archiv detailpraha: memoria medii aevi (argo) - kronika franků řehoře z toursu

Praha: Memoria medii aevi (Argo) - Kronika Franků Řehoře z Toursu

Nakladatelství Argo připravilo na rok 2006 první svazek své nové edice, která dostala velice „atraktivní" název Memoria medii aevi - Paměť středověku. Cílem této edice, v níž doposud vyšlo sedm svazků, je vydávání překladů významných pramenů k dějinám evropského středověku. Jako úvodní svazek si Argo vybralo výborný překlad základního díla k raným dějinám francké říše a 6. století vůbec, Dějiny v deseti knihách Řehoře z Toursu, které již jednou vyšly v češtině, a to v 80. letech minulého století.

Řehoř, jehož skutečné jméno bylo Jiří - Georgius, se narodil koncem 30. let 6. století v dnešním Clermont-Ferrandu do bohaté a vlivné rodiny galořímského senátora. Mnoho jeho příbuzných zastávalo ve francké říši významné církevní i světské úřady. Řehoř sám byl od dětství předurčen církevní dráze a v roce 573, tedy v docela pozdním věku, se stal biskupem v Toursu, kde setrval minimálně do roku 593, kdy se datuje poslední v jeho kronice zapsaná událost. Právě období těchto dvaceti let je nejautentičtější částí celého díla.

Řadě významných událostí byl očitým svědkem, o ostatních měl pak dostatek hodnověrných svědectví. Biskup z Toursu byl ve své době nejvýznamnějším církevním hodnostářem celé francké říše. Nejpravděpodobněji zemřel rok po poslední zapsané události, tedy v roce 594, písemné prameny bohužel mlčí. Celý život prožil na území francké říše, ale nebyl Frank a nelze jej považovat ani za Římana. Výstižnější je označení, které pro něj použil Řehořův překladatel do češtiny a autor vynikající předmluvy Jaromír Kincl, jenž jej nazval Románem, dnes bychom jej považovali asi za Galořímana. Sám se nepovažoval za příliš vzdělaného a hodného napsat takovéto dílo, nikdy se soustavněji nezabýval latinskou gramatikou. Přesto to s jeho vzděláním asi nebylo až tak špatné, o čemž svědčí hojné citace některých klasických děl.

Text Řehořových Dějin je rozdělen do deseti knih. Dnes víme, že napsal nejprve první čtyři knihy, které později doplnil o dalších šest, přičemž první část ještě přepracoval a doplnil. První řádky svého úchvatného historického díla začal psát asi krátce po svém nástupu na tourský biskupský stolec. Chtěl zachytit pro budoucí generace vše významné, co se stalo, chtěl, aby se jeho čtenáři poučili z chyb svých předchůdců. Původně neměl v úmyslu psát dějiny omezené jen na území francké říše, ale chtěl psát dějiny světové. Nejvíce informací ale samozřejmě nasbíral o merovejské říši, v níž žil a v níž byl také vysokým a vlivným církevním hodnostářem, který musel být a také byl velice dobře informován o místních poměrech. Znal významné představitele církve i jednotlivé merovejské vládce, byl dobře obeznámen s domácími poměry i se zahraniční „politikou" franckých králů.

Nebýt Řehořova objemného díla, měli bychom z ostatních dochovaných pramenů velice málo informací o dějinách francké říše v 5. a 6. století. Jak málo zpráv bychom měli např. o Chlodvíkovi, který se jako první z Franků nechal pokřtít v Remeši, a také jeho potomcích a následnících.

Řehořovy dějiny jsou založeny na boji dobra a zla, Krista a ďábla, pravověrných katolíků a kacířů. Autor je velice rád, když může ukázat, že dobro nakonec zvítězilo. Bohužel tomu tak ale nebylo vždy a pak je skvělý vypravěč Řehoř „smutný". Jeho Dějiny jsou výjimečné i tím, že zapsal i řadu „událostí", jež by se do „klasické" kroniky nikdy nedostaly, ale jemu stály za to, aby je zaznamenal.

Jedná se beze všech pochybností o jeden z nejvýznamnějších pramenů k poznání raného středověku, i když dílo samotné svou koncepcí i stylem stojí někde na hranici mezi pozdní antikou a středověkem. O jeho oblibě svědčí i fakt, že již krátce po svém vzniku byly Řehořovy Dějiny hojně opisovány a citovány. Jedná se rovněž o základní narativní pramen k životu francké a galořímské společnosti.

 

Marek Zágora

 

Řehoř z Toursu, O boji králů a údělu spravedlivých. Kronika Franků. Dějiny v deseti knihách, přeložil a úvodní studii napsal Jaromír Kincl, Argo, Praha 2006, 517 stran, cena 448 Kč.

 

Odkazy na ostatní svazky edice Memoria medii aevi:

www.stavitele-katedral.cz/praha-dobyti-lisabonu-a-reconquista-portugalska-memoria-medii-aevi/

www.stavitele-katedral.cz/praha-putovani-walesem-geralda-z-barry/

www.stavitele-katedral.cz/praha-argo-vydalo-v-ceskem-prekladu-kroniku-detmara-z-merseburku

www.stavitele-katedral.cz/praha-ciny-biskupu-hamburskeho-kostela-adama-bremskeho/

www.stavitele-katedral.cz/praha-kronika-galla-anonyma-memoria-medii-aevi-argo/

 


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru