podoby českých králů detailznámá a neznámá vyobrazení českých panovníků ve středověku: římský a český král v iniciále e na začátku první knihy samuelovy v bibli václava iv. lucemburského

Známá a neznámá vyobrazení českých panovníků ve středověku: Římský a český král v iniciále E na začátku První knihy Samuelovy v Bibli Václava IV. Lucemburského

Letos 15. června uplyne 650 let od korunovace Václava Lucemburského (1361-1419) českým králem. Jeho otec, římský císař a český král Karel IV. prosadil korunovaci svého teprve dvouletého syna a dal tím jasně najevo, že svému nástupci a také ostatním svým dětem zajistí budoucnost. Desátého června 1376 prosadil volbu svého nejstaršího syna římsko-německým králem a 6. července byl pak svědkem jeho korunovace v Cáchách.

V roce 1378 se jako sedmnáctiletý ujal samostatné vlády v českých zemích i ve Svaté říši římské národa německého. Byl velice vzdělaný a inteligentní, ale záhy začal dávat najevo, že jej řešení politických problémů nebaví. Místo toho se začal věnovat svým zálibám, kterými byly zejména lov a bibliofilie.

Ve své době vlastnil Václav IV. jednu z největších knihoven ve střední Evropě. Můžeme předpokládat, že do ní převzal i rukopisy, které vlastnil jeho otec. Do současnosti se nám dochovalo jen několik rukopisů, které se dnes nacházejí v zahraničí, většina pak v Rakouské národní knihovně ve Vídni.

Teologickou literaturu zastupuje německý překlad bible, výkladový žaltář a slovník biblických výňatků. Z oblasti právní literatury pochází rukopis Zlaté buly Karla IV. doplněný dalšími texty k císařskému tažení do Itálie. Tři z rukopisů mají astrologický obsah a krásnou literaturu „zastupuje" nejstarší manuskript, veršovaný román Willehalm.

Nejvýznamnějším rukopisem je nedokončený exemplář německého překladu bible, který vznikl nejpravděpodobněji v posledním desetiletí 14. století, ale nemůžeme vyloučit, že se na něm začalo pracovat již v 80. letech. Jedná se o opis druhého nejstaršího německého překladu Vulgáty, který vznikl již kolem roku 1375 a financoval jej kutnohorský mincmistr Martin Rotlev, finančník lucemburských panovníků.

Originál rukopisu, který zůstal fragmentem, je dnes svázán do šesti svazků a nachází v Rakouské národní knihovně ve Vídni (cod. 2759 - 2764). Rukopis vznikl v Praze pro Václava IV., ale nevíme, kdo jej objednal. Dílo, které nebylo dokončeno z finančních a také politických důvodů, se nacházelo v posledních letech králova života na Novém hradě u Kunratic.

Po jeho smrti v srpnu 1419 byla knihovna z velké části rozchvácena a bibli si nejpravděpodobněji přivlastnil Václavův bratr a nástupce Zikmund Lucemburský. Po něm bibli zdědil král Albrecht II. a tak se dostala do rukou Habsburků. Císař Maxmilián I. ji měl kolem roku 1500 v pokladnici zámku v Innsbrucku, odkud se v 70. letech 16. století dostala na zámek Ambras v Tyrolsku. V roce 1665 byla nakonec převezena do dvorní knihovny ve Vídni, s níž se po roce 1918 stala součástí Rakouské národní knihovny.

Bible Václava IV. je jedinečným dílem. Na 1 214 listech o rozměrech 53 na 36,5 cm je k vidění 654 miniatur a iniciál, k tomu další četná vyobrazení v droleriích a bordurách, na nichž se podílelo minimálně devět iluminátorů. Na výzdobě se dále podíleli četní florátoři. Dva iluminátory známe dokonce jménem: prvním je Frana - dvorní malíř František, o němž máme i několik písemných zpráv, druhým pak Mikuláš Kuthner, který do Prahy přišel nejpravděpodobněji ze Slezska.

Jednotlivé miniatury jsou nejen obrazovým doprovodem biblických textů, ale zároveň významným ikonografickým pramenem pro poznání období konce 14. století. V bordurách a droleriích se pak otevírá tajuplný a fascinují svět symbolů spjatých s osobností a se dvorem Václava IV.

Jedná se o četná vyobrazení lazebnic, ledňáčků, točenic (do kruhu svázaná stuha s dvěma volně vlajícími cípy), divých mužů i samotného krále uvězněného v kládě v podobě písmene W, resp. E. Všechna vyobrazení mají v sobě mnoho skrytého a často bohužel i nevysvětlitelného. Přesto je jisté, že bohatá symbolika prozrazovala nebo alespoň naznačovala některé typické stránky královy povahy, jeho vztah k ženám a přírodě a dokonce odrážela myšlenkový svět dvorské společnosti.

Nádherné reprezentativní zobrazení Václava IV. najdeme ve druhém svazku jeho bible (Cod. 2760). Na foliu 33r je namalovaná iniciála E(s was ein man...), kterou začíná První kniha Samuelova. Autorem iniciály je tzv. Mistr Samsonovy historie.

Na stylizovaném trůnu pokrytém luxusními textiliemi sedí mírně, doleva natočený panovník. Václav má na sobě těsný, vypasovaný kabátec a úzké nohavice, obojí v modré barvě. Na nohou má pak módní špičatou obuv. Hlavní dominantou jeho oděvu je plášť rovněž modré barvy s hermelínovým límcem. Hermelínem je také celý plášť podšitý. Královu hlavu zdobí koruna, v pravé ruce drží žezlo a v levici pak královské jablko.

Za králem drží další luxusní tkaninu dva diví muži, kteří druhou rukou přidržují helmici s klenotem. Oba diví muži mají kolem hlavy uvázanou točenici modré barvy. Další divé lidi nalezneme v „těle" písmene E. Je možné, že se zde jedná o zobrazení divé ženy, nebo dokonce divého dítěte.

Vlevo od iniciály je na malém kopečku zobrazena nádherná lazebnice oděná v bílou košilku. Kolem pasu má uvázanou bleděmodrou točenici, na hlavě má pak síťku, jež částečně kryje její světlé vlasy, které jí jinak padají až na záda. V pravé ruce drží věník, na levé má pak umně navlečený škopík a v prstech drží nápisovou pásku s tajemným textem, který již několik desetiletí nedá spát historikům i historikům umění - „Toho bzde toho". Lazebnice „komunikuje" s módně oděným mužem s upravenými vlasy a vousem. Nejpravděpodobněji se jedná opět o krále Václava IV. uvězněného v iniciále W, která je namalovaná ve stejné výši jako lazebnice, avšak na druhém okraji stejného pergamenového listu.

 

Marek Zágora

 

Foto: ze 4. svazku faksimile Wenzelsbibel, ADEVA

 

K vyobrazením českého a římského krále Václava IV. také:

http://www.stavitele-katedral.cz/znama-a-neznama-vyobrazeni-ceskych-panovniku-ve-stredoveku-vaclav-iv-ve-videnskem-exemplari-zlate-buly/

http://www.stavitele-katedral.cz/znama-a-neznama-vyobrazeni-ceskych-panovniku-ve-stredoveku-vaclav-iv-s-kralovnou-v-iniciale-d-v-prologu-bible-vaclava-iv-lucemburskeho/


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru