Praha: Osudy Svatohavelského kláštera – dvacátý osmý svazek edice Memoria medii aevi – Paměť středověku (Argo)

V roce 2020 vydalo nakladatelství Argo hned čtyři nové svazky edice Memoria medii aevi – Paměť středověku, kterými dosáhla tato knižnice mety třiceti překladů. Jako dvacátý osmý titul (ve skutečnosti však 29. v pořadí) vyšel svazek nazvaný „Osudy Svatohavelského kláštera“, který přináší hned dva historické texty přibližující dějiny jednoho z nejvýznamnějších a nejvlivnějších duchovních center západního světa. Autory textů jsou velice literárně činní svatohavelští mniši Ratpert a Ekkehard IV.

Samotným překladům předchází zasvěcený historický úvod Jana Kalivody a předmluva autorky samotného čtivého překladu z latiny a poznámek Jany Nechutové. Kalivodův historický úvod je velice důležitý, protože přibližuje náboženské poměry a klášterní kulturu v merovejské franské říši.

S počátky Svatohavelského kláštera souvisí činnost irských mnichů, kteří začali odcházet mimo Irsko, neboli „cestovat v Kristu“, což pro ně bylo výrazem nejvyššího asketismu. Pouze jeden z nich si vybral za cíl své cesty franskou říši. Byl jím sv. Kolumbán Mladší († 615). Kromě toho že založil několik klášterů, stal se i duchovním rádcem Merovejců, s nimiž se ale později dostal do sporů a nakonec musel říši opustit. Jedním z jeho žáků byl sv. Havel – Gall († 646), který na místě budoucího kláštera založil poustevnu. Pravidelný mnišský život tam byl pak zaveden až v roce 719 sv. Otmarem. O necelých třicet let později byla v klášteře na popud franského krále Pipina III. Krátkého přijata Řehole sv. Benedikta.

Když se řekne Svatohavelský klášter, většině zasvěcených se vybaví především tamní úctyhodná knihovna a skriptorium. Historikům a historikům umění pak vytane na mysli unikátní plán ideálního raně středověkého kláštera z 20. až 30. let 9. století, který je v knihovně uložen (viz barevná obrazová příloha svazku).

Oba přeložené texty na sebe navazují. Starší Ratpertův text, který vznikl na přelomu 9. a 10. století, přibližuje nejstarší dějiny kláštera do roku 883. Mladší text Ekkehardův je Ratpertovým pokračováním a přibližuje tzv. zlatou dobu kláštera (890–919), kdy stál v jeho čele opat Salomo III. a působil v něm mimo jiné i mnich Ratpert. Ekkehard dovádí klášterní dějiny až do roku 971. Toto dílo, které vzniklo zřejmě kolem poloviny 11. století, je bohužel nedokončené.

O svatohavelském mnichu Ratpertovi máme sice relativně dost informací, ale nevíme např. ani kdy zemřel. Důležité je ale jeho historické dílo, které bývá často srovnáváno s letopisy. Realita je ale taková, že kostru dílka, které začíná působením sv. Kolumbána a jeho žáka sv. Havla, tvoří doba úřadu jednotlivých opatů. Velice cenné jsou do díla zasazené soupisy knih, které byly pro klášter obstarány. Jedná se o významné svědectví prosperity kláštera, který proslul nejen svou knihovnou, ale i vlastním, velice aktivním skriptoriem.

Ratpertův pokračovatel žil asi v letech 980 až 1060. Byl odchovancem svatohavelské klášterní školy, kde později sám působil jako učitel. Byl velice vzdělaný, o čemž mimo jiné svědčí i jeho vlastnoruční poznámky a korektury v rukopisech klášterní knihovny.

Na rozdíl od Ratperta přibližuje vnitřní život kláštera, který popisuje velice živě a barvitě. Samotný text ale pojímá mnohem více literárně (svědčí o tom např. charakteristiky vybraných osob) než historicky a snad i proto pracuje volněji s chronologií. Přestože je jeho dílo, které oživil i několika staroněmeckými a nářečními výrazy, nedokončené, bývá považováno některými odborníky za jednu z „nejcennějších knih středověku“.

Součástí tohoto svazku je nejen černobílý obrazový doprovod (fotografie, mapy), ale i pěkná barevná obrazová příloha s ukázkami z dochovaných manuskriptů, které jsou úzce spjaty s osobnostmi Svatohavelského kláštera, zmíněnými v obou textech. Na úplný závěr je pak zařazen přehled prvních pětadvaceti opatů, kteří stáli v čele kláštera v letech 719–1072.

Vydání knihy „Osudy Svatohavelského kláštera“ (tak ji nazvala překladatelka Jana Nechutová, viz její předmluva) s překlady obou historických prací je stejně jako u většiny svazků edice Memoria medii aevi – Paměť středověku záslužným počinem. Čtenáři se jeho prostřednictvím seznámí nejen s nejstaršími dějinami jedné z nejvýznamnějších duchovních institucí středověké Evropy.

Marek Zágora

Ratpert – Ekkehard IV., Osudy Svatohavelského kláštera, 28. svazek Edice Memoria medii aevi – Paměť středověku, Argo, Praha 2020, 261 stran, doporučená cena 298 Kč

Internet:

https://argo.cz/knihy/osudy-svatohavelskeho-klastera/

K posledním deseti svazkům edice:

http://stavitele-katedral.cz/praha-dejiny-sveta-v-case-milenia-rodulfa-glabera-19-svazek-edice-pamet-stredoveku-z-produkce-nakladatelstvi-argo/

http://stavitele-katedral.cz/praha-dobyti-konstantinopole-dva-pribehy-o-ctvrte-krizove-vyprave-dvacaty-svazek-edice-memoria-medii-aevi-argo/

http://www.stavitele-katedral.cz/praha-zivot-ludvika-svateho-jana-ze-joinvillu-%E2%80%93-nejnovejsi-svazek-edice-pamet-stredoveku-argo/

http://stavitele-katedral.cz/praha-vilem-ze-zeme-slovanu-oldricha-z-etzenbachu-argo/

http://stavitele-katedral.cz/praha-dejiny-sasu-widukinda-z-corvey-%E2%80%93-triadvacaty-svazek-edice-pamet-stredoveku-argo/

http://www.stavitele-katedral.cz/praha-dopisy-dvou-milencu-%E2%80%93-24-svazek-edice-historia-medii-aevi-%E2%80%93-pamet-stredoveku-argo/

http://stavitele-katedral.cz/praha-historie-aneb-o-dvou-obcich-oty-z-freisingu-%E2%80%93-25-svazek-edice-historia-medii-aevi-%E2%80%93-pamet-stredoveku-argo/

http://stavitele-katedral.cz/praha-kniha-o-meste-dam-kristiny-pisanske-argo/

http://www.stavitele-katedral.cz/praha-husitska-kronika-a-dialog-o-ceskem-kacirstvi-ondreje-z-rezna-%E2%80%93-sedmadvacaty-svazek-edice-memoria-medii-aevi-%E2%80%93-pamet-stredoveku-argo/

https://www.stavitele-katedral.cz/praha-fredegarovy-kroniky-ctvrta-kniha-a-pokracovani-%E2%80%93-devetadvacaty-svazek-edice-memoria-medii-aevi-%E2%80%93-pamet-stredoveku-argo/