Norimberk - Drážďany: Katalog výstavy Mythos Burg

Začátkem července začala v Germánském národním muzeu v Norimberku velkolepá výstava Mythos Burg, která je jednou částí výstavního projektu Die Burg. Druhá výstava projektu nazvaná Burg und Herrschaft je pak k vidění v berlínském Německém historickém muzeu až do 24. října tohoto roku. Je to v Evropě vůbec poprvé, co se hrad stal hlavním tématem výstavy. Katalog k norimberské výstavě vydalo stejně jako pro berlínskou expozici drážďanské nakladatelství Sandstein. Lze si jej zakoupit samostatně nebo jako součást třísvazkového kompletu „Burg".

Hrad, stavební a kulturně historický fenomén středověku, je vnímám zejména jako symbol. Vedle bydlení poskytoval hrad ochranu, stával se reprezentativním sídlem a měl také významnou historicko-dynastickou identifikační funkci. Hrad ovlivňoval vývoj architektury a výrazně působil i na proměny svého „obrazu" ve výtvarném umění a literatuře.

Výstava se snaží přiblížit nejdůležitější rysy vývoje, funkce a samotný význam hradů ve střední Evropě. Hrady nebyly jen čistě šlechtickou „záležitostí", některé si vybudovali také nesvobodní ministeriálové, jiné pak vznikly z podnětu klášterů nebo měst. Dlouho se také soudilo, že se budování hradů ve větší míře prosadilo až v 11. století, dnes ale víme, že hrady měly velký význam již od přelomu 7. a 8. století, kdy začaly být hojně stavěny, i když jejich podoba neodpovídá naší představě, kterou máme spojenu s hrady vrcholného a pozdního středověku.

Výstavní katalog je rozdělen do osmi různě dlouhých oddílů. Každý oddíl začíná úvodním textem k danému tématu. První část Mythos Burg. Sinnbild und Symbol připomíná různé symbolické významy hradu (Gralburg, Minneburg, Himmelburg, Heldensitz, Herrschaftszentrum, Geschichtsmonument) a právě těmto pojetím odpovídají jednotlivé exponáty (především díla výtvarného umění od středověku až do 20. století).

Druhá část je věnována výstavbě hradů ve středověku a novověku. Vystaveny jsou hlavně modely hradních staveb od počátku 11. až do 18. století. Mezi modely nalezneme také hrad Karlštejn v podobě kolem roku 1500. Nechybí ukázky stavebních nástrojů a fragmenty architektonických prvků.

Hrady jsou spjaty s rytíři a jim je věnován třetí oddíl. Rytíř ale není chápán pouze jako válečník, ale také jako člen významné sociální skupiny. Vedle velkého počtu uměleckých děl (vzniklých od středověku až do 19. století) je svět rytířů představen např. ukázkami dobové zbroje a zbraní, zajímavé je pak zařazení filmů, v nichž jsou hrady kulisami hlavního děje. Samostatné, velice zajímavé části jsou věnovány vyobrazování rytířů nebo jejich vztahu k ženám (Minne).

Pro čtvrtou část si autoři výstavy vybrali několik „rytířských" osobností, které se pokusili představit krátkými biogramy a zejména pak díly výtvarného umění, jež vznikla jejich inspirací třeba i několik staletí po jejich smrti. Postupně se tak seznámíme s anglickým králem Richardem I. Lví srdce († 1199), diplomatem a básníkem Oswaldem von Wolkenstein († 1445), „Posledním rytířem" a císařem Maxmiliánem I. Habsburským († 1519) a loupežným rytířem Götzem von Berlichingen († 1562). Mezi tuto výhradně mužskou společnost byla zařazena i jedna žena, která je „spjata" také s českými zeměmi, Markéta Tyrolská, zvaná Pyskatá († 1369), první žena Jana Jindřicha, nejmladšího syna českého krále Jana Lucemburského.

Následující oddíl přibližuje život na hradech, který poznáváme nejen díky dochovaných písemným památkám, ale také díky velkému množství předmětů, které spoluvytvářejí výsledný obraz života ve středověku a také novověku. Jednotlivé exponáty představují samotné obyvatele hradů (muže, ženy, děti), jak se oblékali nebo jak např. trávili volný čas. Vystaveny jsou i dochované kusy velice bytelného nábytku, svícny, kachle z kamen a další. Velká pozornost je věnována hradní kuchyni. Život ve středověku byl silně „ovlivněn" křesťanstvím, což se projevilo i na hradech, kde byly budovány hradní kaple a dochovaly se i předměty, které jsou výrazem osobní zbožnosti.

Šestá část pojednává o dvou významných funkcích hradů - opevňovací a ochranné, jež jsou doloženy ukázkami zejména zbroje a zbraní. Důležitou roli hrály i rytířské turnaje, které byly jednou z forem válečné průpravy. Největší prostor je ale věnován způsobům obléhání a obléhací technice. Zajímavé jsou rovněž předměty, jež nesou „stopy" zničení hradů.

Předposlední oddíl nazvaný Burgenglanz und Burgendämmerung nastiňuje lesk a soumrak hradů po roce 1500. Většinou se tvrdilo, že s koncem středověku nastal i konec rytířství a budování hradů, což ale není pravda, o čemž svědčí viditelná návaznost na středověk, kterou lze vysledovat až do 19. století. I když hrady nebyly již využívány k bydlení, byly úzce spjaty se společenským postavením svého majitele, který se k nim hrdě hlásil.

V novověku se postupně vytvořily nové vazby mezi „mýtickým hradem" a „rytíři", kterým tyto „nové vztahy" sloužily jako prostředek společenské a dynastické legitimity a zároveň v preromantickém duchu jako důležitá součást slavností a jiných zábav, které v raném novověku měly často i politický význam. Příkladem novověkého vztahu k hradům mohou být např. rytířské turnaje, rytířské romány, historické divadelní hry nebo rytířské hrady a hry jako témata výtvarného umění. „Dějiny" hradů tedy nekončí rokem 1500, jak názorně dokládá velké množství exponátů (rytiny, kresby, obrazy), hrady žily svůj „nový" život.

Největší část výstavy a i katalogu (téměř 100 stran) je nazván Mythos und Mystifizierung. Od konce 17. a zejména v 18. století se hrady dostávají do hledáčku „turistů", čehož důkazem jsou jejich dobové popisy. Zájem o hrady stoupal a to se projevilo i počátky jejich vědeckého prozkoumávání. Historie bádání o hradech tedy započala asi před třemi sty lety.

Osmnácté a 19. století byly pak obdobím, kdy řada původně středověkých hradů, z nichž větší část byla již několik století v ruinách, vstala „z popela" a byly nově zrestaurovány, respektive přestavěny. Pod vlivem romantismu vznikly také zcela nové hrady, jež měly ale vypadat jako ty středověké. Začaly vznikat i různé předměty, které měly evokovat středověk (nábytek, zbraně, oděvy). Devatenácté století můžeme klidně označit jako „století hradů". Ve 20. století se pak hrad stal především oblíbeným cílem výletů a zajímavou kulisou volnočasových aktivit.

Jednotlivé exponáty představují nejstarší vědecké práce o hradech, plány některých uskutečněných i neuskutečněných rekonstrukcí, ukázky přestaveb hradů a podobně. Některým konkrétním hradům a „zámkům" je věnován větší prostor (např. Wartburg, Neuschwanstein).

Pěkný, reprezentativní katalog je doplněn velkým množstvím barevných reprodukcí, většina katalogových hesel má svou fotografii. Norimberská výstava Mythos Burg potrvá do 7. listopadu 2010.

Marek Zágora

Mythos Burg, Sandstein Verlag, Nürnberg - Dresden 2010, 456 stran, cena 48 euro, cena celého třísvazkového kompletu 98 euro.

Informace na internetu:

www.mythosburg.de

Zájezd na norimberskou výstavu Mythos Burg:

www.stavitele-katedral.cz/norimberk-jako-centrum-gotiky-a-renesance-mytus-hradu-velkolepa-vystava-o-hradech-v-9-16-stoleti-ve-stredni-evrope-hrad-lauf-s-ceskym-erbovnim- pokladem

Informace k berlínské výstavě a jejímu katalogu:

www.stavitele-katedral.cz/berlin-drazdany-katalog-berlinske-vystavy-burg-und-herrschaft/