podoby českých králů detailznámá a neznámá vyobrazení českých panovníků ve středověku: václav iv. s královnou v iniciále d v prologu bible václava iv. lucemburského

Známá a neznámá vyobrazení českých panovníků ve středověku: Václav IV. s královnou v iniciále D v prologu Bible Václava IV. Lucemburského

Letos v červnu si připomeneme šest set padesát let od korunovace Václava Lucemburského českým králem. Český a římský král Václav IV. (1361-1419) neproslul jako schopný panovník, kterým byl bezpochyby jeho otec Karel IV., a ani jako neohrožený rytíř a spravedlivý soudce, jakým byl jeho děd Jan Lucemburský. Václav IV. je znám především jako velký bibliofil, jenž ve své době vlastnil jednu z nejrozsáhlejších knihoven ve střední Evropě.

Bohužel se nám do současnosti dochoval jen nepatrný zlomek rukopisů, které mu původně patřily. Proto si bohužel nemůžeme udělat ucelenější představu o tom, co všechno bychom v jeho knihovně našli. Dochované exempláře nám alespoň naznačují, jaké manuskripty Václav IV. sbíral, resp. oč se zajímal.

Nejvýznamnějším rukopisem, který se nám dochoval, je nedokončený opis druhého nejstaršího překladu Bible do němčiny, který vznikl nejpravděpodobněji v posledním desetiletí 14. století, i když nemůžeme vyloučit ani to, že se na něm začalo pracovat již v 80. letech.

Originál rukopisu je dnes svázán do šesti svazků a nachází v Rakouské národní knihovně ve Vídni (cod. 2759 - 2764). Rukopis ale vznikl v Praze pro krále Václava IV., který ho měl v posledních letech svého života uschován v klenuté místnosti své oblíbené rezidence na Novém hradě u Kunratic (Wenzelstein). Po jeho smrti v srpnu 1419 byla knihovna z velké části rozkradena a bibli si nejpravděpodobněji přivlastnil Václavův bratr a nástupce Zikmund Lucemburský. Dalším majitelem se pak stal Zikmundův zeť Albrecht Habsburský, jenž manuskript odvezl do Rakouska, kde zůstal až do současnosti.

Bible Václava IV. je vskutku monumentálním dílem. Na téměř dvou a půl tisících stranách (1 214 listů) o rozměrech 53 na 36,5 cm je k vidění 654 miniatur a iniciál, k tomu další četná vyobrazení v droleriích, na nichž se podílelo minimálně devět iluminátorů. Na výzdobě se pak podíleli ještě četní florátoři.

Dílo bohužel zůstalo nedokončeno, neobsahuje ani celý Starý zákon. Na některých foliích se dochovaly pouze kresby, resp. několik set latinsky psaných poznámek, jež přibližují, co má být na daném listu zobrazeno. Odhaduje se, že v případě dokončení by rukopis čítal kolem osmnácti set pergamenových folií a dvou tisíc miniatur a iniciál, což by z díla učinilo nejrozsáhlejší středověký manuskript.

Na první pohled zaujmou i laika jednotlivé nádherné miniatury, které jsou obrazovým doprovodem biblických textů a zároveň dokumentují v mnoha detailech život v období vrcholného středověku. I proto jsou významným ikonografickým pramenem pro poznání doby svého vzniku.

Fascinující je také výzdoba bordur a drolerií, jež nabízí jedinečnou exkurzi do symbolického a myšlenkového světa českého a římského krále Václava IV. Jedná se zejména o vyobrazení lazebnic, ledňáčků, točenic, divých mužů i samotného krále uvězněného v iniciále W, resp. E.

Řada těchto symbolů nedá spát historikům umění a ani historikům. Často jsou vysvětlitelné pouze ve správném kontextu s textem Bible. Jiné zase souvisí se vztahem krále ke královně. Velkou část z nich ale už asi nikdy nerozluštíme.

V rukopisu mnohokrát objevíme zobrazení samotného Václava IV. Nejčastěji je vypodobněn v droleriích, v nichž není prezentován většinou jako panovník, ale jako prostý smrtelník. Stále se vedou diskuze, zda se opravdu u muže obsluhovaného lazebnicemi či uvězněného v kládě ve tvaru W, resp. E jedná o zobrazení krále nebo pouze nějakého dvořana.

Prohlédneme-li si ale jednotlivá zobrazení podrobněji, zjistíme, že mužova tvář nese fysiognomické rysy českého a římského krále Václava IV., které známe z jiných dochovaných zobrazení. Navíc byl Václav Lucemburský známý tím, že si velice potrpěl na módní oblečení a na jednotlivých vyobrazeních máme před sebou bezpochyby muže oděného podle poslední módy, jenž si hodně zakládal i na svém účesu a úpravě vousu.

Zajímavá jsou ale králova reprezentativní zobrazení, kterých je v jeho bibli rovněž několik. Tato převážně majestátní vyobrazení se objevují nejčastěji v iniciálách. Většinou je na nich zobrazen samotný panovník, zcela výjimečně je pak zobrazen s královnou.

První reprezentativní zobrazení je součástí prologu ke knize Genesis. Na foliu 2r prvního svazku bible (Cod. 2759) je namalována iniciála D(ises buches...), které vévodí trůnící král s královnou. Autor iniciály je označován jako Mistr Balámovy historie. Zobrazení částečně odpovídá textu prologu: „Kdo nyní chce číst tohoto písma zahradu a její sladká slova, ten ať děkuje zbožným, od nichž pochází toto nadání, které darují z Boží důstojnosti veškerému křesťanstvu. Vysoce urozenému, vznešenému králi Václavovi a jeho nejosvícenější královně. Bůh dej jim za to v odměnu vzácnou nebeskou korunu."

Panovnický pár sedící na improvizovaném trůně je oděn do ceremoniálního oděvu. Václav s delšími vlasy a upraveným plnovousem má na hlavě korunu, v pravé ruce drží obnažený meč jako symbol spravedlnosti a soudní moci, v levé pak zlaté jablko, které pozvedá do výše ramen.

Král sedí vlevo (z heraldického pohledu vpravo) a je z větší části zahalen v modrý, hermelínem podšitý plášť sepnutý na hrudi zlatou sponou. Po jeho levici sedí dlouhovlasá královna s korunou na hlavě. Z jejího spodního oděvu je vidět pouze modrý živůtek, jinak je její postava umně zahalena v dlouhý růžový plášť, který je rovněž podšitý královským hermelínem. V pravici drží žezlo, v levici pak zlaté jablko.

Součástí iniciály jsou také dva erby. Po králově pravici je zobrazena říšská orlice, znak Svaté říše římské národa německého, po královnině levici pak znak s českým, dvouocasým lvem. Stejně jako všechny iniciály Bible Václava IV. je i tato orámována, přičemž horní část rámu je tvořena gotickou architekturou, nad níž jsou namalovány dvě točenice, jedna modré a druhá zelené barvy.

I když není zmíněno jméno královny, což mohl být i písařův záměr, můžeme se domnívat, že se jedná o první Václavovu manželku Johanu Bavorskou (asi 1356-1386). I proto můžeme počátky vzniku rukopisu klást do 80. let 14. století, tedy do doby, kdy první Václavova žena ještě žila.

 

Marek Zágora

 

Foto: z 1. svazku faksimile Wenzelsbibel, ADEVA

 

K dobovým zobrazením krále Václava IV. také:

 

http://www.stavitele-katedral.cz/znama-a-neznama-vyobrazeni-ceskych-panovniku-ve-stredoveku-vaclav-iv-ve-videnskem-exemplari-zlate-buly/


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru