KOMIKA VE STŘEDOVĚKÉM VÝTVARNÉM UMĚNÍ: „KULTURISTÉ“ ADAM A EVA

komika ve středověkém výtvarném umění: „kulturisté“ adam a eva

KOMIKA VE STŘEDOVĚKÉM VÝTVARNÉM UMĚNÍ: „KULTURISTÉ“ ADAM A EVA

Komika ve středověku je tématem, jemuž je v posledních letech věnována zvýšena pozornost. Její hranice je však velice křehká. To, co nám, lidem 21. století připadá jako vtipné a směšné, mělo ve středověku většinou zcela jiný, často dokonce vážný význam. A proto se medievisté ke komickým výjevům, zejména pak k těm v rukopisech stavějí různě. Pro některé je to pokus o vyjádření smyslu textu jiným způsobem. Jiní zase vnímají rozvernou výzdobu bordur manuskriptů jako dílka odvádějící pozornost od hlavního textu, jejichž autoři se inspirovali světskými radostmi, středověkým folklorem nebo dokonce ozvuky antického pohanství.

Intepretace středověkých výtvorů není možná bez práce s dochovanými písemnými prameny, které nám alespoň částečně napomáhají pochopit umělecky ztvárněné scény, které vyvolávají na našich tvářích úsměv. Rozumíme jim však správně? Ukážeme si to v rámci tohoto seriálu na vybraných příkladech.

„Kulturisté“ Adam a Eva

(Beatus z Liébany, Codex Escorial, zřejmě klášter San Millán de la Cogolla, Španělsko, kolem roku 950, dnes v Real Biblioteca del Monasterio San Lorenzo de El Escorial, Španělsko, MS &.II.5, fol. 18r)

V knihovně slavného kláštera San Lorenzo de El Escorial, který nechal v 16. století vybudovat velký milovník umění, španělský král Filip II., se nachází skutečný poklad, tzv. Escorialský Beatus, nejcennější a nejkrásnější ze všech dochovaných iluminovaných rukopisů a zlomků komentáře Apokalypsy (Zjevení Janova), jehož autorem byl mnich a teolog Beatus z Liébany († po roce 798).

Beatus z Liébany je spjat s klášterem San Martin de Turieno v údolí Liébana v Asturském království. Jeho hlavním dílem je výše zmíněný komentář k biblické Apokalypse ve dvanácti knihách, který vznikl kolem roku 776. Motivem komentáře byl Poslední soud, který se očekával v roce 800. Významný text se dochoval ve 34 rukopisech a zlomcích z 9. až 16. století. Části díla o Apokalypse, které se nacházejí ve Španělsku a Portugalsku, byly v roce 2015 prohlášeny organizací UNESCO za světové dokumentární dědictví.

Zpátky ale k escorialskému exempláři. Působivý kodex byl pravděpodobně vytvořen kolem roku 950 ve skriptoriu kláštera San Millán de la Cogolla, které je známé svými nádherně iluminovanými manuskripty Beatova komentáře. Vlivný komentář ke Zjevení svatého Jana se v raném středověku stal dokonce samostatným žánrem a v průběhu středověku vznikly, jak již bylo uvedeno, desítky bohatě zdobených rukopisů.
Escorialský Beatus má několik ikonografických zvláštností, díky nimž je čtení a studium nádherných miniatur skutečným potěšením. Iluminátor jménem Florentinus vyzdobil kodex o tři sta čtyřech stranách (o rozměrech 39,5 x 22,5 cm) celkem dvaapadesáti velkými miniaturami, které se vyznačují mimo jiné jednobarevným pozadím v jasných barvách, kterým dominuje žlutá. Jednobarevná pozadí přenášejí Janovy apokalyptické vize do abstraktního světa.

Velice komicky působí celostránková iluminace na foliu 18r, která obdivuhodným způsobem shrnuje události z knihy Genesis (3,1-7). Adam a Eva jsou oklamáni hadem a dopouštějí se Pádu člověka, protože pojedli zakázané ovoce ze stromu poznání dobra a zla. Oběma se otevřely oči a poznali, že jsou nazí.

Co je ale na vyobrazení komického? Adam s Evou jsou zobrazeni s velice silnými (svalnatými?) a neforemnými postavami, které jako by patřily spíše kulturistům, kteří to přehnali s cvičením. Nemít Eva dlouhé vlasy, bylo by možná i problematické určit, kdo je kdo. Podíváme-li se však do jiných exemplářů Beatova hlavního díla, narazíme na podobně pojaté „první hříšníky“. Je možné, že samotný malíř neměl k dispozici „ženský model“, takže maloval po paměti, příp. se nechal inspirovat některým ze svých „spolubratří“.

Je zřejmé, že iluminátorovi nešlo v žádném případě o zachycení komického výjevu, ale dvou osob, které náhle prozřely. Velice výrazné jsou jejich velké, otevřené oči, jimiž se kradmo dívají. Nedívají se však na dlouhého hada s modrými a žlutými šupinami, který obtáčí kmen stromu, ale na sebe. Jsou doslova šokováni svou nahotou! Tu se snaží zakrýt obrovskými fíkovými listy, které rychle spletli dohromady, aby se mohli alespoň částečně zahalit.

Zajímavým způsobem je namalován i samotný strom poznání dobra a zla. Jeho kořeny jsou zapuštěny do ozdobného rámu a také jeho větve vyčnívají v horní části mimo rám a vytvářejí dojem, že Adam a Eva stojí za ním.

Jedinečná miniatura, zredukovaná na nejdůležitější vizuální prvky, je více než jasná, a především velice působivá.

Marek Zágora

Předchozí díly seriálu:

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-rytir-bojujici-se-snekem/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-divy-muz-zapasici-s-ceskym-heraldickym-lvem/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-zvedavci-z-kostela-sv-fides-v-conques/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-zajic-slechticem/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-prisera-s-vejirovityma-usima/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-akvamanile-s-nametem-aristotela-a-phyllis/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-zapas-psa-s-kockou-ze-svatovitske-katedraly/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-hrad-lasky-%E2%80%93-psi-proti-zajicum/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-pohreb-lisaka-renarta/