archiv detailpraha: kronika galla anonyma - memoria medii aevi (argo)

Praha: Kronika Galla Anonyma - Memoria medii aevi (Argo)

Jako sedmý svazek Edice Memoria medii aevi vyšel poprvé v českém překladu text nejstarší polské kroniky Galla Anonyma, která byla dlouho ve stínu známější a mladší kroniky mistra Vincenta Kadłubka. O anonymním autorovi nemáme mnoho informací, většinou se jedná jen o kusé narážky, jež objevíme v samotném textu.

Zdá se, že sám autor nechtěl o sobě příliš prozradit. Jeho "jméno" Gallus naznačovalo historikům, že by se mohlo jednat o duchovního francouzského původu, což se ale nepotvrdilo. Označení Gallus by na druhé straně mohlo znamenat také křestní jméno Havel. Autor kroniky má velice dobré "zeměpisné" znalosti a cizí mu nejsou např. ani dějiny a poměry v Uherském království. Nejpravděpodobněji se pohyboval v blízkosti knížecího dvora v Krakově, ale asi nebyl členem kanceláře Boleslava III., jak se kdysi soudilo. Přesto nelze vyloučit možnost, že dílo vzniklo přímo na popud polského knížete.

Kronika, jež byla sepsána pravděpodobně v letech 1112 až 1116, respektive 1117, je rozdělena do tří knih, první vypráví o počátcích polského státu v 8. století, kdy v Hnězdně sídlil kníže Popel, a končí narozením piastovského knížete Boleslava III. Text druhé knihy dovádí události, jejichž hlavním hrdinou je už samotný Boleslav III. Křivoústý, do roku 1109, kdy byl z Polska vyhnán Boleslavův nevlastní starší bratr Zbyhněv. Třetí kniha pak končí událostmi roku 1113, kdy vrcholí spor obou bratrů. Je více než jisté, že autor by pokračoval dál, ale z nám neznámých důvodů končí jeho text právě tímto rokem.

Autor z polských vládců vyzvedává především tři Boleslavy, Boleslava Chrabrého, který jako první dosáhl královského titulu, Boleslava II. Smělého a pak zejména knížete Boleslava III. Křivoústého, jehož ve svém textu nejvíce "oslavuje". V celém textu, již od první knihy, dává Gallus najevo, kdo bude a je hlavním hrdinou jeho díla. Boleslavovi III. Křivoústému jsou připisovány vlastnosti, které byly charakteristické pro spravedlivého a "řádného" středověkého panovníka. Kronikář Gallus označuje Boleslava III. za "knížete severu", z čehož se usuzovalo a stále usuzuje, že sám pocházel odněkud z jihu. Piastovský kníže je představen jako opravdový rytíř, který trestal všechny nepravosti. Byl to panovník, který se již jako jinoch nikoho a ničeho nebál, dokázal se postavit nejen nepřátelům, ale i divokým zvířatům jako např. kanci a dokonce medvědovi. Právě epizoda se zabitím medvěda, zvířete, jež bylo ve středověku považováno za krále lesa na jedné straně a ztělesněním všeho špatného na straně druhé, platila již od starověku za symbol předurčení stát se velkým vládcem, ne-li přímo králem.

"Kronika a činy polských knížat a vládců" neznámého kronikáře je pro českého čtenáře zajímavá hned z několika důvodů. Dílo vzniklo přibližně ve stejné době jako latinsky psaná Kosmova kronika. Některé události se objevují v obou textech a jsou tak nahlíženy ze dvou různých a hlavně protichůdných pohledů. Gallus Anonymus neměl Čechy rád, považoval je za zbabělce, proradné rádce a největší nepřátele Poláků, jejichž samostatnost na několika místech svého díla obhajuje. Podobně je tomu u jeho současníka, svatovítského děkana Kosmy, který zase neměl moc v lásce Poláky. Obě "kroniky" přímo vybízejí ke srovnání, o něž se v předmluvě částečně pokusil Martin Wihoda.

Kniha je doplněna rodokmeny Piastovců a Přemyslovců od 10. do 12. století a docela názornou mapou polského knížectví na sklonku vlády Boleslava III. (1138). Překlad díla Galla Anonyma je významným příspěvkem nejen k dějinám Polska, ale i střední Evropy na přelomu 11. a 12. století.

 

Marek Zágora

 

Gallus Anonymus, Kronika a činy polských knížat a vládců, přeložil Josef Förster, předmluvu napsal Martin Wihoda, Argo, Praha 2009, ve skutečnosti 2010, 162 stran, doporučená cena 268 Kč.

Informace o dalších svazcích z Edice Memoria medii aevi:

www.stavitele-katedral.cz/praha-dobyti-lisabonu-a-reconquista-portugalska-memoria-medii-aevi/

www.stavitele-katedral.cz/praha-putovani-walesem-geralda-z-barry/

www.stavitele-katedral.cz/praha-argo-vydalo-v-ceskem-prekladu-kroniku-detmara-z-merseburku

www.stavitele-katedral.cz/praha-ciny-biskupu-hamburskeho-kostela-adama-bremskeho/

 


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru