KOMIKA VE STŘEDOVĚKÉM VÝTVARNÉM UMĚNÍ: LOVEC NA STROMĚ

ikonografie detail

komika ve středověkém výtvarném umění: lovec na stromě

Zvětšit obrázek

KOMIKA VE STŘEDOVĚKÉM VÝTVARNÉM UMĚNÍ: LOVEC NA STROMĚ

Komika ve středověku je tématem, jemuž je v posledních letech věnována zvýšena pozornost. Její hranice je však velice křehká. To, co nám, lidem 21. století připadá jako vtipné a směšné, mělo ve středověku většinou zcela jiný, často dokonce vážný význam. A proto se medievisté ke komickým výjevům, zejména pak k těm v rukopisech stavějí různě. Pro některé je to pokus o vyjádření smyslu textu jiným způsobem. Jiní zase vnímají rozvernou výzdobu bordur manuskriptů jako dílka odvádějící pozornost od hlavního textu, jejichž autoři se inspirovali světskými radostmi, středověkým folklorem nebo dokonce ozvuky antického pohanství.

Intepretace středověkých výtvorů není možná bez práce s dochovanými písemnými prameny, které nám alespoň částečně napomáhají pochopit umělecky ztvárněné scény, které vyvolávají na našich tvářích úsměv. Rozumíme jim však správně? Ukážeme si to v rámci tohoto seriálu na vybraných příkladech.

Lovec na stromě

(Codex Manesse, 1300–1340, Universitätsbibliothek Heidelberg, Cod. Pal. Germ. 848, fol. 228r)

Jedním z nejproslulejších středověkých rukopisů je Codex Manesse, který je známý také jako Velký heidelberský zpěvník. Jedná se o nejbohatší a nejreprezentativnější sbírku středo-hornoněmeckých básní a písní, která se dnes nachází v Univerzitní knihovně v Heidelbergu.

Manuskript vznikl mezi léty 1300–1340 v Curychu. Na 426 pergamenových listech o rozměrech 35,5 x 25 cm je zapsáno téměř 6 000 slok od celkem 140 básníků. Sto třiceti sedmi z nich je pak věnována celostránková iluminace, která se většinou vztahuje k jedné z jejich básní či písní.

Kodex, pojmenovaný podle curyšské patricijské rodiny Manesse, zachycuje pestrost forem středo-hornoněmecké lyriky (písně, lejchy, průpovědi, didaktické básně) od počátků světského básnictví (1150/1160) až po dobu vzniku samotného kodexu, tedy přibližně do roku 1330. I když se jedná i o písně, notový zápis chybí. Na rukopise se podílelo celkem deset až jedenáct písařů. Samotné miniatury pak namalovali pravděpodobně čtyři malíři, z nichž „hlavní mistr“ jich namaloval 110. Jedna miniatura není dokončena, zůstal pouze její náčrt.

Jednotlivé iluminace se velice často objevují jako obrazový doprovod publikací s rytířskou tematikou. Zároveň jsou významným zdrojem informací o každodenním životě ve středověku a jsou i důležitým obrazovým pramenem pro heraldiky. Jednotliví básníci jsou vyobrazeni při různých aktivitách, které jsou mimo jiné ovlivněny i jejich postavením v tehdejší společnosti.

Pro pořadí básníků v manuskriptu nebylo rozhodující, kdy a kde působili. Základním principem při určování pořadí bylo jejich postavení ve středověké společnosti, což ovšem nebylo úplně dodrženo. Na začátku rukopisu tak najdeme nejvznešenějšího z minnesängrů, císaře Jindřicha VI., syna Fridricha I. Barbarossy. Za ním pak následuje král Konradin, poslední mužský potomek z rodu Štaufů, jenž je zachycen při lovu pomocí dravých ptáků. Po něm následují další králové (jako čtvrtý v pořadí je vyobrazen český a polský král Václav II.), vévodové, markrabata, hrabata, svobodní páni a ministeriálové, na konci jsou pak měšťané. Mezi básníky najdeme i duchovní.

Celostránkové iluminace rukopisu jsou velice zajímavé a z hlediska jejich interpretace i podnětné. Některé navíc vyznívají i docela komicky, jako je tomu např. u iluminace na foliu 228r, které vévodí lov kance.

Samotné vyobrazení předchází dílu Heinricha Hetzbolda von Weißensee, o němž toho bohužel moc nevíme. Zřejmě patřil k nižší šlechtě a zastával funkci purkrabího. S velkou pravděpodobností se jedná o Heinricha Hetzbolda, který je doložen v listinách v letech 1310 až 1345. Jeho písně jsou napsány v durynském dialektu, proto se usuzuje, že pocházel z Durynska.

Zpět ale k iluminaci. Jak již bylo výše uvedeno, je na ní zachycen lov kance, který byl ve středověku velice oblíbenou, ale vždy nebezpečnou záležitostí. Kanec byl pro středověké lovce obávaným zvířetem, nebezpečným protivníkem nejen lovců, ale i jejich psů. Bylo to dáno nejen tím, že „měl“ tuhou kůži a byl vybaven klektáky a páráky, ale i jeho odvahou, kdy se kanec často postavil lovci/lovcům tváří v tvář.

V Codexu Manesse vidíme lovce na koni, jenž uštědřuje zvířeti, na které se vrhli lovečtí psi, ránu mečem. „Obrněné“ zvíře s výrazným „štětinatým hřebenem“ na zádech musí čelit přesile. Dva psi se do něj zakousli, vlevo na zemi je pak zraněný malý brakýř. Za kancem stojí lovcův pomocník, který mu do hřbetu zabodává dýku. Teprve nyní se dostáváme k tomu komickému. Na iluminaci je vyobrazen totiž ještě jeden pomocník, vybavený kopím a lesním rohem. Klidně bychom mohli říci, že původně vylezl na strom, aby se podíval, zda někde nevidí lovené zvíře. Skutečnost je však zcela jiná. Ze strachu se před nebezpečným lesním tvorem uchýlil na strom, aby si zachránil vlastní život. Výmluvný je pak i výraz jeho tváře, kterou zdobí zřetelný úsměv. Má radost, že se zachránil. Iluminátor se tak pokusil celou loveckou scénu „odlehčit“, což se mu „zachráněným“ lovcem na stromě opravdu povedlo.

Marek Zágora

Předchozí díly seriálu:

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-rytir-bojujici-se-snekem/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-divy-muz-zapasici-s-ceskym-heraldickym-lvem/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-zvedavci-z-kostela-sv-fides-v-conques/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-zajic-slechticem/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-prisera-s-vejirovityma-usima/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-akvamanile-s-nametem-aristotela-a-phyllis/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-zapas-psa-s-kockou-ze-svatovitske-katedraly/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-hrad-lasky-%E2%80%93-psi-proti-zajicum/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-pohreb-lisaka-renarta/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-tanec-blaznu/