archiv detailmannheim: die päpste und die einheit der lateinischen welt – chronica sive historia de duabus civitatibus oty z freisingu

Mannheim: Die Päpste und die Einheit der lateinischen Welt – Chronica sive Historia de duabus civitatibus Oty z Freisingu

Na mannheimské výstavě „Die Päpste und die Einheit der lateinischen Welt. Antike – Mittelalter - Renaissance“ je k vidění řada velice zajímavých a zároveň vzácných rukopisů. Jedním z nich je exemplář nejproslulejšího díla kronikáře Oty z Freisingu (1112-1158) „Chronica sive Historia de duabus civitatibus“ – „Kronika aneb o dvou obcích“.

Ota z Freisingu byl členem cisterciáckého řádu a biskupem ve Freisingu. Pocházel z vysoké šlechty, byl vnukem římského císaře Jindřicha IV. a strýcem císaře Fridricha I. Barbarossy. Od mládí byl určen pro církevní dráhu, čemuž bylo podřízeno i jeho vzdělání. V roce 1138 se stal opatem kláštera Morimond (dnes ve Francii), ale v klášteře nezůstal dlouho, protože ještě téhož roku byl jmenován biskupem ve Freisingu.

Ota proslul především jako kronikář. Fridrich I. Barbarossa jej roku 1157 pověřil sepsáním svého životopisu (Gesta Friderici), ten ale už nestačil dokončit. Nebylo to ale jeho první literární dílo. Již dříve v letech 1143 až 1146 „sepsal“ výše zmíněnou kroniku, při jejímž vzniku se inspiroval spisem „De civitate Dei“ sv. Augustina. Nejvýznamnější dílo Oty z Freisingu zahrnuje dějiny světa od stvoření, biblické a starověké období, které dovedl až do své současnosti. Spis rozdělil do sedmi knih, v nichž v rámci svého výkladu světových dějin postavil do protikladu Jeruzalém a Babylón, nebeské a pozemské království. V osmé knize pak pojednal o Posledním soudu.

Jeden z nejstarších a nejcennějších opisů kroniky se dnes nachází v Jeně v tamější Univerzitní a zemské knihovně (Ms. Bos. q. 6). Pergamenový rukopis vznikl mezi roky 1157 a 1185 ve freisinské diecézi a je bohatě ilustrovaný. Celkem čtrnáct různě velkých perokreseb doprovází text prvních sedmi knih.

Na foliu 79r najdeme zajímavou miniaturu, která pomocí několika málo scén zachycuje nejdůležitější momenty konce sporu mezi papežem Řehořem VII. (1073-1085) a císařem Jindřichem IV. (římsko-německým králem od roku 1056, císařem v letech 1084-1105). „Jejich“ rozepře vstoupila do dějin jako boj o investituru, který skončil až dlouho po jejich smrti uzavřením wormského konkordátu roku 1122.

Nahoře vpravo je papež vyhnán ozbrojeným rytířem z Říma, vlevo pak trůní císař Jindřich IV. a jím jmenovaný protipapež Kliment III., který jej korunoval na císaře. Vlevo dole se koná synoda, kterou uspořádal Řehoř VII., vpravo je pak zobrazena jeho smrt v Salernu, kde byl také pohřben.

Nakladatelství Argo připravuje vydání překladu Otova díla „Kronika aneb o dvou obcích“ v rámci své ediční řady „Memoria medii aevi – Paměť středověku“.

 

Marek Zágora

 

© Thüringer Universitäts- und Landesbibliothek Jena, Ms. Bos. q. 6, fol. 79r

 

K dalším exponátům:

http://www.stavitele-katedral.cz/mannheim-die-papste-und-die-einheit-der-lateinischen-welt-%E2%80%93-papezsko-cisarsky-svitek/

http://www.stavitele-katedral.cz/mannheim-die-papste-und-die-einheit-der-lateinischen-welt-%E2%80%93-udajna-relikvie-z-plaste-jana-husa/

http://www.stavitele-katedral.cz/mannheim-die-papste-und-die-einheit-der-lateinischen-welt-%E2%80%93-heidelberske-saske-zrcadlo/

http://www.stavitele-katedral.cz/mannheim-die-papste-und-die-einheit-der-lateinischen-welt-%E2%80%93-relikviarova-koruna-z-namuru/

http://www.stavitele-katedral.cz/mannheim-die-papste-und-die-einheit-der-lateinischen-welt-%E2%80%93-navrat-z-krizove-vypravy-%E2%80%93-nejdojemnejsi-socha-doby-tzv-romanske-renesance/

http://www.stavitele-katedral.cz/mannheim-die-papste-und-die-einheit-der-lateinischen-welt-%E2%80%93-mozaika-s-vyobrazenim-inocence-iii/


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru