův souboj s mladým lvem (Soudců 14, 5-6). U těchto nádob se jedná o docela neobvyklý motiv, jenž je navíc i nezvykle zobrazen. Toto akvamanile mohlo podle svého námětu sloužit jak k sakrálním, tak i k světským účelům.

Odvážný Samson klečí jednou nohou na lvím hřbetě a rozevírá rukama zvířecí tlamu. Je oblečen podle dvorské módy konce 14. století, tedy do přiléhavého kabátce, upnutých nohavic a zobaté obuvi. Má dlouhé vlasy, v nichž byla skryta jeho nadlidská síla, a módně upravený plnovous.

Samotný souboj člověka se zvířetem je ale zobrazen velice poklidně. Mnohem větší lev, což je dáno tím, že jeho tělo je základem celé nádoby, natáčí (téměř o 180 stupňů) k Samsonovi na svých zádech „pouze“ hlavu s výraznou hřívou. Chce soupeře zastrašit, a proto otvírá tlamu. Samson je aktivní a chápe se obou lvích čelistí.

Jako souboj na život a na smrt to ale vůbec nevypadá. Ba naopak. Spíše to vypadá, že se král zvířat otáčí na člověka s jistou důvěrou a otvírá svou tlamu, aby se mu do ní podíval, protože ho již delší dobu něco trápí. Ta představa působí velice komicky, ale je to dáno hlavně jakýmsi poklidem celé scény. Kdybychom nevěděli, že jej Samson za chvíli roztrhne jako kůzle, mohli bychom se opravdu domnívat, že máme před sebou zcela „jiný příběh“.

Nesmíme zapomenout zmínit, že Samsonovo tělo je vlastně samotnou rukojetí, za níž se akvamanile drželo, když se z něj odlévala voda. Hubička má pak podobu integrálně odlité zvířecí (dračí?) hlavy na hrudi lva.

Ikonografie Samsonova akvamanile je zakořeněna v antických a byzantských vyobrazeních bojů mezi lidmi a zvířaty, např. Herkula s nemejským lvem. Na Samsonovu pózu, kdy pokrčeným kolenem tlačí lva k zemi, pak narazíme ve středověkém umění docela často, např. na románských portálech.

A jak byl vnímán samotný lev? Dlouhá staletí je považován za krále zvířat (rex animalium, rex bestiarum), ale v raném středověku mu konkuroval medvěd. Lev byl ale za vládce zvířat považován již v Bibli nebo v řecké a římské kultuře. Porazit lva pak bylo jednou z možností, jak se stát vladařem (králem). Byl považován za vládce zvířat, protože neexistovalo žádné, které by ho mohlo přemoci. Přesto se v Asii a Africe dělil o trůn se slonem.

Byl považován za zvíře dobré i zlé, na jedné straně pyšný, vznešený a šlechetný král zvířat, na straně druhé ale také nebezpečná bestie. U Židů symbolizoval lev především sílu. V boji se Samsonem nebo Davidem je však nebezpečným a ďábelským tvorem. Stal se také symbolem zmrtvýchvstání, protože prý spí s otevřenýma očima, a zároveň se tradovalo, že se lvíčata rodí mrtvá a lev je přivádí k životu třetí den po narození svým řvaním.

Od 12. století se stal symbolem milosrdenství, protože ušetřil své nepřátele. Měl slitování s prosebníky. Prý nikoho nenapadne, není-li sám napaden. Útočí spíše na samce než na samice a mláďata zabíjí jen z velikého hladu. V průběhu staletí se „proměnil“ ve vznešeného a dobromyslného tvora, který se s konečnou platností stal jediným králem zvířat.

Marek Zágora

Předchozí díly seriálu:

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-rytir-bojujici-se-snekem/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-divy-muz-zapasici-s-ceskym-heraldickym-lvem/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-zvedavci-z-kostela-sv-fides-v-conques/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-zajic-slechticem/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-prisera-s-vejirovityma-usima/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-akvamanile-s-nametem-aristotela-a-phyllis/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-zapas-psa-s-kockou-ze-svatovitske-katedraly/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-hrad-lasky-%E2%80%93-psi-proti-zajicum/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-pohreb-lisaka-renarta/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-tanec-blaznu/