podoby českých králů detailznámá a neznámá vyobrazení českých panovníků ve středověku: václav iv. jako král menaše v iniciále h prologu knihy ezdráš

Známá a neznámá vyobrazení českých panovníků ve středověku: Václav IV. jako král Menaše v iniciále H Prologu Knihy Ezdráš

Patnáctého června 2013 jsme si připomněli 650 let od korunovace nejstaršího syna Karla IV., Václava Lucemburského českým králem. Princ Václav byl již dříve schválen českou stavovskou obcí za následníka českého trůnu. Ve čtvrtek 15. června 1363, na den sv. Víta, českého patrona, byl pak malý, dva roky a necelé čtyři měsíce starý chlapec slavnostně korunován v Praze ve Svatovítské katedrále.

Jelikož se jednalo o dítě, nemohly být dodrženy všechny předpisy korunovačního řádu, k jehož sestavení přispěl osobně samotný Václavův otec, český král a římský císař Karel IV.

Víme, že proti korunovaci nerozumného dítěte protestoval „pouze" Karlův blízký přítel a rádce, pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic, který považoval celý akt za znevážení celého korunovačního obřadu. Sám ale nakonec musel panovníkovi ustoupit a samotnou korunovaci provedl.

Václav tak již v útlém dětství nabyl dojmu, že umění vládnout je velice snadné a že se jedná spíše o společenskou hru, jež nepřináší žádné větší riziko. Jeho budoucnost byla z velké části „nalajnovaná" a mladý panovník se nemusel téměř o nic starat.

Mladý král dokonce „spoluvydával" se svým otcem důležité listiny. Nejstarší dochovaná je již z 20. června 1363. Krátce po jeho korunovaci mu byla pořízena i královská pečeť, na jejímž líci byl zobrazen trůnící panovník, na rubu pak říšská orlice se štítem na prsou, v němž byl vypodobněn český dvouocasý lev.

Václav IV. byl velice vzdělaný a inteligentní, což kontrastovalo s jeho zjevným odporem k vladařským povinnostem. Místo panování se věnoval především svým zálibám, kterými byly lov a bibliofilie. Ve své době vlastnil český a římský král jednu z největších knihoven ve střední Evropě.

Můžeme předpokládat, že do ní převzal i manuskripty, které původně patřily jeho otci. Do současnosti se nám bohužel dochovalo jen několik málo rukopisů z Václavovy sbírky a ty se dnes nacházejí v zahraničí, většina z nich pak v Rakouské národní knihovně ve Vídni.

Nejvýznamnějším a nejvíce fascinujícím rukopisem je nedokončený exemplář německého překladu bible, který vznikl nejpravděpodobněji v posledním desetiletí 14. století, ale nemůžeme vyloučit, že první práce na něm začaly již v 80. letech. Jedná se o opis druhého nejstaršího německého překladu Vulgáty, který vznikl kolem roku 1375. Ten financoval finančník lucemburských panovníků (Karla IV. i Václava IV.), kutnohorský mincmistr Martin Rotlev.

Originál manuskriptu je dnes svázán do šesti svazků a nachází se v Rakouské národní knihovně ve Vídni (cod. 2759 - 2764). Rukopis vznikl v Praze pro Václava IV., ale nevíme, kdo jej objednal. Dílo nebylo dokončeno hlavně z finančních a také politických důvodů.

V době královy smrti v srpnu 1419 se nacházelo na jeho oblíbeném sídle, Novém hradě u Kunratic. Po Václavově smrti byla knihovna z velké části rozchvácena a bibli si s největší pravděpodobností přivlastnil jeho mladší bratr a zároveň nástupce Zikmund Lucemburský. Po něm zdědil bibli král Albrecht II. a tak se dostala do rukou Habsburků a jejich prostřednictvím do Vídně.

Bible Václava IV. je zcela unikátním dílem. Na celkem 1 214 listech o rozměrech 53 x 36,5 cm je 654 miniatur a iniciál a k tomu další četná vyobrazení v droleriích a bordurách, na nichž se podílelo minimálně devět iluminátorů. Některé známe dokonce jménem: prvním je Frana - dvorní malíř František, druhým pak Mikuláš Kuthner.

V rukopisu najdeme velké množství iluminací, na nichž je vypodobněn český a římský král Václav IV., jenž tak dával jasně najevo, že vznik díla je spjat právě s jeho mimořádnou osobností.   Mezi nejkrásnější a zároveň nejreprezentativnější patří zobrazení Václava IV. jako krále Menašeho v Prologu ke Knize Ezdráš. Menašeho příběh je vyprávěn v 2. Knize letopisů (2 Pa 33).

Ve třetím svazku rukopisu (podle současného počítání) je na foliu 81r namalovaná iniciála H(erre gote unser(e)r veter Abrahams Ysaaks und Iacobs...), kterou začíná modlitba krále Menašeho. Bible Václava IV. byla původně rozdělena pouze do dvou svazků (místo dnešních šesti) a právě současným foliem 81 r začínal druhý svazek.

Na iluminaci vidíme trůnícího staršího vousatého panovníka s královskou korunou na hlavě a královským jablkem v levé ruce. Pravou si přidržuje modrý, zlatem prošívaný plášť, do něhož je částečně zahalen. Je oděn podle dobové módy, o čemž svědčí především špičaté zakončení jeho obuvi a dvoubarevné nohavice.

Po stranách stojí dva diví muži, kteří plní funkci štítonošů. Divý muž stojící vpravo má na hlavě helmici se zakrytým hledím, v pravé ruce drží korouhev s říšskou orlicí a levou ruku má opřenou v bok. Jakoby na hrudi má pak připevněný štít s říšskou orlicí.

Vlevo stojící divý muž má hledí odkryté a pravou nohu má nakročenou kupředu. V pravici drží korouhev a v levici pak štít s českým dvouocasým lvem. Helmice obou jsou zdobeny klenotem v podobě orlího křídla.

Důkazem, že se jedná o zobrazení Václava IV., je také látka, kterou je vyzdoben trůn. Dobře viditelný je její vyšívaný vzor, který tvoří typické symboly českého a římského krále. Jedním je okřídlené písmeno E, druhým pak světlá točenice se sedícím ledňáčkem uvnitř.

Proč je Václav IV. zobrazen právě zde? Jako nejpravděpodobnější objednavatel rukopisu chtěl být bezpochyby přítomen na začátku druhého svazku. Na druhé straně se český a římský král identifikuje s prosbou svého biblického předchůdce o Boží shovívavost.

 

Marek Zágora

 

Foto: ze 7. svazku faksimile Wenzelsbibel, ADEVA

 

K vyobrazením českého a římského krále Václava IV. také:

 

http://www.stavitele-katedral.cz/znama-a-neznama-vyobrazeni-ceskych-panovniku-ve-stredoveku-vaclav-iv-ve-videnskem-exemplari-zlate-buly/

http://www.stavitele-katedral.cz/znama-a-neznama-vyobrazeni-ceskych-panovniku-ve-stredoveku-vaclav-iv-s-kralovnou-v-iniciale-d-v-prologu-bible-vaclava-iv-lucemburskeho/

http://www.stavitele-katedral.cz/znama-a-neznama-vyobrazeni-ceskych-panovniku-ve-stredoveku-rimsky-a-cesky-kral-v-iniciale-e-na-zacatku-prvni-knihy-samuelovy-v-bibli-vaclava-iv-lucemburskeho/


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru