KOMIKA VE STŘEDOVĚKÉM VÝTVARNÉM UMĚNÍ: KRÁL A NAHÁ LAZEBNICE

ikonografie detail

komika ve středověkém výtvarném umění: král a nahá lazebnice

Zvětšit obrázek

KOMIKA VE STŘEDOVĚKÉM VÝTVARNÉM UMĚNÍ: KRÁL A NAHÁ LAZEBNICE

Komika ve středověku je tématem, jemuž je v posledních letech věnována zvýšena pozornost. Její hranice je však velice křehká. To, co nám, lidem 21. století připadá jako vtipné a směšné, mělo ve středověku většinou zcela jiný, často dokonce vážný význam. A proto se medievisté ke komickým výjevům, zejména pak k těm v rukopisech stavějí různě. Pro některé je to pokus o vyjádření smyslu textu jiným způsobem. Jiní zase vnímají rozvernou výzdobu bordur manuskriptů jako dílka odvádějící pozornost od hlavního textu, jejichž autoři se inspirovali světskými radostmi, středověkým folklorem nebo dokonce ozvuky antického pohanství.

Intepretace středověkých výtvorů není možná bez práce s dochovanými písemnými prameny, které nám alespoň částečně napomáhají pochopit umělecky ztvárněné scény, které vyvolávají na našich tvářích úsměv. Rozumíme jim však správně? Ukážeme si to v rámci tohoto seriálu na vybraných příkladech.

Král a nahá lazebnice

(Zlatá bula, Praha, asi 1400–1402, dnes v Österreichische Nationalbibliothek, Vídeň, Cod. 338, fol. 1r)

V roce 1356 vydal římský císař a český král Karel IV. nový říšský zákoník, který postupně vyhlásil na dvou říšských sněmech, v Norimberku a Metách. Jeho krátké označení „Zlatá bula“ se poprvé objevilo v roce 1400 a odkazovalo na zlatou pečeť, kterou byla opatřena většina jeho originálních vyhotovení.

Znění zákoníku se dočkalo ve středověku a také později mnoha opisů, z nichž některé byly doplněny i obrazovým doprovodem. Nejkrásnějším rukopisem s opisem celého textu Zlaté buly je manuskript, jenž vznikl roku 1400, nebo krátce po něm v Praze. Jeho objednavatelem byl Karlův nejstarší syn a nástupce, římský a český král Václav IV., který byl právě v roce 1400 sesazen z římského trůnu. Usuzuje se, že objednáním tohoto rukopisu dával najevo, že i po svém sesazení si stále činí nárok nejen na korunu římského krále, ale i na tu císařskou. Manuskript, který je od roku 2013 zapsán na seznamu světového dokumentárního dědictví UNESCO, se stal jedním z klenotů Václavovy soukromé knihovny, z nichž se bohužel dochovalo jen několik málo rukopisů.

Bohatě iluminovaný kodex obsahuje celkem osmdesát pergamenových listů o rozměrech 42,3 x 29,5 cm, na nichž najdeme vedle latinsky psané Zlaté buly i další dva texty a seznam toskánských měst a hradů. Jeho výzdobu tvoří celkem osmačtyřicet miniatur. Text samotné Zlaté buly zdobí čtyřicet šest z nich.

Nejznámější a zároveň nejkrásnější je výzdoba titulního listu (fol. 1r), který patří k tomu nejlepšímu, co můžeme v dochovaných rukopisech Václava IV. objevit. Jedinou orámovanou iniciálu (O) zdobí modrá točenice na zlatém damaskovaném pozadí. Hlavní miniatura titulního listu pak představuje Krista v modrém plášti sedícího na zeleném trůnu. Kristova levice drží zeměkouli v barvách duhy, pravici pozvedá v poučném gestu. Po jeho stranách stojí vždy anděl, jeden se modlí s roztaženýma, druhý se spojenýma rukama. Ze čtyř rohů rámu miniatury vyrůstají stylizované akantové listy. Proplétají se bohatými úponky, které pokrývají všechny čtyři okraje listu. V nich se otevírá úžasný svět rostlin, zvířat a lidí.

V listoví objevíme osm zpěvných ptáků, kteří jsou namalováni velice realisticky. Můžeme tak obdivovat vlevo nahoře zobrazenou sýkoru koňadru. Je možné identifikovat i ostatní ptáčky. Vpravo nahoře sedí hýl, pod ním pozvedá svá křídla bramborníček; pod ním vidíme uprostřed strany pravděpodobně dudka chocholatého a vpravo od něj čejku obecnou. Pod nimi blízko pravého dolního rohu se choulí stehlík obecný a čížek lesní. Naproti v levém dolním rohu pak sedí pěnkava obecná. Jedna věc ale zarazí: na titulním listu chybí Václavův tolik oblíbený ledňáček.

Při bližším pohledu narazíme i na další zástupce zvířecího světa. Vlevo dole v rohu se skrývá černý medvěd, vpravo dole dvě opičky, které již samy o sobě působí komicky. Jedna vypadá, že chce udělat kotrmelec, druhá si nazouvá botu. Vpravo nad tím je na okraji šedá sova a nad ní v šlahounech lví hlava, liška a pes. Tato zvířata zřejmě ztělesňují různé fyzické vlastnosti člověka.

Nechme ale stranou svět zvířat a podívejme se na zobrazené lidské postavy. V úponcích najdeme celkem devět lidských postav, nás ale bude více zajímat sedm z nich. Jediného muže najdeme uvězněného v kládě ve tvaru písmene W. I když postrádá panovnické insignie, je jím bezpochyby samotný král Václav IV. Je oblečen do kabátce v říšských barvách se zlatě vyšívanými okřídlenými písmeny W a E, nohy mu pak kryjí nohavice, každá v jiné barvě. Panovník je obklopen celkem šesti lazebnicemi, po třech vlevo i vpravo. A na ně se zaměříme.

Lazebnice jsou vypodobněny jako krásné, mladé ženy v bílých košilkách, které jsou částečně i průhledné, takže více odkrývají než zakrývají. Jejich, většinou světlé vlasy jsou rozpuštěné nebo částečně skryté pod síťkou. V lázních se staraly o návštěvníky a jistě velice ochotně uspokojovaly všechna jejich přání. Atributy lazebnic byly dřevěné vědérko a věník, svazek větviček k mrskání v parní lázni.

Na titulním listu má zcela výjimečné postavení lazebnice na levém okraji, jež je namalována výše než všechny zbývající, má modrou točenici kolem pasu a na bílé košilce stejně jako panovník vyšitá okřídlená písmena W a E, tentokrát v modré barvě. Je možné, že se jedná o vyobrazení samotné královny Žofie Bavorské.

Zatím jsme však kromě dvou opiček nenarazili na nic komického. Musíme se zaměřit na jednu z pěti lazebnic, které jsou v blízkosti uvězněného krále. Po králově pravici (z našeho pohledu vlevo) jsou dvě lazebnice a jedna z nich je téměř celá nahá. Pouze vlasy má zakryté síťkou a její tělo je jen částečně zahaleno modrou točenicí, kterou má uvázanou nad pasem. V pravé ruce drží věník a levou rukou provokativně ukazuje (nabízí) králi, jenž se dívá jejím směrem, své levé ňadro. Co to znamená? Flirtuje snad s králem? Vysmívá se mu? Máme v tom vidět jakousi provokaci? Nebo máme před sebou středověký náznak erotiky? Komunikace mezi králem a lazebnicí je zřejmá, nesmíme však za ní hledat nic erotického a ani provokativního. Odhalené ňadro bylo ve středověku vnímáno různým způsobem. Zde je s velkou pravděpodobností symbolem mateřského mléka, potravy. Lazebnice chce „vězni“ pomoci. Můžeme ji tak spíše vnímat jako ztělesnění Milosrdenství, projevu křesťanské lásky k bližnímu.

Jen pro úplnost, do počtu devíti nám chybí ještě dvě „postavy“. Zcela nahoře vlevo se protahuje divý muž, jenž je zde štítonošem českého krále, dole vpravo se pak schovává krčící se mnich…

Marek Zágora

Předchozí díly seriálu:

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-rytir-bojujici-se-snekem/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-divy-muz-zapasici-s-ceskym-heraldickym-lvem/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-zvedavci-z-kostela-sv-fides-v-conques/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-zajic-slechticem/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-prisera-s-vejirovityma-usima/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-akvamanile-s-nametem-aristotela-a-phyllis/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-zapas-psa-s-kockou-ze-svatovitske-katedraly/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-hrad-lasky-%E2%80%93-psi-proti-zajicum/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-pohreb-lisaka-renarta/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-tanec-blaznu/