KOMIKA VE STŘEDOVĚKÉM VÝTVARNÉM UMĚNÍ: RYTÍŘ BOJUJÍCÍ SE ŠNEKEM

Komika ve středověku je tématem, jemuž je v posledních letech věnována zvýšena pozornost. Její hranice je však velice křehká. To, co nám, lidem 21. století připadá jako vtipné a směšné, mělo ve středověku většinou zcela jiný, často dokonce vážný význam. A proto se medievisté ke komickým výjevům, zejména pak k těm v rukopisech stavějí různě. Pro některé je to pokus o vyjádření smyslu textu jiným způsobem. Jiní zase vnímají rozvernou výzdobu bordur manuskriptů jako dílka odvádějící pozornost od hlavního textu, jejíchž autoři se inspirovali světskými radostmi, středověkým folklorem nebo dokonce ozvuky antického pohanství.

Intepretace středověkých výtvorů není možná bez práce s dochovanými písemnými prameny, které nám alespoň částečně napomáhají pochopit umělecky ztvárněné scény, které vyvolávají na našich tvářích úsměv. Rozumíme jim však správně? Ukážeme si to v rámci tohoto seriálu na vybraných příkladech.

Rytíř bojující se šnekem

(Gorlestonský žaltář, Anglie, 1. čtvrtina 14. století; dnes: British Library, Londýn, Add MS 49.622, fol. 193v)

Rukopisy patří díky barevným iluminacím k nejkrásnějším středověkým výtvarným dílům a vizuálním pramenům. Kolem textu se často proplétají hravé dekorativní prvky a také bordury jednotlivých stran bývají vyplněny bohatými výjevy. Drobné žertovné obrázky na okrajích rukopisů, tzv. drolerie (roztomilosti, rozvernosti), nabízejí řadu zajímavých detailů, kterých si většinou všimneme až na druhý pohled. Jedním z častých komických motivů je vyobrazení rytíře bojujícího s obrovským šnekem.

Vyobrazení boje rytířů s přerostlými šneky jsou znázorněním „převráceného světa“, v němž jsou zcela obráceny role, takže v rukopisech můžeme narazit např. na výjevy, kdy zajíc loví psa. Tímto způsobem se často vyjadřovala kritika dobové společnosti. Šnek se se svým pevným „domečkem“ podobá středověkému rytíři ve zbroji. Je možné, že rytíř na něj útočí, protože v každém obrněném tvoru vidí potencionálního rivala. Souboj s velikým šnekem pak mohl zesměšňovat rytířovu téměř bezmyšlenkovitou touhu po boji.

Šnek ale býval též spojován se zbabělostí, protože se většinou skrývá ve své ulitě. Na iluminacích se však projevuje zcela opačně. Odvážně se vydává do nerovného boje. Býval i symbolem slizouna, který se ze své „ulity“ vypracoval do vyšší pozice.

Nejpeprnější interpretace vysvětluje boj mezi rytířem a šnekem jako symbol sexuálního aktu. Rytíř s vytaseným mečem symbolizuje muže, šnek pak ženu. Je však možné, že existují i další vysvětlení…

Marek Zágora