Berlín - Norimberk - Drážďany: Die Burg - vědecká doprovodná publikace k výstavnímu projektu o hradech

Od 19. do 22. března 2009 se na hradě Wartburg uskutečnilo vědecké symposium nazvané „Die Burg" a výsledkem setkání je stejnojmenný sborník příspěvků, který vyšel jako doprovodná publikace k výstavám „Burg und Herrschaft" v Berlíně a „Mythos Burg" v Norimberku.

Jednotlivé příspěvky se snaží přiblížit fenomén hradu z mnoha různých úhlů pohledu. Hned v úvodu je nastíněn vývoj bádání o hradech v Německu a stručně popsána i současná situace v této oblasti. Správně je především konstatováno, že se nelze zabývat hrady bez spolupráce odborníků různých oborů.

V raném středověku hráli významnou roli ve východní části dnešního Německa západní Slované, právě jejich „hradní" architektuře je věnován jeden z prvních příspěvků (Felix Biermann). Hrady se stavěly a měly významnou roli také na území franské říše, zejména pak za vlády Karlovců (Peter Ettel). Docela zajímavě vyzní srovnání franckých hradů se stavbami západních Slovanů. Několik příspěvků je věnováno vztahu hradů a práva, např. práva postavit hrad podle proslulého Saského zrcadla (Hans-Wilhelm Heine). Hrady byly multifunkčními stavbami, které mimo jiné sloužily i jako centra justice a správy (Daniel Burger). Zajímavý je i text o hradech jako mincovnách vrcholného středověku (Bernd Kluge).

Hrady si nechávali stavět nejen šlechtici, ale také někteří duchovní, např. biskupové, kteří na nich sídlili, a zároveň byly tyto stavby jistou formou jejich osobní reprezentace. Svým způsobem „objevný" je také příspěvek Jörga R. Müllera o vztahu hradů a Židů, který byl doposud považován za zcela okrajovou záležitost.

Poučné je nahlédnout „prostřednictvím" literárních pramenů do hradní kuchyně vrcholného a pozdního středověku (Trude Ehlert). Další zajímavé a podnětné texty jsou věnovány každodennímu životu na hradech, zejména pak pokusu o vytvoření jeho komplexního modelu, nebo hradním inventářům. Několik statí je věnováno i vnitřním prostorám hradů (obytným místnostem i hlavním „společenským" sálům).

V příspěvcích k tématu „Burg und Mythos" se dočteme např. o vývoji a proměnách „obrazu" hradu od středověku až do 19. století (Anja Grebe). V životě rytířů hrál významnou roli „boj" a především pak turnaj, který byl nejen průpravou k boji (Martin Baumeister). Několik studií pak přibližuje význam hradů a hlavně nové vlivy na jejich vývoj od 19. století až do nástupu Hitlera k moci, kdy se hrady staly vítanou kulisou spjatou s prezentací nacistické moci (Ulrich Klein, Elisabeth Crettaz-Stürzel, Fabian Link).

Každá stať je doplněna pěkným obrazovým doprovodem a seznamem základní literatury.

Marek Zágora

G. Ulrich Grossmann - Hans Ottomeyer (edd.), Die Burg, Sandstein Verlag, Berlin - Nürnberg - Dresden 2010, 340 stran, cena 38 euro, cena celého třísvazkového kompletu 98 euro.

O katalozích k výstavám více na:

www.stavitele-katedral.cz/berlin-drazdany-katalog-berlinske-vystavy-burg-und-herrschaft/

www.stavitele-katedral.cz/norimberk-drazdany-katalog-vystavy-mythos-burg/

Obsah:

Werner Meyer: Burg und Herrschaft - Beherrschter Raum und Herrschaftsanspruch

Felix Biermann: Burg und Herrschaft bei den nördlichen Westslawen

Peter Ettel: Burgenbau unter den Franken, Karolingern und Ottonen

Christian Frey: Burgen König Heinrichs I. - „urbes ad salutem regni"

Hans-Wilhelm Heine: Burg und Recht - Zum Burgenbaurecht im „Sachsenspiegel"

Volker Rödel: Burg und Recht - Ein Bereich vielfältiger Gestaltungs- und Wirkungsmöglichkeiten

Daniel Burger: Burgen als Orte der Justiz und Verwaltung - Zum Funktionstypus der spätmittelalterlichen und frühneuzeitlichen Amtsburg

Bernd Kluge: Burg und Münze - Burgen als Münzstätten im hohen Mittelalter

Clemens Bergstedt - Mario Müller: Geistliche Residenzen und Residenzburgen im spätmittelalterlichen Heiligen Römischen Reich

Alexander Jendorff: Die Ganerbenburg - Zur politisch-sozialen Funktion eines Burgentyps für Herrschaftsgemeinschaften

Jörg R. Müller: Juden und Burgen im Mittelalter - Eine nur scheinbar marginale Beziehung

Mark Mersiowsky: Burg und Herrschaft - Ein Blick in die spätmittelalterliche Praxis

Horst Buszello: Adel, Burg und Bauernkrieg - Adel und adlige Herrschaft im Denken der Aufständischen 1525

Trude Ehlert: Die Burgküche des Hoch- und Spätmittelalters im Spiegel literarischer Quellen

Reinhard Schmitt: Der Bergfried - Ein wehrhaftes Statussymbol des Burgherren

Christof Krauskopf: Alltag auf Burgen im Mittelalter - Ideen zu einem komplexen Modell

G. Ulrich Großmann: Wohnräume im Burgenbau des 12. und 13. Jahrhunderts

Jens Friedhoff: Spätmittelalterliche und frühneuzeitliche Burginventare

Stephan Hoppe: Hofstube und Tafelstube - Funktionale Raumdifferenzierungen auf mitteleuropäischen Adalssitzen seit dem Hochmittelalter

Guido von Büren: Burgen am Ende des Mittelalters - Die Baugestalt im Spannungsfeld von Residenz- und Wehrfunktion

Olaf Wagener: Die Vielseitigkeit der Belagerungsanlagen - Neue Erkenntnisse zu einem Phänomen der mittelalterlichen Kriegführung

Georg-Wilhelm Hanna: Frowin von Hutten - Das Leben eines Ritters

Anja Grebe: Mythos Burg - Zu den Ursprüngen des modernen Burgenbildes in Mittelalter und Früher Neuzeit

Stephanie Lieb: Der „Mythos Wartburg" im 19. und 20. Jahrhundert - Mechanismen der Inszenierung und Instrumentalisierung und Ihre Auswirkungen auf die bauliche Gestaltung der Burg

Martin Baumeister: Ritterlicher Kampf und Turnier - Erscheinungsformen von Gewalt im Mittelalter

Ulrich Klein: Die Erforschung der Burgen in Deutschland bis 1870

Elisabeth Crettaz-Stürzel: Romantik oder Herrschaftsanspruch - Burgenrenaissance und Burgenforschung zwischen 1870 und 1918

Fabian Link: Der Mythos Burg im Nationalsozialismus

Hans-Heinrich Häffner: Von der Adelsburg zur Hüpfburg? - Burgen in der modernen Freizeitgesellschaft

Thomas Biller: Perspektiven der Burgenforschung - Objektstudie, regionale Analyse und versuchte Gesamtschau