archiv detailpraha: křížové výpravy očima arabských kronikářů - paměť středověku (argo)

Praha: Křížové výpravy očima arabských kronikářů - Paměť středověku (Argo)

Pražské nakladatelství Argo vydalo jako jedenáctý svazek záslužné Edice Memoria medii aevi - Paměť středověku reprezentativní výbor středověkých textů nazvaný „Křížové výpravy očima arabských kronikářů", jehož editorem byl italský historik a především velký znalec arabských středověkých pramenů Francesco Gabrieli (1904-1996).

Český čtenář se mohl s překlady některých pasáží setkat již dříve, protože se objevily v knize Věry Hrochové „Křížové výpravy ve světle soudobých kronik", která vyšla již v roce 1982.

Gabrieli zařadil do svého sborníku texty celkem sedmnácti arabských historiků (jako jsou např. Ibn al-qalánisí, Ibn al-Athír, Abú Šáma, Bahá-ad-Dínz a Ibn Wásil), z nichž je u nás nejznámější Usáma ibn Munkiz, jehož hlavní dílo vyšlo česky pod názvem „Kniha zkušeností arabského bojovníka s křižáky" již dvakrát, naposledy pak v roce 2009 v nakladatelství Academia.

Jednotliví autoři jsou často očitými svědky popisovaných událostí, což z jejich textů činí zajímavé a velice výmluvné prameny. Čtenář tak má možnost podívat se na události křížových výprav let 1099 až 1291 z druhé strany. Často se jedná o úžasné postřehy, jež ukazují popisované události ve zcela jiném světle, než jak je známe z textů křesťanských kronikářů.

Kromě jednotlivých klíčových událostí křížových výprav se dozvídáme velké množství informací o hlavních účastnících jednotlivých výprav, a to na obou stranách. Nejvíce prostoru na straně muslimů je věnováno sultánu Saladinovi, stranou nestojí ale ani turecký atabek Zengí nebo další sultáni jako byli např. Bajbars, Qaláwún a al-Ašraf, kteří si postupně ve 2. polovině 13. století rozebrali zbytek křižáckého území.

Z křesťanských vůdců jsou i přes řadu negativních vlastností nejvíce ceněni anglický král Richard Lví srdce a zejména pak skvělý diplomat císař Fridrich II., jenž je oceňován především za svou vstřícnost vůči muslimům i jejich kultuře a náboženskou toleranci. Arabští historici kladně hodnotí ale i další křesťanské válečníky, jež jsou „méně" známí, např. jeruzalémského krále Balduina II. nebo Konráda z Monferratu, pána z Tyru, který byl pravděpodobně nejvýznamnější osobností třetí křížové výpravy.

V textech jsou zmiňováni i další vůdci zvučných jmen, ale jejich hodnocení je spíše neutrální či záporné (Fridrich I. Barbarossa, Ludvík IX. Svatý).

Texty jsou rozděleny do čtyř částí. První část nazvaná „Od Godefroie k Saladinovi" přináší texty k historii první křížové výpravy a k období krátce po ní, kdy křižáci upevňovali ve Svaté zemi svou moc. Nechybí texty k druhé výpravě, která byla vyhlášena jako reakce na pád Edessy. Nejvíce prostoru je věnováno textům, jejichž autorem je Usáma ibn Munkiz, který mimo jiné popisuje zvyky křižáků, které ho velice zaujaly.

Druhá část „Saladin a třetí křížová výprava" je nejrozsáhlejší, je do ní zařazen např. stručný Saladinův životopis z pera Bahá-ad-Dína. Barvité je pak vylíčení slavné a klíčové bitvy u Hattínu.

Několik textů je věnováno dobovým popisům Jeruzalému. Některé významné události jsou přiblíženy hned z pohledu několika různých arabských historiků, přičemž srovnání těchto textů je často zajímavé. Celý oddíl je pak zakončen vylíčením Saladinovy smrti.

Následující část nazvaná „Ajjúbovci a útoky na Egypt" se nejprve vrací k neúspěšné páté výpravě, ale hlavní texty se vztahují hlavně k šesté „nekrvavé" kruciátě, jejíž největší osobností byl císař Fridrich II., kterému se diplomatickým jednáním podařilo pro křesťany získat přístup do svatého města Jeruzalém. Podobně jako Fridrich II. měli Arabové v úctě i jeho syna Manfreda. Na závěr byly zařazeny texty o posledních dvou křížových taženích francouzského krále Ludvíka IX. Svatého.

Poslední část „Mamlúci a konec křížových výprav" je vlastně smutným epilogem téměř dvě stě let trvajícího období. Jednotlivé úryvky přibližují poslední roky existence křižáckých území, kterých se postupně zmocnili mamlúčtí sultáni.

Ve výboru nechybí základní bibliografie, která je ale bohužel dovedena jen do roku 2001. Plusem je jistě zařazení bibliografie v češtině (pramenů i odborné literatury), která je aktualizována až do roku 2009.

Kniha „Křížové výpravy očima arabských kronikářů" je velice zajímavým a fascinujícím čtením, které ukazuje období křížových výprav v novém světle, i když očima nepřátel křižáků. Jedenáctý svazek Edice Memoria medii aevi si čtenáře jistě najde.

 

Marek Zágora

 

Křížové výpravy očima arabských kronikářů, vybral, uspořádal a úvod napsal Francesco Gabrieli, předmluvu napsal José Enrique Ruiz-Domènec, přeložil Josef Prokop, Argo, Praha 2010, 340 stran, doporučená cena 398 Kč.

 

K dílu Usámy ibn Munkize::

http://www.stavitele-katedral.cz/praha-kniha-zkusenosti-arabskeho-bojovnika-s-krizaky/

 

Odkazy na ostatní svazky edice Memoria medii aevi:

www.stavitele-katedral.cz/praha-dobyti-lisabonu-a-reconquista-portugalska-memoria-medii-aevi/

www.stavitele-katedral.cz/praha-putovani-walesem-geralda-z-barry/

www.stavitele-katedral.cz/praha-argo-vydalo-v-ceskem-prekladu-kroniku-detmara-z-merseburku

www.stavitele-katedral.cz/praha-ciny-biskupu-hamburskeho-kostela-adama-bremskeho/

www.stavitele-katedral.cz/praha-kronika-galla-anonyma-memoria-medii-aevi-argo/

www.stavitele-katedral.cz/praha-memoria-medii-aevi-beda-ctihodny-cirkevni-dejiny-anglu-argo/

www.stavitele-katedral.cz/praha-memoria-medii-aevi-argo-kronika-franku-rehore-z-toursu/

http://www.stavitele-katedral.cz/praha-memoria-medii-aevi-argo-kronika-vlady-d-pedra-i/

http://www.stavitele-katedral.cz/praha-halicsko-volynsky-letopis-zajimavy-pramen-k-dejinam-stredovychodni-evropy-13-stoleti/

http://www.stavitele-katedral.cz/praha-dejiny-britskych-kralu-jeden-z-hlavnich-pramenu-pribehu-o-krali-artusovi/

 


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru