archiv detailmannheim: die päpste und die einheit der lateinischen welt – papežsko-císařský svitek

Mannheim: Die Päpste und die Einheit der lateinischen Welt – Papežsko-císařský svitek

Na výstavu pořádáme exkurzi!

http://www.stavitele-katedral.cz/zarijovy-umelecky-vikend-velke-nemecke-podzimni-vystavy-mattise-%E2%80%93-bonnard-papez-a-papezstvi-od-antiky-po-renesanci-richard-lvi-srdce-hrdina-krizackych-vyprav

Až do konce října 2017 je v Mannheimu k vidění jedinečná výstava nazvaná „Die Päpste und die Einheit der lateinischen Welt. Antike – Mittelalter - Renaissance“, v jejímž rámci je široké veřejnosti přiblížena historie papežství od svatého Petra až po počátek 16. století.

Na výstavě je prezentováno tři sta třicet exponátů! Jedním z nich je i velice zajímavý tzv. papežsko-císařský svitek, jenž se nachází v berlínské Státní knihovně (Hdschr. 143). Na většině výstav bývá k dispozici pouze jeho digitální kopie, na mannheimské výstavě je ale představen originál.

Jedná se o dlouhý pergamenový svitek s vyobrazeními dvou set čtrnácti papežů a sto dvanácti císařů. Výjimečné rukopisné dílo vzniklo mezi roky 1431 a 1433, s největší pravděpodobností ve Frankfurtu, o čemž svědčí hlavně v textech použitý dialekt středověké němčiny. Celé dílo je tvořeno patnácti různě dlouhými a širokými pergameny a měří celkem 667 cm, šířka pak kolísá mezi 18,5 a 20,5 cm.

Svitek představuje ve dvou paralelně vedených řadách, nahoře a dole papeže a světské vládce, hlavně krále a císaře Svaté říše římské. Jednotlivá vyobrazení jsou číslovaná, nejprve římskými a poté arabskými číslicemi. Řada papežů začíná Ježíšem Kristem a je dovedena po papeže Evžena IV., který zastával svůj úřad v letech 1431-1447. Prvním císařem je pak Gaius Julius Caesar a celou řadu uzavírá Zikmund Lucemburský, který je však vypodobněn pouze jako římsko-německý král. I proto můžeme soudit, že svitek vznikl nejdříve v roce 1431, kdy se svého úřadu ujal papež Evžen IV., nejpozději pak v roce 1433, kdy byl Zikmund korunován na císaře.

Osoby jsou zobrazeny jako polopostavy, resp. tříčtvrteční idealizované „portréty“ se svým erbem a „vladařskými“ insigniemi, které jasně vymezují postavení zobrazeného ve společnosti. Nad nimi je uvedeno jejich jméno a krátký doprovodný text, který každého blíže charakterizuje. Všechny nápisy jsou dílem jedné ruky, jednotlivá vypodobnění jsou pak výtvorem dvou malířů.

U papežů najdeme zmínky o prvních osmi ekumenických koncilech a také o koncilech v Pise a Kostnici. U panovníků pak najdeme na spodním okraji jména významných básníků a učenců, ale také kacířů a proroků. Císaři od Karla Velikého mají na hlavě císařskou korunu s kamárami, hlavy králů zdobí jednoduchá, otevřená koruna s liliemi. Stejně je tomu rovněž u protikrálů. Pronásledovatelé křesťanů pak mají v ruce místo žezla nakreslený meč.

Mezi čtyřmi posledními světskými vladaři objevíme kolorované perokresby hned tří panovníků, kteří byli i českými králi: Karla IV. a jeho syny Václava IV. a Zikmunda Lucemburského.

Tzv. berlínský papežsko-císařský svitek, který je velice významným vizuálním pramenem z hlediska panovnické ikonografie, sloužil s největší pravděpodobností jako názorná učební pomůcka. Některé podobné svitky, které se rovněž dochovaly až do současnosti, byly dokonce celou dobu roztažené a připevněné na zdi.

O osudu svitku toho bohužel moc nevíme. Na svitku, jehož zadní strana je prázdná, je napsán rok 1566 a červené razítko jedné vévodské knihovny z 19. století. Před rokem 1937 vlastnil dílo drážďanský bankéř Kurt Arnold, který ho získal v Mnichově od Jacquese Rosenthala. Arnoldova žena pak prodala svitek po smrti svého muže Albi Rosenthalovi.

Marek Zágora

 

Foto: Papežsko-císařský svitek © Berlin, Staatsbibliothek zu Berlin – Preußischer Kulturbesitz


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru