Ostrava: Cesta ke Zlaté bule sicilské - Kodex vyšehradský

Vůbec nejvýznamnějším rukopisem, který je úzce spjat s prvními českými králi, je bez pochyby Vyšehradský kodex zvaný také Korunovační evangelistář krále Vratislava. Tento nejcennější rukopis České republiky (Národní knihovna ČR, signatura XIV A 13) nechybí mezi exponáty ostravské výstavy „Cesta ke Zlaté bule sicilské". Samozřejmě není vystaven originál, ale umělecká kopie, která je od originálu manuskriptu téměř k nerozeznání. 

Jedinečný evangelistář se svou obrazovou výzdobou řadí mezi nejvzácnější evropské iluminované rukopisy 2. poloviny 11. století. Skládá se ze sto osmi pergamenových listů o rozměrech 32 x 41,5 cm a obsahuje perikopy na celý rok.

Rukopis vznikl nejpravděpodobněji postupně mezi léty 1080 až 1085 v některém z bavorských skriptorií a byl dokončen u příležitosti královské korunovace českého knížete Vratislava II. z rodu Přemyslovců. 

Vyšehradský kodex je bohatě iluminován. Dvacet šest stran obsahuje jednu miniaturu se čtyřmi evangelisty, genealogii Kristova rodokmenu (4 miniatury), čtyři předobrazy ze Starého zákona a dvacet devět  výjevů ze života Ježíše Krista. Výzdobu manuskriptu tvoří také četné iniciály (motiv zlatých rostlinných průpletů, do některých jsou zakomponovány i lidské postavy), nejznámější je pak iniciála D s vyobrazením trůnícího sv. Václava na foliu 68r, jež je k vidění i na ostravské výstavě.

Korunovační evangelistář je spojován s třemi dalšími manuskripty, kterými jsou Svatovítský evangelistář (dnes v Praze), Codex aureus Gnesnensis (Evangelistář hnězdenský) a Codex aureus Pultoviensis (Evangeliář krakovský). Všechny čtyři rukopisy vznikly do poloviny 80. let 11. století pravděpodobně jako objednávka knížete Vratislava II. v některém centru tzv. bavorské malířské školy (Freising, Řezno, Niederaltaich). 

Po stránce ikonografické jsou rukopisy velice bohaté, objevují se témata, která byla v 11. století výjimečná nebo nejsou známá z jiných rukopisů. Některé scény jsou společné všem rukopisům, některé se objevují pouze jednou. Ze všech čtyř je nejnádhernější právě Vyšehradský kodex. 

Všechny iluminace Vyšehradského kodexu jsou nádherné a zároveň zajímavé. Např. na foliu 4v nahoře je pozadí tvořeno stylizovanou architekturou a v její bráně je zobrazena mužská postava s plnovousem, korunou na hlavě, s křížovou berlou v levici a žezlem v pravici (OBR. 2). Muž je oděný v chlamys sepjatý na pravém rameni. Nápis na horní liště naznačuje, že se jedná o krále procházejícího zavřenou branou. Zavřenou branou mohl podle proroctví projít pouze Mesiáš, a proto byl běžně v této scéně vypodobněn Mesiáš v Kristově podobě.

Ve Vyšehradském kodexu máme ale před sebou vypodobněného krále se všemi jeho atributy. I samotné použití termínu REX v liště na rozdíl od původního „princeps" naznačuje určitý posun. A tak je možné souhlasit s docentem Pavolem Černým, který se domnívá, že se zde jedná o „kryptoportrét" prvního českého krále Vratislava I. 

V některých iluminacích manuskriptu můžeme odhalit i jisté narážky na královskou korunovaci. Nejmarkantnější je to na scéně Korunování Krista trnovou korunou (fol. 42r), kdy uprostřed stojí do purpurového pláště oděný Ježíš a v pravici drží rákos symbolizující žezlo. Z obou stran je pak flankován dvěma mužskými postavami, u nichž je naznačen poklek. 

V nejznámější iniciále rukopisu „D"ixit je zobrazen „trůnící" mučedník sv. Václav, jenž je prezentován jako patron a věčný vládce českých zemí. V levici drží svůj nový atribut, kopí s bílým praporcem. Kopí zde symbolizuje exemplář repliky sv. Kopí, který získal český kníže Vratislav II. v roce 1080 a věnoval ho sv. Václavu. Pravou ruku světec pozvedá v zajímavém gestu, jež je možné vysvětlit i jako souhlas s povýšením Vratislava na krále.

Kodex byl nejprve uložen na Vyšehradě, ve 13. století se pak dostal pravděpodobně do úschovy kostela sv. Víta na Pražském hradě. V roce 1613 byl patrně stále ještě uložen na Pražském hradě (zápis na f. 24r uvádí jméno malíře Daniela z Květné a letopočet 1613). V 17. století se kodex dostal do knihovny rodiny Dlouhoveských. Do Dlouhé Vsi byl odvezen asi roku 1619, aby byl uchráněn před kalvinisty. V roce 1728 patřil knihovně Arcibiskupského semináře v Praze. Dnes je v Národní knihovně České republiky. 

V roce 1970 bylo vydáno úplné faksimile Vyšehradského kodexu, nedávno oznámilo nakladatelství a vydavatelství Tempus Libri, že připravuje vydání nového faksimile této jedinečné památky našich dějin.

Marek Zágora

O dalších zajímavých exponátech výstavy „Cesta ke Zlaté bule sicilské":

http://www.stavitele-katedral.cz/ostrava-cesta-ke-zlate-bule-sicilske-lantkrabeci-zaltar/

http://www.stavitele-katedral.cz/ostrava-cesta-ke-zlate-bule-sicilske-zabrdovicky-evangeliar/

http://www.stavitele-katedral.cz/ostrava-cesta-ke-zlate-bule-sicilske-fragmenty-reliefu-z-klastera-sv-jiri-v-praze/

O výstavě:

http://stavitele-katedral.cz/ostrava-cesta-ke-zlate-bule-sicilske-vystava-v-ostravskem-muzeum-k-800-vyroci-vzniku-nejslavnejsiho-dokumentu-v-dejinach-ceskeho-kralovstvi/