Známá a neznámá vyobrazení českých panovníků ve středověku: Český král Václav IV. Lucemburský v kapli sv. Kříže na Karlštejně

Hrad Karlštejn je bezpochyby nejznámějším a nejnavštěvovanějším hradem, který nechal vystavět český král a římský císař Karel IV. Hrad byl založen patrně v roce 1348. Nejprve byl dostavěn císařský palác, zřejmě již v roce 1355. Ten reprezentuje nejnižší sféru třístupňové struktury hradu. Výše položená v této struktuře je pak menší věž s kaplemi Panny Marie a sv. Kateřiny a nejvyšší stupeň tvoří velká věž s unikátní kaplí sv. Kříže.

Nejposvátnějším prostorem Karlštejna je kaple sv. Kříže nacházející se ve druhém patře velké věže. Ke kapli vede točité schodiště, na jehož stěnách jsou namalovány scény z legend o sv. Václavu a jeho babičce sv. Ludmile. Schodištní cykly, z nichž jeden se odvíjí při chůzi do kaple (o sv. Václavu) a druhý při chůzi dolů (o sv. Ludmile), byly dokončeny pravděpodobně kolem roku 1365, patrně v souvislosti s vysvěcením kaple.

Kaple sv. Kříže je jedinečným sakrálním prostorem, jehož nejznámější výzdobu tvoří unikátní soubor původně sto třiceti deskových obrazů (jeden z nich je dnes bohužel ztracen). Výzdobou kaple byl pověřen mistr Theodorik, první archivně doložený malíř. Jako Karlův dvořan je zmíněn poprvé v roce 1359 (malerius imperatoris - císařský malíř). Dále víme, že vlastnil dům nedaleko Pražského hradu. V průběhu 60. let 14. století se pak stal představeným pražského malířského bratrstva. Za práci na výzdobě kaple sv. Kříže obdržel statek v Mořině nedaleko Karlštejna a byly mu z něj odpuštěny daně (1367). Roku 1381 byl pak tento dvorec prodán dvěma pražským zlatníkům, kteří se asi také podíleli na pozdější výzdobě kaple sv. Kříže.

Theodorik byl nejen vedoucím malířské dílny, která pracovala na rozsáhlé a prestižní zakázce, ale sám byl také tvůrčí osobností. Samotnému Theodorikovi jsou přisuzovány některé konkrétní deskové obrazy. Podílel se především na vzniku deskových maleb z oltářní stěny, kupř. Ukřižování, Bolestného Krista či evangelisty Lukáše. Právě zobrazení evangelisty Lukáše bývá považováno za Theodorikův autoportrét. Jeho rukopis je ale „čitelný" i na dalších významných obrazech, např. sv. Víta, sv. Mořice, sv. Karla Velikého.

S pracemi na výzdobě se začalo před rokem 1360, kdy na stěnách vznikly velice kvalitní kresby, jakýsi výzdobný rozvrh celé kaple. Většina výzdoby celé kaple pak byla provedena v první polovině 60. let 14. věku. Devátého února 1365 pak byla slavnostně vysvěcena. Jisté úpravy v ní probíhaly ale i po tomto datu.

Jednotlivé deskové obrazy jsou upevněny na dřevěný rošt a spáry mezi nimi jsou zakryty lištami s plastickými zlacenými aplikacemi. Všechny obrazy dohromady pak reprezentují Vojsko Kristovo či Vítěznou Církev.

Hlavní dominantou sakrálního prostoru je oltářní stěna s výklenkem pro císařské relikvie Kristova utrpení. Na stěně se nachází největší deskový obraz, Ukřižování, které po stranách doprovázejí dva andělé. Anděl vlevo drží říšskou korunu a štít se znakem Svaté říše římské, anděl vpravo pak drží českou královskou korunu a štít s českým dvouocasým lvem. Kolem Ukřižování jsou zobrazeni příbuzní a současníci Kristovi. V nejvyšší řadě vidíme odleva archanděla Michaela bojujícího s drakem a sv. Jana Evangelistu, na druhé straně pak sv. Annu Samotřetí a pravděpodobně archanděla Gabriela.

Pod Ukřižováním se nachází triptych s živoucím Bolestným a zároveň Zmrtvýchvstalým Kristem, třemi Mariemi a dvěma anděly. Pod tímto triptychem se pak nachází další, jehož autorem byl Tommaso da Modena. Uprostřed je zobrazena Panna Marie s Ježíškem, jenž drží bílého pejska, symbol věrnosti Církve, vlevo se nachází sv. Václav, vpravo je pak vyobrazen sv. Palmácius, jeden z mnoha oblíbených světců Karla IV.

Zajímavý je ale střední pás oltářní stěny, kde najdeme tři evangelisty: Lukáše, Marka a Matouše, k nimž je nepochopitelně přiřazen sv. Tomáš. Po stranách se pak nacházejí deskové obrazy dvou archandělů. Vlevo je jím pravděpodobně archanděl Uriel s pyxidou. Z hlediska panovnické ikonografie je ale pro nás důležitější archanděl vyobrazený vpravo.

Jedná o zobrazení archanděla Rafaela, který měl strážní funkci. Na deskovém obraze vidíme ale ještě jednu menší polopostavu. Jde o mladého, světlovlasého a prostovlasého chlapce. Archanděl Rafael nad ním drží svou ochrannou pravici, levou rukou jej pak jakoby objímá a jemně tiskne k sobě.

Byl vysloven názor, že by se mohlo jednat o vyobrazení mladého kralevice Václava, který se narodil právě v době, kdy byl malován unikátní cyklus deskových obrazů (narodil se 26. února 1361 v Norimberku). Karel IV., jenž měl bezpochyby velký vliv na výslednou podobu nejen celé kaple, ale i jednotlivých obrazů, mohl tuto malbu prosadit. Narodil se mu vytoužený, dlouho očekávaný dědic a tak jej svěřil pod ochranu archanděla Rafaela.

Je zajímavé, že zobrazení mladého Václava Lucemburského v kapli sv. Kříže je. Vyobrazení jeho otce tam naopak chybí, i když to až tak není pravda. V severovýchodním okenním výklenku je namalována scéna Klanění tří králů. Jeden z nich pak nese fyziognomické rysy českého krále a římského císaře Karla IV.

Marek Zágora

Reprodukce z knihy: FAJT, Jiří - ROYT, Jan - GOTTFRIED, Libor, Posvátné prostory hradu Karlštejna, 2. vydání, Praha 2010.

K vyobrazením českého a římského krále Václava IV. také:

http://www.stavitele-katedral.cz/znama-a-neznama-vyobrazeni-ceskych-panovniku-ve-stredoveku-vaclav-iv-ve-videnskem-exemplari-zlate-buly/

http://www.stavitele-katedral.cz/znama-a-neznama-vyobrazeni-ceskych-panovniku-ve-stredoveku-vaclav-iv-s-kralovnou-v-iniciale-d-v-prologu-bible-vaclava-iv-lucemburskeho/

http://www.stavitele-katedral.cz/znama-a-neznama-vyobrazeni-ceskych-panovniku-ve-stredoveku-rimsky-a-cesky-kral-v-iniciale-e-na-zacatku-prvni-knihy-samuelovy-v-bibli-vaclava-iv-lucemburskeho/

http://www.stavitele-katedral.cz/znama-a-neznama-vyobrazeni-ceskych-panovniku-ve-stredoveku-vaclav-iv-jako-kral-menase-v-iniciale-h-prologu-knihy-ezdras/