podoby českých králů detailznámá a neznámá vyobrazení českých panovníků ve středověku: václav iv. na titulním listu ptolemaiova díla quadripartitus

Známá a neznámá vyobrazení českých panovníků ve středověku: Václav IV. na titulním listu Ptolemaiova díla Quadripartitus

Český a římský král Václav IV. (1378-1419) byl velice vzdělaný a inteligentní, ale více než vládnutí se věnoval svým zálibám, kterými byly zejména lov a bibliofilie. Ve své době vlastnil jednu z největších knihoven ve střední Evropě. Předpokládá se, že do ní převzal i rukopisy, které vlastnil již jeho otec Karel IV. Do současnosti se nám bohužel dochovalo jen několik rukopisů z Václavovy knihovny a všechny se nacházejí v zahraničí, většina pak v Rakouské národní knihovně ve Vídni.

Teologickou literaturu zastupuje německý překlad bible, výkladový žaltář a slovník biblických výňatků. Z oblasti právní literatury pochází rukopis Zlaté buly Karla IV. doplněný dalšími texty k císařskému tažení do Itálie. Krásnou literaturu zastupuje veršovaný román Willehalm. Vedle těchto manuskriptů se pak dochovaly ještě tři astrologicko-astronomické rukopisy.

Z dochovaných písemných zpráv víme, že astrologických rukopisů bylo původně více, bohužel se dochovaly pouze tři. Obsahují latinské překlady stěžejních děl pozdně antické a arabsko-židovské astrologie, které jsou pak doplněny novějšími spisy, jejichž autoři navazují na starší tradici. Prvním rukopisem je opis díla Quadripartitus Claudia Ptolemaia, který se dnes nachází ve fondu Rakouské národní knihovny ve Vídni (Cod. 2271). Stejná knihovna vlastní také Vídeňský astronomický sborník (Cod. 2352). Poslední Václavův astrologicko-astronomický manuskript je uložen v Bavorské státní knihovně v Mnichově (clm 826), tento rukopis se označuje jako Mnichovský astronomický sborník.

Základním dílem pozdně antické astrologie byl Quadripartitus (Tetrabiblos) alexandrijského matematika a přírodovědce Claudia Ptolemaia. Dílo bylo ve středověku považováno za astrologickou „bibli“, z níž čerpali téměř všichni autoři středověkých astrologických spisů. Astrologická problematika je podána formou promluv, která byla ve středověku velice oblíbená.

První ze čtyř knih Ptolemaiova Quadripartitu pojednává v úvodu o platnosti astrologických předpovědí a astrologii samotné jako přírodní vědě, která sleduje přírodní zákony. Charakterizuje působení planet podle jejich čtyř základních vlastností (planety suché, vlhké, studené a teplé) a podle rozdělení na mužské a ženské planety. Všímá si rovněž vlivu stálic, který závisí na jejich okamžitém vztahu k planetám. Dále popisuje znamení zvěrokruhu. Druhá kniha obsahuje zásady astrologických věšteb pro celá zemská pásma, národy a velké oblasti. Dále sleduje vliv zvířetníkových znamení na výskyt válek, moru, hladu, sucha a podobně. Třetí a čtvrtá kniha přinášejí kupř. zásady individuálních předpovědí podle konstelace hvězd v okamžiku narození člověka, vysvětlení principu horoskopu a podobně.

Václavův rukopis není bohatě iluminován. Najdeme v něm pouze několik iniciál s postavou Ptolemaia a Haly Heben Rodana. Tyto iniciály nejsou navíc příliš vysoké kvality. Přes absenci bohatší výzdoby textu uchvátí všechny milovníky středověkých iluminací titulní list manuskriptu, který se svou výzdobou může srovnávat s titulním listem Zlaté buly z roku 1400. Úvodní list Ptolemaiova Quadripartitu (fol. 1r) patří mezi největší skvosty dvorní knižní malby. Vznikl nejpravděpodobněji ve druhé polovině posledního desetiletí 14. století.

Jednou z dominant titulního listu je iniciála S, v níž je zobrazen astronom, kterým je samotný panovník Václav IV. Vladař zobrazený jako císař s císařskou korunou na hlavě sedí u písařského pultíku a zapisuje na tabulku čísla. Je oděn v modrý plášť, zpod něhož jsou vidět částečně nohavice, každá v jiné barvě. Zobrazení konkrétního panovníka jako astronoma je zcela výjimečné. Takové vyobrazení nenajdeme ani v rukopisech francouzského krále Karla V., ani Jana, vévody z Berry, který se o astronomii a astrologii rovněž velice zajímal.

Václava IV. najdeme na listu ještě jednou a to uvězněného v kládě ve tvaru písmene W vlevo dole. Je oděn podle poslední módy do dvoubarevných nohavic a vatovaného kabátce s vyšívanými okřídlenými iniciálami E. Kolem krku a pasu má pak uvázané točenice, jeden z typických symbolů nejstaršího syna Karla IV. Ze zajetí „klády“ se jej snaží vysvobodit lazebnice v košilce s ramínky a s točenicí kolem pasu. Druhá jí jde na pomoc, v pravé ruce drží dřevěné vědro, v levici pak třímá svazek větviček k mrskání v parní lázni. Na titulním listu objevíme ještě třetí lazebnici, ta je téměř nahá. Pouze pod pasem má uvázanou látku, pravděpodobně točenici, která si pohrává s fantazií člověka, který se na ni dívá. Na hlavách mají všechny tři lazebnice síťku, která jim drží a zároveň kryje dlouhé vlasy. Také třetí, nejúsporněji oděná lazebnice, drží v jedné ruce škopík a ve druhé svazek větviček.

Ve stylizovaném akantu se v jeho záhybech vedle lazebnic ukrývají také dva diví muži, kteří plní funkci štítonošů a korouhevníků. Divý muž namalovaný na pravém okraji téměř ve stejné rovině s iniciálou S, které dominuje Václav IV., nese znak a korouhev Českého království. Kolem pasu má uvázanou točenici. Druhý divý muž je zobrazen vlevo a drží štít se znakem Uherského království. Je jedním z dokladů, že se rukopis brzy oddělil od jádra Václavovy knihovny a dostal se do Uher. Nejpravděpodobněji jej obdržel uherský král Matyáš Korvín od Fridricha III. Na titulní straně pak nechal přemalovat nejen štít divého muže, který zdobil původně říšský znak, ale nechal přemalovat i Václavův čtvrcený erb. Quadripartitus se pak později neznámou cestou dostal „zpět“ do Vídně.

Z hlavních Václavových symbolů zde stejně jako na titulním listu Zlaté buly z roku 1400 chybí králův osobní symbol ledňáček.

 

Marek Zágora

 

Foto z knihy Pavel Brodský, Krása českých iluminovaných rukopisů.


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru