archiv detailpraha: dějiny britských králů - jeden z hlavních pramenů příběhů o králi artušovi

Praha: Dějiny britských králů - jeden z hlavních pramenů příběhů o králi Artušovi

Nedávno vydalo pražské nakladatelství Argo již desátý svazek ambiciózní Edice Memoria medii aevi - Paměť středověku, v němž jsou v češtině poprvé představeny „Dějiny britských králů", jejichž autorem je Geoffrey z Monmouthu.

Geoffrey z Monmouthu (asi 1100-1155) napsal za svůj život několik děl, z nichž se hned tři významná dochovala až do současnosti, žádné z nich ale nedosáhlo takové proslulosti jako jeho „Dějiny britských králů", jež popisují britské dějiny od příchodu jejich bájného krále Bruta, potomka Trójanů, až do 7. století, kdy na ostrově vládli již anglosaští panovníci.

O autorovi máme velice málo informací. S jistotou víme, že byl magistrem (sám se tak označuje v listinách) na univerzitě v Oxfordu, roku 1152 byl vysvěcen na kněze ve Westminsteru a o něco později se pak stal biskupem u sv. Asafa v severním Walesu. Několik kusých informací o něm máme i z jeho „Dějin", zejména o jeho osobních stycích, respektive zdrojích, které jej ovlivnily a zároveň inspirovaly.

Přesto nejsme bohužel schopni určit všechny vlivy a hlavně pohnutky, které jej vedly k sepsání tohoto díla. Nelze ale vyloučit, že na jeho práci mohly mít výrazný vliv např. Bretonci, u nichž přežívaly vlastní tradice raných britských dějin a s nimiž mohl být Geoffrey z Monmouthu velice dobře obeznámen, jak naznačuje autor předmluvy Daniel Samek.

„Dějiny britských králů", které dokončil kolem roku 1138, nejsou čistě historickou prací, jsou vlastně jakousi směsicí historické reality, keltských legend a autorovy „bezbřehé" fantazie.

Celá třetina textu je věnována Merlinovi, jemuž Geoffrey z Monmouthu věnoval i dvě samostatná díla, a hlavně příběhům, jejichž ústředním hrdinou je král Artuš, který je sice představen jako ideální panovník, ale i ten má své chyby. Celkově je král Artuš, nebo asi přesněji král Arthur, a celý jeho dvůr, pojímán v úplně jiném světle, než jej známe z pozdějších „klasických" děl francouzských a německých literátů středověku (Chrétien de Troyes, Wolfram von Eschenbach). Někteří „hlavní hrdinové" jsou stejní, o jiných pak nenajdeme v „Dějinách britských králů" ani zmínku (Lancelot, Tristan, Isolda). Také některé charakteristické motivy zde zcela chybí (sv. Grál, motiv kulatého stolu).

Na konci nechybí výběr z velice bohaté cizojazyčné literatury a také přehled děl k tématu, jež vyšla v češtině. Není zvykem, aby jednotlivé svazky Edice Memoria medii aevi měly obrazový doprovod, ale velice čtivé „Dějiny britských králů" jsou jednou z výjimek. Barevné obrazové přílohy mají vztah především k příběhům o králi Artušovi.

„Dějiny britských králů" jsou zajímavým a inspirativním čtením a zároveň jedním ze základních pramenů k „artušovské" historii, přesto si ale musíme uvědomit, že se nejedná o pramen nejstarší.

 

Marek Zágora

Geoffrey z Monmouthu, Dějiny britských králů, přeložila Jana Fuksová, úvod napsal Daniel Samek, Argo, Praha 2010, 255 stran, doporučená cena 298 Kč.

 

Odkazy na ostatní svazky edice Memoria medii aevi:

www.stavitele-katedral.cz/praha-dobyti-lisabonu-a-reconquista-portugalska-memoria-medii-aevi/

www.stavitele-katedral.cz/praha-putovani-walesem-geralda-z-barry/

www.stavitele-katedral.cz/praha-argo-vydalo-v-ceskem-prekladu-kroniku-detmara-z-merseburku

www.stavitele-katedral.cz/praha-ciny-biskupu-hamburskeho-kostela-adama-bremskeho/

www.stavitele-katedral.cz/praha-kronika-galla-anonyma-memoria-medii-aevi-argo/

www.stavitele-katedral.cz/praha-memoria-medii-aevi-beda-ctihodny-cirkevni-dejiny-anglu-argo/

www.stavitele-katedral.cz/praha-memoria-medii-aevi-argo-kronika-franku-rehore-z-toursu/

http://www.stavitele-katedral.cz/praha-memoria-medii-aevi-argo-kronika-vlady-d-pedra-i/

http://www.stavitele-katedral.cz/praha-halicsko-volynsky-letopis-zajimavy-pramen-k-dejinam-stredovychodni-evropy-13-stoleti/

 


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru