podoby českých králů detailznámá a neznámá vyobrazení českých panovníků ve středověku: václav iv. ve vídeňském exempláři zlaté buly

Známá a neznámá vyobrazení českých panovníků ve středověku: Václav IV. ve vídeňském exempláři Zlaté buly

V roce 1356 vydal římský císař a český král Karel IV. říšský zákoník, který vyhlásil postupně na dvou říšských sněmech - v Norimberku 10. ledna a v Metách 25. prosince téhož roku. Jeho krátké označení „Zlatá bula" nebo také „Aurea bulla" se poprvé objevuje v roce 1400 a odkazuje na zlatou pečeť, kterou byla opatřena většina jejich originálních vyhotovení.

Zlatá bula se dočkala řady opisů, z nichž některé byly doplněny i bohatým obrazovým doprovodem. Nejnádhernějším a zároveň nejluxusnějším rukopisem s opisem Zlaté buly je stejnojmenný manuskript, jenž vznikl roku 1400, resp. krátce po něm v Praze. Jeho objednavatelem byl Karlův nejstarší syn a nástupce, římsko-německý a český král Václav IV. Rukopis se dnes nachází v Rakouské národní knihovně (Österreichische Nationalbibliothek) ve Vídni (Codex Vindobonensis 338).

Manuskript obsahuje celkem osmdesát osm pergamenových folií. Hlavním textem rukopisu je latinsky psaná Zlatá bula (fol. 1r-46v), podle níž je celý rukopis pojmenován. Kodex ji označuje jako „Zlatá bula císařských zákonů". Za ní následují dva texty neznámého autora.

První je „Tractatus de habilitate temporis ad processum versus Italiam" (fol. 47r-68v), císaři Karlovi IV. věnovaný traktát o nutnosti římské jízdy a k tomu připojený dopis o Karlově následníkovi a synovi Václavovi „Epistola de successore" (fol. 68v-69v). Jejich autorem byl pravděpodobně nějaký Ital ve službách Karla IV., který byl dobře obeznámen se vztahy pražského dvora. Závěr vídeňského rukopisu krále Václava IV. tvoří seznam toskánských měst a hradů: „Ciuitates et Castra que su(n)t in liga et societate in Tuscia contra d(omi)n(u)m n(ost)r(u)m". Seznam neobsahuje ani datum, ani jméno autora.

Největší půvab Václavovu rukopisu Zlaté buly dodává jeho osmačtyřicet jedinečných miniatur, jež nejsou rozděleny rovnoměrně. Text samotné Zlaté buly zdobí celkem 46 miniatur, u spisu „Tractatus de habilitate temporis" najdeme pak pouhé dvě, u zbývajících textů pak již není žádná.

Protože text Zlaté buly je napsán na čtyřiceti šesti listech, připadá tedy v průměru jedna miniatura na list, resp. dvoustranu. Miniatury nejsou rozděleny ale i tak rovnoměrně. Vedle dvoustran s jednou miniaturou jsou i dvoustrany bez ní a naopak na druhé straně se dvěmi, třemi a dokonce čtyřmi miniaturami. Takto vzniká při listování půvabné střídání textových a obrazových stran. Toto střídání je podmíněno rovněž textem, jenž byl ilustrován, ale bylo jistě zamýšleno i umělecky, aby esteticky uspokojilo.

Nejznámější ze všech iluminací je úplně ta první, jež zdobí titulní list celého manuskriptu. Zde je prezentován přepych rukopisu v nehustší koncentraci a nejvyšší umělecké kvalitě. Miniatura titulního listu ukazuje Krista sedícího na damaskovaném zeleném trůnu. Kristova levice drží zeměkouli v barvách duhy, pravici pozvedá v poučném gestu. Po obou stranách Krista stojí anděl, jeden se modlí s roztaženýma, druhý se spojenýma rukama.

Ze čtyř rohů rámu miniatury vyrůstají stylizované akantové listy. Proplétají se bohatými úponky, které pokrývají všechny čtyři okraje titulního listu. V úponcích se pak otevírá celý malý svět rostlin, zvířat a lidí. Nechybí zde ani typické symboly Václava IV., jež se četně vyskytují v jeho rukopisech (točenice, divý muž, lazebnice, samotný módně oděný král uvězněný v kládě ve tvaru písmene W). Jeden symbol vlastně ale chybí a tím je ledňáček. Místo něj najdeme na titulním listu osm jiných ptáků.

Také ostatní miniatury jsou krásné a svým obsahem zajímavé. Některé iluminace jsou podivuhodné i z hlediska panovnické ikonografie, zejména pak ve spojení s osobností Václava IV.

Pouze u jedné miniatury máme jistotu, že se jedná o zobrazení krále Václava IV. Na vůbec poslední miniatuře rukopisu, která se nachází na foliu 53r, máme před sebou dvě svorně vedle sebe sedící postavy. Vlevo sedí starší muž s císařskou korunou na hlavě, v levé ruce drží říšské jablko, pravou se poučným gestem obrací na mladšího muže.

Císařův plášť je jako na sedmnácti jiných miniaturách - a také jako plášť Kristův a Boha otce - tmavě modrý. Mladší muž má na hlavě „pouze" královskou korunu, v pravici drží říšské jablko, levačkou pak komunikuje se svým spolusedícím. Zářivě červená je barvou pláště mladého krále, kterým není nikdo jiný než český a římsko-německý král Václav IV. Císařem sedícím po jeho pravici je pak jeho otec Karel IV. „Důkazem" je mimo jiné i na okraji napsaná vysvětlivka pocházející ale až z druhé poloviny 17. století: Imperator Carolus IV cum filio Wenceslao Rege Romanorum.

Na dalších iluminacích se také objevují četná zobrazení římského císaře a českého krále, ale u nich nelze s jistotou tvrdit, že se jedná o vypodobnění Karla IV. nebo jeho syna Václava. Přesto především u některých císařských zobrazení můžeme najít fysiognomické rysy Václava IV. shodné s těmi, jež vidíme na poslední miniatuře. Zarážející je pak fakt, že Václav IV. nikdy nebyl korunován na císaře, ba dokonce byl v roce 1400, tedy ve stejném roce, kdy vznikl vídeňský exemplář Zlaté buly, sesazen z římsko-německého trůnu, protože se dostatečně nestaral o říšské záležitosti.

Luxusní rukopis Zlaté buly vznikl pravděpodobně i z toho důvodu, že si Václav IV. i po svém sesazení stále činil nárok nejen na korunu římsko-německého krále, ale také na tu císařskou. Svědčí o tom mimo jiné další nádherná miniatura na foliu 43r vztahující se k XXIX. kapitole Zlaté buly, která stanovuje, že volba římského krále a budoucího císaře se má konat ve Frankfurtu nad Mohanem, jeho první korunovace v Cáchách a první říšský sněm v Norimberku.

Miniatura ukazuje císaře na trůně s korunou a říšským jablkem, ale bez žezla. Místo něj císař v modrém plášti bohatě zdobeném hermelínem pozvedá pravici v poučném gestu stejně jako Kristus na titulním listu. Damaskované pozadí miniatury opakuje asi desetkrát písmeno W. Nejedná se tedy o zobrazení císaře Karla IV., ale o reprezentativní vypodobnění jeho syna Václava IV. jako zamýšleného budoucího císaře.

Vídeňský exemplář Zlaté buly je beze sporu z hlediska panovnické ikonografie jedním z nejvýznamnějších a nejbohatších obrazových pramenů středověku.

 

Marek Zágora


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru