Praha: Kniha zkušeností arabského bojovníka s křižáky

Nakladatelství Academia vydalo (přesněji přetisklo) jako šestý svazek edice Orient překlad písemných záznamů arabského emíra, válečníka, politika, dvořana a spisovatele Usámy ibn Munkíze, který žil v letech 1096-1188. Český překlad Munkízova díla, jehož autorem je Rudolf Veselý, u nás vyšel poprvé roku 1971 jako součást kdysi velice populární odeonské edice Světová četba.

Usáma, jenž se narodil rok po vyhlášení první křížové výpravy, pocházel z rodu Munkízovců, který významně ovlivňoval dění v severní Sýrii, kde jeho hlavním sídlem byl hrad Šajzar. Šajzar musel odolávat častým muslimským útokům a Munkízovci se aktivně zapojili i do bojů proti křižákům. Usáma musel rodové sídlo brzy opustit a začal působit na cizích dvorech. Jeho typickou vlastností bylo pletichaření a vměšování se do záležitostí vládců, na jejichž dvorech právě pobýval. Místní vládcové si jej z počátku většinou oblíbili, ale po čase ztratil jejich oblibu a musel změnit své působiště. Ke konci svého dlouhého života pak hledal místo, kde by mohl v klidu dožít, ucházel se např. o Saladinovu pozornost, ale jeho snaha již nebyla oceněna.

Usáma byl na jedné straně intrikán, na druhé straně ale i odvážný válečník, který proslul již ve své době, a byl považován za symbol statečnosti. I když mnoho času strávil na cestách a na bojišti, byl velice vzdělaný a měl rovněž cit pro umění. Sbíral a dokonce také četl literární díla. A sám proslul i jako autor. Napsal asi deset prozaických děl a jednu básnickou sbírku, bohužel se nám do současnosti dochoval jen zlomek. Zajímavá je např. Kniha o holi (Kitáb al-asá), v níž přibližuje příběhy holí významných osob jako by Mojžíš a celá kniha končí příběhem Usámovy hole, o níž se opíral ve stáří.

Jeho nejvýznamnějším dílem je beze všech pochybností Kitáb al-i΄tibár neboli Kniha zkušeností. Usáma se pokusil pomocí různých příběhů, které sám prožil či je někde zaslechl, poučit zvídavého čtenáře. Dá se říci, že chtěl předat své bohaté zkušenosti. Hrdiny jeho díla nejsou jen muži, jak by se dalo předpokládat, ale také ženy, většinou členky Munkízovského rodu, jež jsou představovány jako výjimečné a silné osobnosti. Velice často, hlavně v oddíle nazvaném „Vlastnosti a mravy Franků", se zmiňuje o křižáckých rytířích, mezi nimiž si našel i několik „přátel". Přesto je z jeho častých zmínek více než jasné, že křižáky pohrdal, protože jim podle něj chyběla čest. Na druhou stranu vyzvedává jejich statečnost. Usáma byl také vášnivým lovcem a pozorovatelem přírody, nejraději vzpomíná na lovy lvů.

„Kniha zkušeností arabského bojovníka s křižáky" je velice čtivým dílem, které bohatě vypovídá o své době. Usáma ibn Munkíz měl jako jeden z mála „arabských" autorů velkou schopnost s rozumným odstupem zachytit křížové výpravy z pohledu muslimů. Jedná se zároveň o často citovaný text. Stačí se např. začíst do knihy Barbary Fraleové Templáři, kterou v roce 2009 vydalo nakladatelství Argo a hned na několika místech nalezneme citace Usámova díla.

Marek Zágora

Usáma ibn Munkiz: Kniha zkušeností arabského bojovníka s křižáky, Academia, Praha 2009, 345 stran, doporučená cena 355 Kč.