KOMIKA VE STŘEDOVĚKÉM VÝTVARNÉM UMĚNÍ: GIOVANNINO DE GRASSI A „JEHO“ ROZVERNÁ ABECEDA

ikonografie detail

komika ve středověkém výtvarném umění: giovannino de grassi a „jeho“ rozverná abeceda

Zvětšit obrázek

KOMIKA VE STŘEDOVĚKÉM VÝTVARNÉM UMĚNÍ: GIOVANNINO DE GRASSI A „JEHO“ ROZVERNÁ ABECEDA

Komika ve středověku je tématem, jemuž je v posledních letech věnována zvýšena pozornost. Její hranice je však velice křehká. To, co nám, lidem 21. století připadá jako vtipné a směšné, mělo ve středověku většinou zcela jiný, často dokonce vážný význam. A proto se medievisté ke komickým výjevům, zejména pak k těm v rukopisech stavějí různě. Pro některé je to pokus o vyjádření smyslu textu jiným způsobem. Jiní zase vnímají rozvernou výzdobu bordur manuskriptů jako dílka odvádějící pozornost od hlavního textu, jejichž autoři se inspirovali světskými radostmi, středověkým folklorem nebo dokonce ozvuky antického pohanství.

Intepretace středověkých výtvorů není možná bez práce s dochovanými písemnými prameny, které nám alespoň částečně napomáhají pochopit umělecky ztvárněné scény, které vyvolávají na našich tvářích úsměv. Rozumíme jim však správně? Ukážeme si to v rámci tohoto seriálu na vybraných příkladech.

Giovannino de Grassi a „jeho“ rozverná abeceda

(Vzorník Giovannina de Grassi, Milán, 90. léta 14. století, počátek 15. století, dnes Biblioteca Civica, Bergamo, Ms. VII. 14, fol. 26Rv, 27r, 29v, 30r a 30v)

V období vrcholného a pozdního středověku byly velice oblíbenou pomůckou a zdrojem předloh pro malíře, sochaře, ale i další umělce vzorníky. Některé vznikaly postupně, během několika let, ba dokonce desetiletí. Jejich význam je veliký, protože nám umožňují blíže poznat tvorbu středověkého umělce. Prozrazují nám mnohé o způsobu, jakým umělci koncipovali svá díla, jak využívali předlohy a skládali svá díla dohromady. Kladl se důraz na přesnou čitelnost předlohy/vzoru/příkladu a nepostradatelné bylo též přesně dané tvarosloví. Umělec byl často inspirován uměleckými díly svých předchůdců.

Ve vzornících byly nakresleny náboženské i světské motivy, konkrétní vybrané scény, předměty, živé bytosti, často také umělecky vyvedená písmena či kaligrafické iniciály. Do vzorníků nebyly zaznamenávány celé kompozice, nýbrž jen jejich nejdůležitější části.

Ne všichni pozdně středověcí umělci měli možnost cestovat a poznávat cizí země a kultury, a tak se vzorníky staly důležitým prostředkem uměleckého transferu. Nesměly chybět v žádném uměleckém ateliéru.

Aby nezastaraly, docházelo při práci s nimi k částečné modernizaci, např. co se oděvů, účesů týče. Přesto musela zůstat výsledná umělecká díla srozumitelná, tedy dobře čitelná.

Časem se ale začal projevovat individuálnější přístup k práci se vzory.

Z některých vzorníků se dochovaly pouze jednotlivé listy či kresby. Až z poslední čtvrtiny 14. a počátku 15. století se dochovaly celé exempláře. Často se používá termín skicář, ale ve spojení se vzorníky se většinou jedná o termín nesprávný a zavádějící. Ze středověku se ale dochovaly i skicáře, např. Villarda de Honnecourt.

Mezi nejslavnější vzorníky patří ten, jenž je připisován dílně Giovannina de Grassi a dnes se nachází v Biblioteca civica v Bergamu. Na rukopisu se začalo pracovat v 90. letech 14. století a poslední malby vznikly na počátku 15. věku. Na jednatřiceti pergamenových listech o rozměrech 22,7 x 17 cm až 26 x 18,6 cm najdeme téměř osm desítek vyobrazení. Ta odrážejí repertoár dané doby, dvorské scény s hudbou a zpěvy, občas i s náboženským významem, zvířata, dekorace a zoomorfně a antropomorfně pojatou abecedu.

Giovannino de Grassi (asi 40. léta 14. století–1398) byl architektem, malířem, sochařem a iluminátorem. Bohužel o jeho životě máme jen málo informací. Jisté je, že od roku 1391 působil jako sochař a architekt ve stavební huti milánského dómu. Proslul sice hlavně jako malíř a iluminátor, ale byl umělcem otevřeným všem novým uměleckým podnětům. Jeho kreativita, smysl pro realitu i detail neměly hranice.

V „jeho“ vzorníku převažují vyobrazení zvířat, studie podle přírody i „výtvory“ fantazie. Každá strana vzorníku může být vnímána jako samostatné umělecké dílo. Samotný Giovannino de Grassi je autorem vyobrazení jen na prvních sedmi listech. Na zbývajících malbách vzorníku podílelo více rukou.

Skutečným vrcholem vzorníku je čtyřiadvacet písmen abecedy, kterou tvoří lidská a zvířecí těla. Právě tato abeceda, jejíž jednotlivá písmena při bližším pohledu působí většinou velice komicky, celý vzorník proslavila. Najdeme ji na celkem pěti stranách. Jedná se o písmena, která byla „vytvořena“ dosud nevídaným způsobem, umným propojením lidských a zvířecích těl.

Sedm prvních písmen v pořadí E, F, G, A, B, C a D namaloval jejich autor v jedné barvě. Zbývajících sedmnáct liter je pak provedeno barevně. Lidská i zvířecí těla, ačkoli jsou fantasticky a místy až akrobaticky propletená, jsou zřetelně oddělena.

Při pohledu na písmeno A zaujme kombinace divých mužů a lvů, kteří se proplétají svou srstí (diví muži) a hřívami (lvi). Psi u nohou postav písmene B pak zřejmě symbolizují ctnosti, snad věrnost. U písmene E „překvapí“ scéna kočky objímající stejně velkou myš (i když se teoreticky může jednat i o jejich vzájemný souboj, který stejnou velikostí soupeřů naznačuje, že není jisté, kdo nakonec zvítězí). U písmene G zaznamenáme dívku hrající si se psem, zvířetem, které patřilo ve středověku k oblíbeným domácím mazlíčkům.

Tři osrstění divocí muži tvoří písmeno K, bojující rytíři na koních písmeno Q, písmeno R pak vzniklo úžasným spojením zvířat a dokonce hmyzu. Litera X zobrazuje hned čtyři hudebníky. Svým obsahem se vymyká písmeno M, na němž je jasně čitelná scéna Zvěstování Panně Marii, které je zároveň na hlavu andělem kladena koruna. To vše se odehrává za hudebního doprovodu hned trojice andělských muzikantů.

Jednotlivé kreace jsou především úchvatnou sondou do světa zvířat, a tak jsou některá písmena formována pouze zvířecími těly, jako kupř. písmeno S, které je tvořeno psem, medvědem, levhartem a lvem. Vyobrazení lidí (mužů a žen), kteří jsou oblečeni do módních, přiléhavých oděvů přelomu 14. a 15. století, pak fantasticky doplňující pestrou paletu zvířecího světa.

Prohlížení jednotlivých písmen abecedy nejen vykouzlí úsměv na našich tvářích, ale zároveň též přinutí přemýšlet, co chtěl umělec konkrétním spojením vyjádřit.

Marek Zágora

Předchozí díly seriálu:

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-rytir-bojujici-se-snekem/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-divy-muz-zapasici-s-ceskym-heraldickym-lvem/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-zvedavci-z-kostela-sv-fides-v-conques/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-zajic-slechticem/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-prisera-s-vejirovityma-usima/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-akvamanile-s-nametem-aristotela-a-phyllis/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-zapas-psa-s-kockou-ze-svatovitske-katedraly/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-hrad-lasky-%E2%80%93-psi-proti-zajicum/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-pohreb-lisaka-renarta/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-tanec-blaznu/