archiv detailpraha: činy biskupů hamburského kostela adama brémského

Praha: Činy biskupů hamburského kostela Adama Brémského

V nakladatelství Argo vychází od roku 2006 v rámci velice záslužné edice Memoria medii aevi - Paměť středověku překlady významných středověkých "vyprávěcích" pramenů. Doposud vyšlo sedm svazků. Jako šestý svazek vyšel pod názvem Činy biskupů hamburského kostela první úplný český překlad kroniky Adama Brémského.

Název díla, jež bylo sepsáno ve druhé polovině 11. století, je trochu zavádějící. Ve skutečnosti se nejedná o líčení dějin biskupství a posléze arcibiskupství na severu dnešního Německa, které by pro českého čtenáře asi nebylo moc atraktivní. Autor, brémský kanovník Adam, se věnoval především popisu šíření křesťanství v období od 9. do 2. poloviny 11. století ve Skandinávii. Stranou neponechává ale ani další oblasti jako jsou Island, Grónsko, území zálabských slovanských Obodritů a Luticů nebo Prusů v Pobaltí. Adamova kronika je tak základním pramenem k dějinám severní Evropy. Biskupové a později brémsko-hamburští arcibiskupové měli na starost misijní cesty do severní Evropy. Jejich vliv na tuto oblast ale trval pouze do 11. století, kdy bylo vytvořeno samostatné arcibiskupství v Lundu. Arcibiskupství hamburské pak zaniklo v roce 1645.

Celá kronika je rozdělena do čtyř knih. První tři řadí události chronologicky, zcela jiná je pak čtvrtá kniha, v níž Adam popisuje země kolem Baltského a Severního moře. Dočteme se ale i o oblastech skandinávské expanze směrem na západ, tedy o Islandu, Grónsku a také o Vinlandu, území, jež se nacházelo na severovýchodním pobřeží Ameriky. Autor při zeměpisně-historických popisech krajů, které sám nikdy nenavštívil, pracoval s antickou (Vergilius, Sallustius, Plinius Starší) a raně středověkou latinsky psanou literaturou (Beda Ctihodný, Pavel Diákon), kterou hojně cituje. Na 11. století je množství použitých citací velice překvapivé. Nejčastěji samozřejmě cituje bibli. Je to důkazem autorova kvalitního vzdělání. Je jisté, že citovaná díla nejen znal, ale měl je zároveň k dispozici. Nechal si je posílat z významných knihoven, např. kláštera v Corvey.

Při psaní třetí knihy pak čerpal hlavně z autopsie, z ústních svědectví současníků a především z výpovědí dánského krále Svena Estridsena, který byl Adamovým hlavním informátorem. Třetí kniha je zajímavá také tím, že je vlastně na svou dobu výjimečnou biografií brémsko-hamburského arcibiskupa Adalberta z Gosecku (v úřadu v letech 1043 až 1072), který pravděpodobně pověřil Adama sepsáním dějin arcibiskupství od jeho počátků až do Adalbertovy současnosti. Adam začal psát třetí část svého díla až po jeho smrti. V žádném případě se nejedná o text oslavující arcibiskupa Adalberta, který mimo jiné působil i jako poradce císaře Jindřicha III. a poručník nezletilého Jindřicha IV., a tak výrazně ovlivňoval politiku své doby. Adam je k jeho osobě z mnoha důvodů velice kritický, přesto vyzvedává i jeho zásluhy, zejména co se misijní činnosti týče. Adalbert, jenž pocházel z hraběcího rodu, dosáhl na císařském dvoře významného postavení, po čase ho byl ale donucen opustit. Adam se pokusil postihnout okolnosti jeho pádu. Přes veškerou kritiku ale zůstal arcibiskupovi věrný.

Samotnému překladu kroniky předchází výborná studie z pera jeho autorky Libuše Hrabové, která rovněž vypracovala mapy a genealogické tabulky.

Na našich stránkách jsme zatím věnovali pozornost pouze Kronice Dětmara z Merseburku (www.stavitele-katedral.cz/praha-argo-vydalo-v-ceskem-prekladu-kroniku-detmara-z-merseburku), postupně ale představíme všechny vyšlé svazky edice Memoria medii aevi.

 

Marek Zágora

 

Adam Brémský, Činy biskupů hamburského kostela. Velká kronika evropského Severu, přeložila a úvodní studii napsala Libuše Hrabová, Argo, Praha 2009, 281 stran, doporučená cena 378 Kč.


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru