podoby českých králů detailznámá a neznámá vyobrazení českých panovníků ve středověku: václav iv. jako alfons kastilský ve vídeňském astronomickém sborníku

Známá a neznámá vyobrazení českých panovníků ve středověku: Václav IV. jako Alfons Kastilský ve Vídeňském astronomickém sborníku

O knihovně římského a českého krále Václava IV. z rodu Lucemburků bylo napsáno již mnoho studií i knih, přesto se jedná o téma, které má badatelům stále co nabídnout. Václav IV., nejstarší syn císaře Karla IV. byl velice vzdělaný a inteligentní, ale bohužel vládl v době, kdy české země a nejen ony procházely hlubokou politickou, společenskou i hospodářskou krizí.

Královi rádci jej příliš často srovnávali s jeho úspěšným otcem, což s největší pravděpodobností bylo jedním z důvodů, proč Václav nechtěl vládnout a raději před povinnostmi „utíkal“ na své hrady, kde se věnoval svým zálibám, jimiž byly především lov a bibliofilie. A právě jednotlivé svazky jeho knihovny svědčí o jeho dalších zájmech.

Je jisté, že stejně jako Jan, vévoda z Berry, jemuž patřila jedna z nejskvostnějších knihoven ve středověké Francii, tak se i římský a český král Václav IV. zajímal o obsah knih, které vlastnil.

Bohužel máme smůlu v tom, že se do současnosti dochovalo jen několik málo manuskriptů z královy knihovny a všechny se nacházejí v zahraničí, většina pak v Rakouské národní knihovně ve Vídni. Mezi celkem sedmi dochovanými rukopisy zaujímají významné místo astrologicko-astronomické manuskripty, které se dochovaly hned tři, a to ještě navíc z písemných pramenů víme, že jich původně vlastnil více.

Panovníci ve středověku měli velký zájem o astronomii a astrologii, a proto si nechávali pořizovat kodexy s latinskými překlady stěžejních děl pozdně antické a arabsko-židovské astrologie a astronomie, které byly doplňovány novějšími spisy, jež navazovaly na starší tradici.

Prvním rukopisem je latinský překlad díla Haly Ben Redhvana „Commentarius in Ptolemaei opus quadripartitum“, který se dnes nachází ve fondu Rakouské národní knihovny ve Vídni (Cod. 2271). Nádherný je titulní list, jehož výzdoba patří k tomu nejlepšímu, co bylo pro Václava IV. vytvořeno.

Stejná knihovna vlastní též tzv. Vídeňský astronomický sborník (Cod. 2352). Poslední Václavův astrologicko-astronomický manuskript pak najdeme v Bavorské státní knihovně v Mnichově (clm 826), tento nedokončený rukopis je znám jako Mnichovský astronomický sborník.

Z hlediska panovnické ikonografie jsou zajímavé především vídeňské rukopisy. Zastavme se u Vídeňského astronomického sborníku, jenž obsahuje latinsky psané astrologické a astronomické texty. Manuskript vznikl v Praze v letech 1392 až 1393, což jsou roky, které jsou uvedeny na dvou reprezentativních iniciálách: iniciále P se dvěma astronomy (fol. 1r) a v iniciále T s Alfonsem X. Kastilským jako astronomem (fol. 34r). Podle králových emblémů, které se objevují hned na několika listech, je jisté, že rukopis patřil původně do Václavovy knihovny. Kodex obsahuje celkem 102 pergamenové listy o velikosti 29,2 x 20,9 až 21,3 cm.

Známé reprezentativní vyobrazení samotného římského a českého krále Václava IV. najdeme na foliu 95r. O něm jsme psali již dříve. V rukopisu je ale ještě jedno královo reprezentativní vypodobnění. Jedná se o kryptoportrét na foliu 34r, kde je v iniciále T vypodobněn král – astronom.

V iniciále T titulního listu Alfonsových tabulek je zobrazen Alfons X., král Kastilie a Leónu (1221-1284) u svého písařského pultu, který zároveň slouží jako odkládací plocha na rukopisy.

Král je částečně zahalen v dlouhý plášť, jinak je oděn v přiléhavý šat podle poslední módy tak, jak to vidíme kupř. na reprezentativních vyobrazeních Václava IV. v jeho Bibli. V levé ruce drží ve výšce očí astroláb, pravou rukou zapisuje číselné údaje na břidlicovou tabulku. Vidíme na ni napsáno 1000 / 300 / 92, což je ve skutečnosti datum vzniku miniatury, rok 1392. Krále Alfonse poznáme podle koruny, astroláb je pak poznávacím znamením, že se jedná o astronoma.

Z čeho lze usuzovat, že se jedná o kryptoportrét římského a českého krále Václava IV.? Panovník je oděn podle poslední módy, ale to není rozhodující vodítko. Mnohem zajímavější je detail, který vidíme na králově hlavě. Pod královskou korunou má uvázanou výraznou točenici, která byla jedním z osobních emblémů Václava IV. Možná je to jen shoda náhod?

Královo vyobrazení v iniciále T ale můžeme porovnat se zobrazením celkem šestnácti králů na foliích 92v-95r. Všichni sedí na jednoduchých trůnech bez opěradla. Každý drží žezlo a královské jablko jako symboly svého postavení, na hlavě mají zlatou korunu. Držení těla i jejich posazení jsou různě obměňována. Jediný, kdo má točenici, je panovník označený jako Rex Romanorum invictissimus, tedy římský král Václav IV.

V iniciále T tedy máme před sebou s vysokou pravděpodobností kryptoportrét římského a českého krále Václava IV. Srovnáme-li jeho zobrazení s jinými, která se dochovala v jeho rukopisech, dojdeme ke stejnému závěru.

Velice bohatá je okrajová výzdoba listu. Iluminátor namaloval všechny emblémy římského a českého krále Václava IV.: točenici, lazebnici se džberem a věníkem, ledňáčka, písmena E i W. V písmeni W je uvězněn pravděpodobně opět samotný král držící nápisovou pásku s tajuplnou devízou “Toho bzde toho”.

 

Marek Zágora

 

Foto z Ulrike Jenni - Maria Theisen, Mitteleuropäische Schulen IV (ca. 1380–1400). Hofwerkstätten König Wenzels IV. und deren Umkreis, Wien 2014.

 

K vyobrazením Václava IV. v jeho astronomicko-astrologických rukopisech:

http://www.stavitele-katedral.cz/znama-a-neznama-vyobrazeni-ceskych-panovniku-ve-stredoveku-vaclav-iv-jako-rimsky-kral-ve-videnskem-astronomickem-sborniku/

 

http://www.stavitele-katedral.cz/znama-a-neznama-vyobrazeni-ceskych-panovniku-ve-stredoveku-vaclav-iv-na-titulnim-listu-ptolemaiova-dila-quadripartitus/


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru