JIŘÍ Z PODĚBRAD 1420/1471: Život husitského krále Jiřího z Poděbrad. 4. část: Za vlády krále Ladislava Pohrobka (1453-1457)

Třináctiletý Ladislav Pohrobek se vydal do Čech již v roce 1453. Po propuštění z moci svého příbuzného římského krále a později císař Fridricha III. se stal jedním z nejmocnějších středoevropských vladařů. Byl totiž nejen králem českým a uherským, ale vládl také v Rakousích, tedy ve všech zemích, které původně spravoval jeho otec Albrecht Habsburský. Za své sídelní město si vybral Vídeň.

Již na počátku května 1453 přísahal Jiří z Poděbrad ve Vídni mladému králi věrnost. Zároveň domluvil s Ladislavem a jeho rádci kapitulační podmínky, které panovník potvrdil. Slíbil, že bude intervenovat za Rokycanovo potvrzení v úřadu pražského metropolity a že bude respektovat Jiříkovy rady. Potvrdil kompaktáta a také politické i majetkové poměry v celém království. Ladislav Pohrobek poté ještě vyhlásil, že všechny úřady Českého království mají poslouchat Jiříkovy příkazy. Tajným zápisem navíc prodloužil Jiříkovo správcovství o dalších šest let.

V létě téhož roku se vydal Ladislav na Moravu a na podzim dorazil do Čech. Nikdo nečekal, že se v Čechách zdrží déle než rok (odjel až v listopadu 1454). Největší „zásluhy“ na tom měly české stavy v čele s Jiřím z Poděbrad. Dobře si uvědomovaly, že je důležité mít na mladého krále vliv. První významnou událostí králova českého pobytu se stala jeho korunovace na českého krále, která se uskutečnila 28. října 1453 ve Svatovítské katedrále.

Ladislavův pobyt v Čechách přinesl stabilizaci poměrů. Došlo především k řešení řady právních nejasností z období, kdy království bylo bez panovníka. Mladému králi významně pomáhal samotný Jiřík, který byl respektován oběma nejdůležitějšími stranami, králem i českými stavy.

Byla obnovena činnost řady úřadů, které nefungovaly i několik let. Začal tak např. pracovat zemský soud s dvorským soudem. Dále byly obsazeny všechny důležité zemské i dvorské úřady. Druhým nejvýznamnějším postem po zemském správci byl úřad nejvyššího pražského purkrabího, kterým byl potvrzen Zdeněk Konopišťský ze Šternberka, blízký příbuzný Jiříkovy první manželky Kunhuty. Samotný Jiří z Poděbrad navíc ještě získal další významný úřad, úřad nejvyššího hofmistra.

Veledůležitou otázkou byly i majetkové poměry. Byly ustanoveny celkem dvě speciální komise, které provedly revizi legálnosti majetkových přesunů z období husitské revoluce. Je zajímavé, že většinu z nich komise potvrdily. Tím byly ještě více utuženy silné pozice vyšší a nižší šlechty. Majetkové změny se tak nakonec nejvíce dotkly některých královských měst, která neměla k dispozici potřebné dokumenty. Města tak přišla o část svých statků, které byly převedeny do královských rukou.

Období Ladislavovy krátké, čtyřleté vlády upevnilo i postavení Jiřího z Poděbrad. Podnikavý Jiří byl nejen nejmocnějším mužem v zemi, ale zároveň i tím nejbohatším. Velice aktivně rozšiřoval své území zejména ve východních Čechách. Již od počátků 50. let se snažil získat rozsáhlé dědictví po Půtovi III. z Častolovic, které nakonec získal v roce 1454 do zástavního držení za neuvěřitelnou částku 23 400 kop grošů. Z takto nabytých území bylo nejzajímavější Kladsko, které tehdy bylo součástí Čech. V roce 1456 získal např. panství Náchod. Ve stejném roce koupil i malé slezské knížectví Minstrbersko, které sousedilo s výše zmíněným Kladskem. Získal např. i město Kolín nad Labem s více než dvěma desítkami vesnic. Svým majetkem tak překonal i jihočeské Rožmberky.

Ladislav Pohrobek musel řešit řadu závažných problémů i v dalších svých zemích. K velkému dramatu došlo v létě 1456. Po smrti nejvyššího uherského hejtmana Jánose Hunyadiho jmenoval král do této funkce Ulricha Celského, což se nelíbilo především Jánosovu nejstaršímu synovi Ladislavovi. Ráno 9. listopadu 1456 byl Ulrich Celský ubit hunyadiovci v hradní pevnosti v Bělehradu. Pohrobek jmenoval novým zemským hejtmanem Ladislava Hunyadiho, ale chystal odvetu. Dne 14. března následujícího roku jej v Budíně nechal společně s jeho mladším bratrem Matyášem (Korvínem) zatknout. O dva dny později byl pak popraven. Mladý král byl po této události donucen rychle opustit Uherské království a odjel do Vídně, kam s sebou odvezl i tehdy čtrnáctiletého Matyáše. Ten byl později převezen i do Prahy.

Král přijel podruhé do Čech až v září 1457, a to výslovně na Jiříkovo přání. Pohrobek pobýval v Královském dvoře na Starém Městě pražském. Praha se měla stát svědkem další velké události, svatby Ladislava Pohrobka s francouzskou princeznou Magdalenou, dcerou francouzského krále Karla VII. Právě z Prahy bylo vysláno do Francie reprezentativní poselstvo, které mělo přivézt nevěstu. Vše ale nakonec dopadlo zcela jinak.

V neděli 20. listopadu 1457 král náhle onemocněl. Průběh nemoci byl nečekaně rychlý, na panovníkově těle i tváři se objevily černé skvrny, a 23. listopadu odpoledne, asi kolem čtvrté hodiny Ladislav Pohrobek zemřel. V den své smrti ještě stihl povolat k svému lůžku Jiřího z Poděbrad, jemuž poděkoval za péči o království. Zároveň ho pověřil správou země.

Ladislavovo tělo bylo narychlo upraveno, nebylo ani nabalzamováno, protože se myslelo, že mohl zemřít na mor. Bylo zahaleno až po krk, aby nebyly viditelné černé skvrny. O den později bylo vystaveno ve Velké síni Královského dvora a následující den převezeno v rámci zkráceného smutečního průvodu na Pražský hrad, kde bylo pochováno v královské hrobce Svatovítské katedrály.

Již krátce po Ladislavově smrti se začalo spekulovat o jeho úmyslném otrávení. Hlavním podezřelým se stal Jiří z Poděbrad. Dokonce se hovořilo o tom, že do odstranění mladého krále byla zapletena i Jiříkova druhá manželka Johana z Rožmitálu, s níž měl mít Ladislav milostný poměr. Podezříván byl také Jan Rokycana. Byly hledány důvody, proč ke královu úmrtí došlo. Hovořilo se a psalo o důvodech mocenských, politických i náboženských.

Teprve 20. století očistilo s konečnou platností Jiříkovo jméno. V listopadu 1984 bylo exhumováno Ladislavovo tělo a následně byl pod vedením profesora Emanuela Vlčka proveden jeho antropologicko-lékařským průzkum, který trval až do roku 1988. Ten přinesl konečnou odpověď na otázku, proč, respektive nač skonal mladý král. Český a uherský král Ladislav Pohrobek zemřel na jednu z forem leukémie, akutní lymfoblastickou hemoblastomatózu non Hondingova typu.

Marek Zágora

Příště: Volba českým králem (1458)

http://www.stavitele-katedral.cz/jiri-z-podebrad-1420-1471-zivot-husitskeho-krale-jiriho-z-podebrad-5-cast-volba-ceskym-kralem-1458/

Předchozí díl:

http://www.stavitele-katedral.cz/jiri-z-podebrad-1420-1471-zivot-husitskeho-krale-jiriho-z-podebrad-3-cast-panem-prahy-a-zemskym-spravcem-1448-1453/

Foto archiv autora. Portrét Ladislava Pohrobka (1457).