knižní novinky detailpraha: království v pohybu. kolonizace, města a stříbro v závěru přemyslovské epochy – podnětná kniha josefa žemličky

Praha: Království v pohybu. Kolonizace, města a stříbro v závěru přemyslovské epochy – podnětná kniha Josefa Žemličky

V rámci edice Česká historie vydalo Nakladatelství Lidové noviny čtvrtý svazek „přemyslovské“ pentalogie historika Josefa Žemličky, v níž by měl pojednat o českých dějinách do roku 1306, kdy smrtí českého krále Václava III. vymřeli vládnoucí Přemyslovci po meči. Prvním svazkem byly „Čechy v době knížecí“ (1997), o pět let později vyšly „Počátky Čech královských“ (2002) a jako třetí vyšla objemná monografie „Přemysl Otakar II.“(2011). Předposlední svazek - „Království v pohybu“ - je věnován kolonizaci, vesnicím, městům a stříbru. Poslední „díl“ nazvaný „Do tří korun“ by pak měl přiblížit život a vládu posledních dvou králů z rodu Přemysla Oráče, Václava II. a Václava III.

Profesor Josef Žemlička je bezpochyby jedním z největších znalců období vlády posledních Přemyslovců, kterým věnoval již velké množství dílčích studií. Kniha s podtitulem „Kolonizace, města a stříbro v závěru přemyslovské epochy“ je výjimečným dílem, jehož cílem nebylo přiblížit politické události 13. a počátku 14. století, nýbrž představit „všechny“ zásadní hospodářské a společenské změny, k nimž v té době došlo. V těchto souvislostech se často hovoří o modernizaci nebo dokonce transformaci. Právě ve druhé polovině 13. století se České království ve větší míře zapojilo do evropského vývoje.

Žemlička měl před sebou velice obtížný úkol, protože se rozhodl přiblížit všechny důležité jevy a procesy v rámci jedné výkladové roviny. Celkově se mu to ale povedlo. Po přečtení knihy si čtenář uvědomí, k jakým zásadním proměnám došlo. V souvislosti s 13. stoletím hovoří autor rovnou o dvou středověcích: první označuje jako „knížecí“ epochu, druhý bychom mohli označit jako epochu“královskou“, která se hlásila ke slovu. V 13. věku tyto dva středověky prolnuly, ale ten „mladší“ se tlačil dopředu. Jeho hlavními znaky byly rozvoj směny a urbanizace.

Hlavním zdrojem informací o sledovaném období jsou samozřejmě dochované písemné prameny různé povahy (kupř. kroniky, Saské zrcadlo, formulářové sbírky). Mezi nimi pak převládají dochované listiny, které Žemlička rád a hojně cituje, jelikož jejich vypovídací hodnota je vysoká. Bohaté informace těchto pramenů lze doplnit i o výpovědi vizuálních pramenů a archeologických nálezů. Autor si nevšímá pouze vývoje v českých zemích, ale u nás probíhající změny dává do souvislostí se sousedními zeměmi, především pak Polskem.

Největší pozornost je věnována fenoménu kolonizace, a to vesnické i městské, které spolu úzce souvisejí. Kolonizaci, která bývá většinou ne příliš šťastně označována jako „německá“, přibližuje Žemlička z mnoha různých úhlů. Jak sám píše, kolonizace „má mnoho tváří“. Přibližuje „průběh“ kolonizace, tedy kdo (lokátor), kde a především „jak“ zakládal nové vesnice a města. Osvětluje i řadu s kolonizací spjatých pojmů, např. Lhota, újezd či vikbildy. Stranou samozřejmě neponechává ani právní stránku kolonizace, která měla často zásadní vliv na celkový výsledek konkrétní lokace. Všímá si rovněž hospodářských dopadů kolonizace, které se pak nejvíce projevily v zemědělství.

Dalším fenoménem sledovaného období se stala města, nejen královská, ale i ta, která patřila šlechtě či církvi, dříve nesprávně označovaná jako města poddanská. Významnou roli v každém městě hrála práva, kterými konkrétní město disponovalo. Důležité bylo právo mílové, ale pro život každé městské obce bylo významné též právo skladu či trhu, jež dohromady měla velký hospodářský vliv. Hranici mezi městem a vesnicí (venkovem) pak tvořily hradby (souvisí s právem postavit si hradby).

Ve sledovaném období měnily vesnice a jednotlivá území často svého majitele. Docházelo tak k různým prodejům a koupím, nájmům a pronájmům, darům a odkazům či odevzdání majetku za předem dohodnutých podmínek. Zároveň s tím rostl tlak na užívání ražené mince. Do konce 13. století se jen občas setkáme s počítáním domácí mince. Více se používaly mince zahraniční. V českých zemích se vedle denárů, s jejichž ražbou se začalo již v 10. století, začaly ve 13. věku razit brakteáty, které měly „posílit“ domácí měnu. Nebylo to však dostatečné.

Stříbro se v 13. století těžilo hlavně v Jihlavě a Brodu, k zásadním změnám ale došlo až po objevení vydatných nalezišť stříbra v oblasti Kutné Hory. Právě kutnohorské stříbro se stalo významným hospodářským, ale i politickým prostředkem, jehož dokázal ve svůj prospěch využít Václav II. Zavedení ražby nové, kvalitní mince, pražského groše v roce 1300 bylo na jedné straně výrazem královského majestátu (je to dáno i samotným vzhledem mince), na straně druhé se jednalo o minci, o kterou se mohl český král a nejen on „opřít“. Pražský groš se stal vyhledávanou měnou, o čemž svědčí i jeho nálezy mimo české země.

Velkým kladem knihy je fakt, že se autor neomezuje pouze na území Čech, ale docela velký prostor věnuje i vývoji na Moravě a ve Slezsku. Navíc si všímá též významu cest, vodních toků i doposud spíše opomíjeného lesa.

Žemličkova kniha ukazuje, že druhá polovina 13. století byla obdobím, kdy se české země dostaly do styku s migračními pohyby, které zásadním způsobem měnily i etnické poměry. Výraznou, dějinotvornou roli sehrály i nově tvořící se vazby mezi vesnicí a městem, což je mimo jiné klíč k pochopení celého 13. věku.

Profesor Žemlička se opět představil nejen jako znalec období vlády panovníků z rodu bájného Oráče, ale též jako schopný „vypravěč“, který dokáže velké množství informací přiblížit přitažlivou a hlavně srozumitelnou formou. Kniha „Království v pohybu“ se jistě stane jednou ze základních prací k hospodářským a sociálním dějinám období vlády posledních Přemyslovců, která bude časem doplňována novými poznatky dalších badatelů řady vědních oborů. Již nyní se můžeme těšit na poslední díl Žemličky „mimovolně vznikající“ pentalogie „Do tří korun“.

 

Marek Zágora

 

Josef Žemlička, Království v pohybu. Kolonizace, města a stříbro v závěru přemyslovské epochy, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2014, 672 stran, doporučená cena 499 Kč

 

Z obsahu:

 

I. ČASOPROSTOROVÁ INVENTURA

1. Střední Evropa jako objekt výzkumu

2. Majetky jako půda, alod, beneficium, léno

3. Na okraji dostatečnosti

4. Proč poločas „změny“?

II. NA ROZCESTÍ

5. Kolonizace jako fenomén

6. Lokace před lokací? Role trhů

7. Čím byla Lhota

8. Krajiny polní, lesní … a nové

III. JAK VYLEPŠOVAT ZEMI

9. Agrotechnické inovace

10. Právně organizační nástroje

11. Zakládání na německém a lenním právu

12. ….a v domácích tradicích

IV. NA HRANĚ DVOU STŘEDOVĚKŮ

13. Vstup nových řádů do „polních“ krajin

14. Proměny vesnice a venkovského osídlení

15. Dynamizace městského života

16. Společné a rozdílné v areálech měst

V. TRANSFORMAČNÍ EFEKTY

17. Potřeby a starosti města

18. Civitas cum villis adiacentibus

19. Neklidné majetky

20. Hřivny, denáry, feniky a jak dál?

VI. MINCE PEVNÁ A STÁLÁ

21. Dobrodiní skryté v „horách“

22. Kutnohorské objevy

23. Horní zákoník a pražský groš

24. Stříbro a obchod přes hranice

VII. CENA ZA POKROK

25. Úbytky lesa a změny v ochraně hranice

26. Narušení ekorovnováhy

Bilance: Dědictví „velké změny“

 

Internet:

https://www.nln.cz/knihy/kralovstvi-v-pohybu-kolonizace-mesta-stribro-v-zaveru-premyslovske-epochy/

 

K Žemličkově knize o Přemyslu Otakarovi II.:

http://www.stavitele-katedral.cz/praha-zemlickova-kniha-o-vlade-a-dobe-ceskeho-krale-premysla-otakara-ii/


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru