Kronikářské dílo merseburského biskupa Dětmara, napsané přibližně v letech 1013–1018, je jedním z nejobsáhlejších pramenů k dějinám střední Evropy kolem roku 1000. Dětmar měl velmi dobré informace. O raných Přemyslovcích toho věděl víc, než první český kronikář Kosmas. Jeho text je proto cenným zdrojem poznání o dění v Čechách i na Velké Moravě a také v Německu a v Polsku. Jako literát měl smysl pro poutavé vyprávění, takže jeho záznamy - na rozdíl od jiných kronik - nejsou nijak nudné. Zajímali ho nejrůznější věci. Detailně třeba popsal jak u Slovanů vypadala velká pohanská svatyně, která stála na hradě Riedegost. Ač křesťan, obdivoval tu pozoruhodně vyřezané sochy, kterým dominoval bůh Svarožic. Dětmar měl i vzácný smysl pro vlastní karikaturu: „Můj nos, již v dětství přeražený, mi dodává směšného vzezření. Na to by si nikterak nestěžoval, kdybych měl jiné přednosti...“ Kronika Dětmara z Merseburku, napsaná přibližně v letech 1013–1018, má své moderní německé i polské vydání, česky nyní vychází poprvé zásluhou nakladatelství Argo v záslužné edici Memoria medii aevi – Paměť středověku.
PhDr. Peter Kováč
Dětmar z Merseburku, Kronika, nakladatelství Argo, Praha 2009, přeložil Bořek Neškudla a Jakub Žytek, podrobné poznámky připravil Jiří Ohlídal, doporučená cena 458 Kč.
Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | Statistiky toplist | Zpět nahoru