archiv detailpraha: memoria medii aevi - beda ctihodný: církevní dějiny anglů (argo)

Praha: Memoria medii aevi - Beda Ctihodný: Církevní dějiny Anglů (Argo)

Benediktinský mnich Beda Ctihodný (Venerabilis) považovaný za největšího učence raného středověku je autorem významného a ve středověku velice oblíbeného díla "Historia ecclesiastiaca gentis Anglorum", které vydalo pražské nakladatelství Argo jako třetí svazek Edice Memoria medii aevi - Paměť středověku.

Beda, jenž je označován za Otce anglického dějepisectví, se narodil roku 672/3 na severu Británie v docela neklidné době, kdy probíhaly nelítostné boje mezi vládci jednotlivých anglosaských "států". Celý život prožil v Británii, téměř necestoval, nikdy se neplavil po moři. Jak sám o sobě prohlásil, zasvětil celý svůj život od okamžiku, kdy se stal knězem, především studiu, vyučování v klášteře a sepisování spisů pro své spolubratry, čemuž se věnoval asi třicet let. Za tu dobu napsal řadu dalších děl, z nichž se nám docela velké množství dochovalo do současnosti, např. výklady a komentáře biblických textů, životopisy světců, ale i jiná dějepisná díla či pojednání o čase a také poezii.

Své nejznámější dílo, které napsal čtyři roky před svou smrtí, tedy roku 731, rozdělil do pěti knih, jež postupně pojednávají o počátcích a upevňování křesťanství na britských ostrovech. Na rozdíl např. od Řehoře Tourského píše pouze o dějinách křesťanské církve v Británii. Věnuje se především tomu, co mělo význam pro šíření samotné víry. Zapsal rovněž to, co považoval za poučné a zároveň výchovné.

Bedovo dílo je mimo jiné nejspolehlivějším pramenem k dějinám anglosaských království v 5. až 8. století. Snažil se o pravdivost a objektivitu, svou fantazii brzdil. Zkoumal dokonce pravdomluvnost svých informátorů. Podle Bedy by měl každý historik psát jen pravdu, tedy tak, jak se vše skutečně stalo. I u vyprávění o zázracích, jež se v Církevních dějinách často objevují, se opírá o věrohodné zdroje. Nejlepšími svědky jsou pro Bedu Ctihodného lidé vážení, zkušení a pravdomluvní. Psal ale také na základě studia písemných pramenů. Čerpá zprávy jak ze starší římské literatury, tak cituje i dobové listiny. Vypovídací hodnota listin je pro něj velice vysoká. Latina sice není Bedovým mateřským jazykem, přesto je v jeho podání krásná a čistá.

V Británii se šířilo křesťanství celkem ve dvou vlnách, přičemž si Beda všímá nejvíce druhé vlny christianizace, která začíná na konci 6. století. Tato vlna zasáhla nově příchozí kmenové svazy Anglů, Sasů a Jutů, které postupně ovládly Británii.

Autorem českého překladu a úvodní, bohužel nedokončené studie, je Jaromír Kincl, který se vydání svého překladu Bedova hlavního díla nedožil. Argo dostalo k dispozici pracovní verzi překladu z Kinclovy pozůstalosti, díla se pak ujala Magdalena Moravová, která jej přehlédla a upravila.

 

Marek Zágora

 

Beda Ctihodný, Církevní dějiny národa Anglů; přeložil a úvodní studii napsal Jaromír Kincl, překlad přehlédla a upravila Magdalena Moravová, Argo, Praha 2008, 404 stran, cena 398 Kč.

Odkazy na ostatní svazky edice Memoria medii aevi:

www.stavitele-katedral.cz/praha-dobyti-lisabonu-a-reconquista-portugalska-memoria-medii-aevi/

www.stavitele-katedral.cz/praha-putovani-walesem-geralda-z-barry/

www.stavitele-katedral.cz/praha-argo-vydalo-v-ceskem-prekladu-kroniku-detmara-z-merseburku

www.stavitele-katedral.cz/praha-ciny-biskupu-hamburskeho-kostela-adama-bremskeho/

www.stavitele-katedral.cz/praha-kronika-galla-anonyma-memoria-medii-aevi-argo/

 


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru