KOMIKA VE STŘEDOVĚKÉM VÝTVARNÉM UMĚNÍ: ŽENA VEZOUCÍ OPILÉHO MANŽELA NA TRAKAŘI

ikonografie detail

komika ve středověkém výtvarném umění: žena vezoucí opilého manžela na trakaři

Zvětšit obrázek

KOMIKA VE STŘEDOVĚKÉM VÝTVARNÉM UMĚNÍ: ŽENA VEZOUCÍ OPILÉHO MANŽELA NA TRAKAŘI

Komika ve středověku je tématem, jemuž je v posledních letech věnována zvýšena pozornost. Její hranice je však velice křehká. To, co nám, lidem 21. století připadá jako vtipné a směšné, mělo ve středověku většinou zcela jiný, často dokonce vážný význam. A proto se medievisté ke komickým výjevům, zejména pak k těm v rukopisech stavějí různě. Pro některé je to pokus o vyjádření smyslu textu jiným způsobem. Jiní zase vnímají rozvernou výzdobu bordur manuskriptů jako dílka odvádějící pozornost od hlavního textu, jejichž autoři se inspirovali světskými radostmi, středověkým folklorem nebo dokonce ozvuky antického pohanství.

Intepretace středověkých výtvorů není možná bez práce s dochovanými písemnými prameny, které nám alespoň částečně napomáhají pochopit umělecky ztvárněné scény, které vyvolávají na našich tvářích úsměv. Rozumíme jim však správně? Ukážeme si to v rámci tohoto seriálu na vybraných příkladech.

Žena vezoucí opilého manžela na trakaři

(chórové lavice, Beauvais, 1492–1507?, původně v opatství Saint-Lucien v Beauvais, dnes v Musée de Cluny, Paříž, Cl. 19626)

Po stranách kůrů kostelů, katedrál a klášterních chrámů byly umístěny lavice pro kanovníky a mnichy. Obvykle byly uspořádány ve dvou řadách různé výšky, takže ti, kteří seděli ve vyšší zadní řadě, měli stejně nerušený výhled na chór jako ti, kteří seděli v řadě první. Podle požadavků liturgie šlo sklopné sedadlo snížit nebo zvýšit. Při dlouhých bohoslužbách usnadňoval stání výstupek na spodní straně sklápěcího sedátka. Zvednutím sedadla umožňoval opření. Tento výstupek se označuje jako „miserikordia“. Výstupky byly často bohatě vyřezávané a jejich autoři při jejich tvorbě často popustili uzdu své fantazie.

V pařížském Musée de Cluny, Musée National du Moyen Ȃge můžeme obdivovat četné scény z každodenního života období pozdního středověku, které oživují „miserikordia“ dubových chórových lavic z bývalého opatského kostela Saint-Lucien v Beauvais, které nechal zhotovit opat Antoine du Bois (v čele kláštera v letech 1492–1537). Muzeum je získalo postupně v první a druhé polovině 20. století.

Bývalé benediktinské opatství Saint-Lucien v Beauvais bylo založeno na konci 6. století. Několikrát bylo zničeno Vikingy, vypáleno během stoleté války a v roce 1472 zpustošeno. Po roce 1492 bylo obnoveno výše zmíněným opatem Antoinem du Bois, který objednal pro klášterní chrám např. i nové vitraje. Dne 20. prosince 1790 bylo opatství zrušeno a mniši odešli. Opatství koupil Michel de Boislisle, obchodník z Beauvais. Relikvie svatého Luciána byly před zničením kláštera přeneseny do katedrály sv. Petra v Beauvais. Klášterní kostel se začal bourat v roce 1791. Ostatní konventní budovy byly zničeny v průběhu 19. století.

Samotné výstupky měly nejen praktickou funkci, ale jejich výjevy, které zobrazují nejrůznější náměty a kombinují náboženské i světské motivy, se mohli bavit též samotní mniši. Jednotlivé scény mohou oslovit a pobavit i současného člověka.

Na první pohled zaujme do detailu propracovaná scéna, na níž žena veze domů svého opilého manžela na trakaři. Výjev působí velice komicky. Starší žena svého manžela „při těle“ jen taktak uveze, ten si z toho však vůbec nic nedělá. Naopak je spokojeně uveleben na trakaři, v levé ruce drží džbánek (vína?) a v pravici svírá pohárek, který se snaží co nejrychleji vyprázdnit. Vůbec se za svůj pohroužený stav nestydí. A že by měl výčitky svědomí? Ty samozřejmě nemá!

I když nám celá scéna připadá komická a zcela „jasná“, můžeme v ní hledat i hlubší význam. Předpokládá se, že tomuto výjevu předcházelo sedadlo se scénou Noemovy opilosti: „I začal Noe obdělávat půdu a vysadil vinici. Napil se pak vína, opil se a odkryl uprostřed svého stanu. Chám, otec Kenaanův, spatřil svého otce obnaženého, a pověděl to venku oběma svým bratřím. Ale Šém a Jefet vzali plášť, uložili si jej na ramena a jdouce pozpátku přikryli nahotu svého otce. Tvář měli odvrácenou, takže nahotu svého otce nespatřili. (Gn 9,20-23) Z tohoto pohledu by pak mohla žena chránit svého muže před veřejným opovržením. Je však možné, že se vůbec nejedná o odsouzení nestřídmosti, nýbrž jen a pouze o komický výjev, kterým se chtěli mniši pobavit.

Marek Zágora

Předchozí díly seriálu:

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-rytir-bojujici-se-snekem/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-divy-muz-zapasici-s-ceskym-heraldickym-lvem/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-zvedavci-z-kostela-sv-fides-v-conques/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-zajic-slechticem/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-prisera-s-vejirovityma-usima/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-akvamanile-s-nametem-aristotela-a-phyllis/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-zapas-psa-s-kockou-ze-svatovitske-katedraly/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-hrad-lasky-%E2%80%93-psi-proti-zajicum/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-pohreb-lisaka-renarta/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-tanec-blaznu/