mannheim: die päpste und die einheit der lateinischen welt – korunovace papeže pia ii. (1458-1464)
Na mannheimské výstavě „Die Päpste und die Einheit der lateinischen Welt. Antike – Mittelalter - Renaissance“, kterou je možné navštívit do konce listopadu 2017 v Reiss-Engelhorn-Museen, je věnována velká pozornost papeži Piovi II., jenž proslul mimo jiné i jako humanista, diplomat ve službách Fridricha III. a literát.
Aeneas Silvius Bartholomeus Piccolomini (1405-1464) byl zvolen papežem v roce 1458. Přijal jméno Pius II. a bezesporu patří k nejvýraznějším papežům 15. století. Byl velice vzdělaný a politicky aktivní. Jeho zvolení se stalo velkou událostí pro Sienu, která byla městem, s nímž z velké části spojil svůj život a kariéru.
Narodil se na sienském území v městečku Corsignano, které bylo později přejmenováno na jeho počest na Pienza. Takto se jmenuje i v současnosti. Roku 1423 jej otec poslal do Sieny studovat právo. Vedle občanského práva se ale věnoval i studiu rétoriky. Později pokračoval ve studiu ještě ve Florencii a po jeho ukončení se vrátil do Sieny. V roce 1431 ale město opět opustil, aby se stal sekretářem biskupa z Ferma. Ve stejném roce na sebe poprvé výrazněji upozornil, a to na basilejském koncilu.
Svou církevní kariéru zahájil za pontifikátu Mikuláše V. (1447-1455), jenž byl jeho blízkým přítelem. V roce 1446 byl vysvěcen na kněze a o rok později se stal biskupem v Terstu. Roku 1450 byl pak uveden do úřadu sienského biskupa. O šest let později byl jmenován kardinálem. Jeho kariéra pak vyvrcholila 19. srpna 1458, kdy byl zvolen papežem.
Jako papež byl Pius II. velice autoritativní, odmítl např. žádost českého krále Jiřího z Poděbrad potvrdit basilejská kompaktáta, která dovolovala husitům přijímat pod obojí způsobou. Na konci března 1462 pak dokonce basilejská kompaktáta zrušil. Spor českého krále s Piem II. ukončila papežova smrt v srpnu 1464.
Aeneus Silvius Bartholomeus Piccolomini napsal řadu náboženských, filosofických, ale i dějepisných děl. Byl dobře obeznámen s českými poměry, o čemž svědčí jeho u nás nejznámější dílo nazvané „Historia Bohemica“ (k dispozici je český překlad z roku 1998 s výbornou úvodní studií Františka Šmahela).
Na mannheimské výstavě je prezentována korunovace Pia II., desková malba o rozměrech 59 x 40,5 cm, která vznikla kolem roku 1460. Podobné desky, tzv. biccherne, bývaly většinou zamýšleny jako výzdoba vazeb účetních knih. U této desky tomu ale bylo jinak, malba měla být nastálo pověšena a určena nejširšímu publiku.
V horní polovině je vyobrazen trůnící papež, jehož dva kardinálové korunují tiárou. Nad ním se pak zjevuje madona, která mu žehná. V horních rozích desky jsou namalovány dva erby: vlevo je znak Říše, vpravo pak města Siena. Pod korunovační scénou jsou pak namalovány další znaky, jež doplňují pohled na samotné město. Jedná se o celkem deset znaků, které představují nejvýznamnější rody sienské komuny, mezi nimiž nechybí rodina Piccolomini.
Dolní část vyplňuje nápis, který však není považován za příliš autentický: QUESTA È L’ENTRATA E L’USCITA DEL VENERABILE ANGNIOLO DI PIETR O DI BALDO, CHAMARLENGO DI BICHERNA AL TENPO DE’ SAVI HUOMINI FILIPO DI PIERO UMIDI , SER ANTONIO DA BANGNAIA E PETRO DI BARTOLOMEO DI CHARLO E TOMASSO D’ORBAN O GIOVANNELI E TOMASSO DI MISERE GIORGIO TOMASSI E ANTONIO DI GIOVANNI PINI E LOCIO DI CHECO DE’ RONDINA E GIORGIO DI FRANCIO D’ACHARIGI TALOMEI E DOMENICO DI VENTURINO VENTURINI MCCCC60.
Marek Zágora
Foto © Archivio di Stato di Siena
K dalším exponátům výstavy:
Copyright (c) 2008
stavitele-katedral.cz |
Tisk |
Kontakty |
XHTML 1.0 Strict |
Statistiky toplist |
Zpět nahoru