Známá a neznámá vyobrazení českých panovníků ve středověku: Římský a český král Václav IV. na kole Fortuny ve Vídeňském astronomickém sborníku

V roce 2003 vyšla pod názvem „Fortuny kolo vrtkavé“ a s podtitulem „Láska, moc a společnost ve středověku“ velice zajímavá a zároveň podnětná kniha medievisty Martina Nejedlého. Autor v ní spojil do jednoho celku čtyři příběhy, k jejichž napsání jej inspirovaly především literární prameny poslední třetiny 14. století. Kniha nabídla všem zájemcům zcela nový pohled na středověk, čehož autor dosáhl nejen svou znalostí dochovaných pramenů, ale i vytříbeným jazykem a stylem psaní.

V názvu knihy zaujme spojení „Fortuny kolo vrtkavé“. Kolo paní Fortuny bylo ve středověku často zmiňováno v literárních dílech a na jeho vypodobnění narazíme i v dobových iluminovaných rukopisech. Bylo to právě kolo paní Štěstěny, které nejen dokázalo dostat člověka na vrchol, ale ještě častěji sráželo do prachu či bahna všechny, od těch nejubožejších až po nejmocnější vládce.

Jedno zajímavé vyobrazení kola Fortuny, symbolu nestálosti lidského osudu, najdeme i v tzv. Vídeňském astronomickém sborníku (Cod. 2352), který se dnes nachází v Rakouské národní knihovně. Jedná se o jeden ze tří astronomicko-astrologických rukopisů, které se dochovaly z Václavovy reprezentativní knihovny.

Kodexy obsahují latinské překlady nejvýznamnějších děl pozdně antické a arabsko-židovské astronomie a astrologie, které jsou doplněny novými spisy navazujícími na starší tradici. Víme, že astronomicko-astrologických rukopisů bylo v jeho knihovně více, bohužel se nám nedochovaly. Přesto si můžeme udělat jasnější představu o Václavových zájmech. Je zřejmé, že se zajímal i o obsah jednotlivých manuskriptů.

Latinsky psaný Vídeňský astronomický sborník vznikl v Praze v letech 1392 až 1393, což jsou roky, které jsou uvedeny v iniciále P se dvěma astronomy (fol. 1r) a v iniciále T s Alfonsem X. Kastilským jako astronomem (fol. 34r). Rukopis má celkem 102 pergamenové listy o velikosti 29,2 krát 20,9 až 21,3 cm.

Obsahuje hlavně astrologické texty. Prvním je traktát Michaela Scota „Liber de signis“ (fol.1r-31v). Jde o velice výpravný a reprezentativní opis s barevnými miniaturami osmačtyřiceti ptolemaiovských souhvězdí a sedmi planet. Následuje výklad Alfonsových tabulek, tabulek poloh astronomických těles (fol. 34r-51r). Nechybí i samotné Alfonsovy tabulky (fol. 53r-80r). Poslední část pak přináší např. různé druhy předpovědí osudu a na konci najdeme i texty s magickým obsahem (fol. 83v-102r).

Na foliu 86r najdeme celostránkovou iluminaci výše zmíněného kola Štěstěny, která je zařazena na úvod textů, které pojednávají o lidském osudu. Za velkým kolem o průměru 12,8 cm stojí mytologická figura Fortuny v módních šatech zelené barvy s korunou na hlavě. Oběma rukama drží špice kola. Na koncích horizontální a vertikální osy je vyobrazen král ve čtyřech různých stádiích štěstí a neštěstí, které jsou ještě blíže určeny nápisovými páskami.

Král vlevo s korunovou na hlavě drží pásku s nápisem Regnabo (Budu vládnout). Král sedící na vrcholu kola s korunou na hlavě a se žezlem v levé ruce má u sebe nápis Regno (Vládnu). Muž vpravo s hlavou dolů a bez koruny, kterou ztratil, drží pásku s textem Regnavi (Vládl jsem). Poslední muž zcela dole bez koruny a vlastně i bez království drží pásku, která o tom svědčí: Sunt sine regno (Jsem bez království).

Především první dva zmiňování králové jsou oblečeni podle dobové módy, čemuž odpovídá i úprava jejich účesu a vousu. Je škoda, že došlo v horní části k ořezu listu, čímž byla částečně zničena koruna vládnoucího panovníka. Můžeme sice spekulovat o tom, že se mohlo jednat o císařskou korunu, ale mnohem pravděpodobnější je, že šlo „jen“ o korunu královskou.

Může se jednat o vypodobnění samotného římského a českého krále Václava IV. rodu Lucemburků? Štěstěna si na svém kole s nejstarším synem římského císaře Karla IV. opravdu pohrávala. S přihlédnutím k dataci rukopisu však to nejhorší mělo Václava teprve čekat.

Srovnáme-li však Václavova vyobrazení v jeho rukopisech s vypodobněním vládnoucího krále na kole Štěstěny Vídeňského astronomického sborníku, můžeme prohlásit, že se pravděpodobně jedná o jeho zobrazení. V samotném rukopisu pak najdeme ještě minimálně další dvě králova vyobrazení.

Autorem iluminace kola Štěstěny je tzv. Mistr Michaela Scota, malíř, který je autorem bohatého obrazového doprovodu převážné části Scotova textu o souhvězdích a planetách.

Marek Zágora

Foto z Ulrike Jenni - Maria Theisen, Mitteleuropäische Schulen IV (ca. 1380–1400). Hofwerkstätten König Wenzels IV. und deren Umkreis, Wien 2014.

K dalším vyobrazením krále Václava IV. ve Vídeňském astronomickém sborníku:

http://www.stavitele-katedral.cz/znama-a-neznama-vyobrazeni-ceskych-panovniku-ve-stredoveku-vaclav-iv-jako-alfons-kastilsky-ve-videnskem-astronomickem-sborniku/