Nakladatelství Argo vydalo pátý svazek řady Litteraria et poetica, která je součástí jedinečné edice Historia medii aevi – Paměť středověku, v jejímž rámci vycházejí české překlady historických pramenů a kronik. Jednotlivé svazky řady Litteraria et poetica představují široké veřejnosti překlady středověkých textů literární povahy včetně poezie. Nejnovější (v rámci Paměti středověku již třicátý třetí) svazek přináší komentovaný překlad básnického díla „první německé básnířky“, latinsky píšící Hrotsvity z Gandersheimu (asi 935–975). Autorkou výborného překladu, úvodní studie a komentáře je medievistka Jana Nechutová.
Hrotsvita z Gandersheimu pocházela z neznámé saské šlechtické rodiny a všechny informace o ní pocházejí jen ze zmínek v jejich dílech. Zřejmě již v dětství byla odevzdána do saského kláštera v Gandersheimu, kde se jí dostalo velice kvalitního vzdělání, které se stalo základem, na němž následně „vybudovala“ své literární dílo.
Hrotsvita je známá především díky svým duchovním dramatům, která se dočkala českého překladu již dříve. Naposledy vyšla pod názvem „Duchovní dramata. Gallicanus, Pafnutius, Sapientia“ v překladu Ireny Zachové v roce 2004 (Vyšehrad, edice Reflexe, Praha 2004, 158 stran). Hrotsvitino dílo však nejsou jen duchovní dramata, ale i další skladby, osm legend a dvě historické poemy. Díky jejich překladu a vydání tak máme k dispozici celé literární dílo jedné z prvních literárně činných žen latinského středověku.
Sama Hrotsvita redigovala své rozsáhlé dílo, na němž začala pracovat na popud abatyše Gerbergy II., jako soubor tří knih. Stejně je pak rozděleno i v nejstarším dochovaném rukopisu (dnes v Mnichově), který vznikl jen pár let po její smrti. „První knihu“ tvoří osm veršovaných legend, i když první dva texty: „Maria“ (nejrozsáhlejší z „hagiografických“ textů) a „Nanebevstoupení Páně“ (Ascensio Domini) mají blíže k tzv. biblickým eposům. Zbývající skladby přinášejí příběhy pozdně antických a raně středověkých mučedníků a mučednic (Gongolf, Pelagius, Theofil, Basilius, Dionysius a Anežka).
„Druhá kniha“ obsahuje duchovní dramata, kterých je celkem šest. Jak bylo výše uvedeno, dočkaly se Hrotsvitiny duchovní dramatické skladby již dřívějšího překladu a vydání. Přesto tehdy nebyly vzaty v úvahu autorčiny vlastní komentáře k dramatickým dílům. Jana Nechutová ale tento „dluh“ splácí jejich překladem, který je součástí úvodní studie nazvané „Hrotsvita z Gandersheimu a její básnické dílo“.
Poslední, třetí kniha přináší dvě nepříliš rozsáhlé historické epické skladby: „Skutky císaře Oty“ (Gesta Ottonis imperatoris) a „Počátky gandersheimského kláštera“ (Primordia coenobii Gandeshemensis). Je škoda, že v prvním dílku chybí hned několik set veršů. Navíc autorka, jak sama uvádí, nevycházela ze žádných pramenů nebo předloh, ale musela se spolehnout hlavně na ústní tradici. Také je škoda, že si ze získaných faktů ještě vybírala, a to jen „německé“ události, jejichž hlavním aktérem byl Ota Veliký.
Jana Nechutová se při překladu Hrotsvitina básnického díla musela vypořádat s nejedním oříškem. Šlo především o to, jak pojmout překlad autorčiných časoměrných daktylských veršů. Nakonec se rozhodla pro použití přízvučné nápodoby původního rozměru, jen rezignovala na rýmy. To je při tomto překladu zcela pochopitelné.
Čeština je jedním z mála jazyků, do kterých byly legendy a oba historické spisy přeloženy. Jedná se o skladby, které si zaslouží pozornost a neměly by zůstat ve stínu proslulých duchovních dramat, díky nímž je Hrotsvita z Gandersheimu jednou z nejznámějších literátek latinského středověku.
Marek Zágora
Hrotsvita z Gandersheimu, Básnické dílo. Legendy a historiografie, 33. svazek edice Memoria medii aevi – Paměť středověku, Litteraria et poetica, sv. 5, Argo, Praha 2022, 251 stran, doporučená cena 348 Kč
Internet:
https://argo.cz/knihy/basnicke-dilo/
K posledním deseti svazkům edice Memoria medii aevi:
http://stavitele-katedral.cz/praha-kniha-o-meste-dam-kristiny-pisanske-argo/
Copyright (c) 2008
stavitele-katedral.cz |
Tisk |
Kontakty |
XHTML 1.0 Strict |
Statistiky toplist |
Zpět nahoru