Vyšehradský kodex zvaný též Korunovační evangelistář krále Vratislava je nejcennějším rukopisem nacházejícím se na našem území a zároveň výjimečnou památkou středověké knižní kultury. Označení poslední perikopy „In die ordinationis regis“ (V den korunovace krále) naznačuje, že byl dokončen k povýšení českého knížete Vratislava II. (vládl v letech 1061-1092) na českého krále v roce 1085, resp. k jeho pražské korunovaci o rok později.
Manuskript o rozměrech 41,5 x 32 cm vznikl v první polovině 80. let 11. století. Starší bádání se domnívalo, že rukopis vznikl v českých zemích, v 11. století však u nás pro tak náročnou zakázku chyběly příslušné podmínky. Dílo podle všeho objednal samotný kníže Vratislav II. v některém předním centru tzv. bavorské malířské školy (Řezno, Freising, Niederaltaich). Za případného objednavatele kodexu a zároveň jeho dárce bývají ale považovány i české benediktinské kláštery Břevnov a Ostrov. Společně s Vyšehradským kodexem souvisejí ještě tři další iluminované rukopisy: Evangelistář svatovítský, Evangelistář hnězdenský a Evangeliář krakovský.
Vyšehradský kodex je unikátní svou mimořádně rozsáhlou iluminátorskou výzdobou, především celostránkovými kompozicemi. Mezi zachovalými památkami knižní malby druhé poloviny 11. století nenajdeme ve střední Evropě téměř nic, co by se s ním dalo srovnávat. Jednotlivé iluminace se navíc vyznačují velice svéráznou a od dobových norem se odchylující ikonografií. Objevují se témata, která byla v 11. století výjimečná nebo nejsou známá z jiných rukopisů.
Na celkem sto osmi pergamenových listech najdeme perikopy (výňatky z evangelií připadající na neděle a svátky) na celý rok a fascinující výzdobu, kterou tvoří dvacet šest miniatur převážně z Kristova života, čtyři miniatury se zobrazením Kristova rodokmenu, miniatura se čtyřmi evangelisty, čtyři miniatury se starozákonními tématy a četné malované iniciály.
Kodex byl nejprve uložen na Vyšehradě, který byl sídlem prvního českého krále z rodu Přemyslovců. Ve 13. století (asi roku 1228) se pak v souvislosti s další korunovací dostal do úschovy baziliky sv. Víta na Pražském hradě. V roce 1613 byl patrně ještě stále uložen na Pražském hradě, o čemž svědčí zápis na foliu 24r, kde je uvedeno jméno malíře Daniela z Květné a letopočet 1613. Tento malíř se ve stejné době podílel na opravách a doplnění některých maleb ve Svatováclavské kapli Svatovítské katedrály. V 17. století se rukopis dostal do knihovny rodiny Dlouhoveských. Do Dlouhé Vsi byl odvezen asi roku 1619, aby byl uchráněn před kalvinisty. Roku 1728 patřil knihovně Arcibiskupského semináře v Praze. Dnes je nejcennějším pokladem Národní knihovny České republiky v Praze (signatura XIV A 13).
Rukopis obsahuje řadu odkazů ke korunovaci prvního českého krále Vratislava, jenž získal korunu od císaře Jindřicha IV. za věrné služby a podporu v boji s papežem. Jak Jindřich IV., tak i papež Řehoř VII. chtěli získat v boji o investituru Vratislava na svou stranu. Ten ale zůstal věrný Jindřichovi a byl odměněn královským titulem, který byl ale pouze pro jeho osobu.
Po úvodním obrazovém cyklu s Kristovým rodokmenem následují dva listy se čtyřmi starozákonními scénami, které však nemají přímé opodstatnění v evangelistáři, obsahujícím novozákonní perikopy seřazené podle svátků církevního roku. Starozákonní miniatury ve Vyšehradském kodexu tak představují unikátní výjimku a jejich přítomnost můžeme vysvětlit minimálně ve dvou významových rovinách. Především představují v typologickém smyslu narážku na Pannu Marii, která zůstala pannou i poté, co porodila Ježíše Krista. Typologické kompozice, tedy starozákonní scény předjímající některé události Nového zákona, se v raném středověku objevují zcela výjimečně. Ve větší míře se začínají ve výtvarném umění uplatňovat až od 12. století. Scény z Kodexu vyšehradského jsou tak jedny z prvních, které se z období středověku zachovaly. Druhá významová rovina pak souvisí s aspekty tzv. „politické teologie“.
Na prvním zobrazení folia 4r se v horní polovině objevuje Mojžíš na hoře Oreb komunikující s Hospodinem. Hospodin je zobrazen v podobě hořícího keře, který však zůstal ohněm nedotčen. Z hlediska tradiční typologie představuje opět narážku na panenství Panny Marie. V „politickém“ významu můžeme přítomnost Mojžíše chápat také jako narážku na nově potvrzeného panovníka. Mojžíš totiž býval vnímán jako předobraz světských vladařů, kteří bývali označováni čestným titulem „nový Mojžíš“.
V dolní polovině stejné strany najdeme scénu nadpřirozeného olistění původně suché Áronovy hole. Prvořadý význam tohoto zobrazení je nutno hledat opět v typologiích týkajících se panenství Panny Marie. V textu se objevuje slovo „virgula“, tedy proutek, který může být slovní narážkou na pojem „virgo“ – panna. Samozřejmě se může jednat o narážku na skutečnost, že Panna Maria počala nadpřirozeným způsobem podobně, jako se zazelenala původně suchá Áronova hůl.
V horní polovině folia 4v najdeme další zajímavé zobrazení. Pozadí iluminace tvoří stylizovaná architektura a v její centrální bráně je zobrazena mužská postava s plnovousem, s korunou na hlavě a v plášti sepnutém na pravém rameni, v levé ruce drží křížovou berlu, v pravici pak žezlo. Nápis na horní liště rámu obměňuje volně text Ezechielova vidění, v němž byl symbolicky naznačen příslib záchrany Izraelitů trpících v babylonském zajetí prostřednictvím Mesiáše, který jako jediný může projít zavřenou branou. Tento motiv byl většinou chápán i typologicky jako jedna z opětovných narážek na panenství Panny Marie. Nápis na horní liště obsahuje slovo „rex“, které neobsahuje kanonické znění Vulgáty, kde je použit obecnější pojem „princeps“. Došlo tak k ideovému posunu, jemuž odpovídá i zobrazení ve Vyšehradském kodexu. To se liší od tradiční ikonografie této scény, v níž se objevuje většinou prorok Ezechiel v okamžiku svého vidění a ukazuje na chrám, jehož zavřenou branou prochází Mesiáš s jasnými rysy Ježíše Krista. Ve Vyšehradském kodexu má postava Mesiáše jednoznačnou podobu krále, což dokládá nejen samotný nápis, ale i panovnické atributy - koruna, svrchní plášť, křížová berla a žezlo. Můžeme proto vyslovit názor, že zde vypodobněný král je „kryptoportrétem“ prvního českého krále Vratislava. Jedná se o velice ambiciózní zobrazení manifestující ideové koncepce světských vladařů.
V dolní polovině stejného folia je zobrazení Stromu Jesseho, které se vztahuje k Izaiášově proroctví, jak dosvědčují i dva nápisy, jeden na horní liště rámu a druhý na nápisové pásce spojující postavy klečícího Izaiáše a sedícího Jesseho, kterému mezi chodidly vyrůstá strom se třemi větvemi, na jejichž vrcholcích se vznáší sedm holubic Ducha svatého. Jedná se o první zachovalé zobrazení Stromu Jesseho vůbec, které se navíc liší od pozdějších památek stejného druhu. I zde se uplatňují typologické narážky, podobně jako u vypodobnění kvetoucí Áronovy hole jde o asociaci s panenstvím Panny Marie prostřednictvím pojmu „virgo“, resp. „virgula“. Nabízí se zde ale i spojení s prvním izraelským králem Davidem, který byl jedním z Kristových předků. Navíc byl starozákonní král David již od raného středověku jedním z nejčastějších ideových vzorů křesťanských panovníků. Podíváme-li se na horní iluminaci, zjistíme, že Vratislav II. je na svém „kryptoportrétu“ prezentován jako „nový David“, o čemž mimo jiné svědčí „virgula“ – žezlo, prut spravedlnosti v jeho pravé ruce.
Narážek na královskou korunovaci najdeme ve Vyšehradském kodexu mnohem více. Za zmínku určitě stojí celostránkové zobrazení Majestas Domini mezi symboly čtyř evangelistů na foliu 9v ve spojení s počátkem perikopy sv. Jana. Na počátek Janova evangelia obvykle přísahali panovníci, jako pozemští vikáři nebeského vládce během své vladařské investitury, což platilo bezpochyby i pro korunovaci Vratislava II.
Samotný ceremoniál probíhal v rámci chrámové liturgie. K němu se pak vážou další zobrazení. Jsou to scény ze života Krista, které lze blíže určit opět díky některým odchylkám od tradiční ikonografie. Scéna Pomazání Krista v Betánii na foliu 40r většinou svým zobrazením odpovídá příslušnému textu Matoušova evangelia. Kristus sedí mezi učedníky u stolu, Marta posluhuje a Marie mu svými vlasy utírá nohy. V Kodexu vyšehradském je tomu jinak. Všichni účastníci scény stojí vedle sebe ve slavnostní frontalitě, Kristus stojí uprostřed a Marie mu pomazává olejem z pyxidy hlavu. Jedná se o narážku na pomazání panovníka jako jednu z důležitých částí královské investitury. Samotnou královskou korunovaci pak v tomto rukopisu připomíná zobrazení Korunování Krista trním na foliu 42r. Kristus stojí uprostřed oděný do purpurového pláště a se žezlem v pravé ruce. Z obou stran před ním poklekají dvě mužské postavy, což odpovídá průběhu korunovačního obřadu.
Z četných iniciál Vyšehradského kodexu je nejzajímavější iniciála „D“ixit na foliu 68r, v níž je zobrazen sv. Václav, identifikovaný i nápisem „S. Venzezlavus dux“. Také toto zobrazení pravděpodobně souvisí s aktem královského povýšení. Samotná iniciála je výjimečná tím, že jde o jedno z prvních známých zobrazení figurální iniciály. Tato kategorie středověké knižní malby je typická až pro pozdější románské a gotické manuskripty. Svatý Václav je zobrazen jako patron českých zemí, vybavený svým novým atributem, který drží v levici. Jde o bílý praporec upevněný na kopí jako konkrétním exempláři repliky sv. Kopí, který získal jako kořist kníže Vratislav II. v bitvě u Flarchheimu v roce 1080. Kopí pak věnoval na hrob sv. Václava. Ten v iniciále vystupuje též v roli mučedníka, což je dáno mimo jiné i jeho bílým oděvem. Velice významné je gesto světcovy pravé ruky, v němž se většinou spatřuje dvojí význam: Může jít o zprostředkování požehnání vycházející z Boží ruky, kterou vidíme v horní části kompozice, nebo z hlediska rodu bájného Přemysla Oráče může znamenat souhlas s povýšením Vratislava na krále. Svatý Václav je tak prezentován jako věčný vládce českých zemí, jenž dočasně uděluje moc svému pozemskému nástupci.
Marek Zágora
Foto faksimile.
Předchozí díl cyklu Nejkrásnější středověké rukopisy:
http://www.stavitele-katedral.cz/nejkrasnejsi-stredoveke-rukopisy-v-%E2%80%93-kodex-manesse/
Pokračování:
Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | Statistiky toplist | Zpět nahoru