podoby českých králů detailznámá a neznámá vyobrazení českých panovníků ve středověku: václav iv. ve vnitřním triforiu svatovítské katedrály

Známá a neznámá vyobrazení českých panovníků ve středověku: Václav IV. ve vnitřním triforiu Svatovítské katedrály

Triforium je ochoz v síle zdi, otevřený do vnitřního prostoru katedrály zpravidla sloupkovými arkádami a umístěný mezi spodní zónou mezilodních arkád a horní zónou bazilikálních oken v chóru, transeptu či v hlavní lodi. Nejznámější triforium u nás najdeme ve Svatovítské katedrále. Zdobí jej jedinečná portrétní galerie, která nemá ve středověké Evropě obdoby. Busty umístěné ve vnitřním (dolním) triforiu měly memoriální charakter, připomínaly osobnosti, které se nejvíce zasloužily o stavbu gotického chrámu.

Celkem jednadvacet bust znázorňuje císaře Karla IV. a deset členů jeho rodiny, tři pražské arcibiskupy, dva hlavní stavitele katedrály a pět ředitelů stavby. Busty panovnického rodu se nacházejí v polygonu východního závěru (Karel IV., Alžběta Pomořanská, Anna Svídnická, Anna Falcká, Blanka z Valois, Jan Lucemburský, Eliška Přemyslovna, Václav IV., Johana Bavorská, Jan Jindřich, Václav Lucemburský) nad hlavním oltářem chrámu s ostatky sv. Víta. V jižním rameni triforia pak najdeme busty tři arcibiskupů (Arnošt z Pardubic, Jan Očko z Vlašimi a Jan z Jenštejna) a na obou stranách zpodobnění ředitelů stavby (Mikuláš Holubec, Bušek Leonardův, Beneš Krabice z Weitmile, Ondřej Kotlík a Václav z Radče). Dvě poslední místa na severní straně triforia patří Petru Parléřovi a Matyáši z Arrasu.

Většinu poprsí doplňují heraldické znaky po stranách, laičtí stavitelé katedrály mají na hrudi mistrovské štítky. Nad každou bustou je namalován nápis s biografickými údaji (pravděpodobně z let 1389-1392). Tyto nápisy jsou bezpochyby středověké, ale jejich obsah je nevyvážený a časté jsou nepřesnosti a chyby.

Dvacet bust je zhotoveno z pískovce v životní velikosti (šířka ramen od 47 do 55 cm). Pouze poprsí Václava z Radče, pátého ředitele stavby katedrály sv. Víta, je z opuky. U některých se dochovaly i zbytky polychromie. Nejstarší kusy byly osazeny ještě za života Karla IV., kolem roku 1375. Mladší pak v letech 1377-1380. Busta Václava z Radče byla osazena jako poslední po roce 1385.

Na jižní straně uzavírají sled bust reliéfy gryfa a zápasu kočky se psem. Na severní straně najdeme dva maskarony a ještě jeden pak v severní příčné lodi.

Vedle vnitřního triforia najdeme busty i ve vnějším (horním) triforiu, kde nejvýznamnější postavení zaujímají busty Krista a Panny Marie. Kristus je pak umístěn nad poprsím Karla IV. ve vnitřním triforiu. V jižním směru následují za Kristem zpodobnění čtyř zemských patronů cizího původu: sv. Vít, sv. Zikmund, sv. Metoděj a sv. Cyril. V severním směru za Pannou Marií najdeme busty čtyř zemských patronů českého původu: sv. Václav, sv. Ludmila, sv. Vojtěch a sv. Prokop.

Na ikonografickém programu katedrály se bezpochyby spolupodílel samotný císař Karel IV. Do východních kaplí chrámu byly umístěny náhrobky přemyslovských knížat a králů. Hroby čtyř hlavních patronů katedrály (sv. Vít, sv. Václav, sv. Vojtěch a sv. Zikmund) byly rozmístěny do kříže, jehož ramena se protínala blízko Karlova náhrobku. Ikonografický program pak pokračoval ve vnitřním triforiu, kde nad průchody v meziokenních pilířích byly umístěny výše uvedené busty. Ve vnějším triforiu pak byla umístěna ideální vypodobnění Krista, Panny Marie a zemských světců.

Máme tak před sebou tři roviny: v chóru byl zastoupen svět zesnulých, čekajících na Poslední soud, nad nimi jsou na věčné časy zobrazeni ti, kteří se o stavbu zasloužili, a nakonec jsou nad nimi vypodobněni jejich svatí ochránci.

Vraťme se ale zpět k vnitřnímu triforiu. U panovnických párů zaujímá vždy významnější postavení král, resp. císař. Blíže středu je zobrazen český král a zakladatel dynastie na českém trůnu Jan Lucemburský. Nejvýznamnější postavení ze všech ale samozřejmě zaujímá samotný Karel IV., který je navíc v nápisu nad svou bustou prezentován jako hlavní budovatel katedrály. Jeho poprsí je umístěno přímo nad liturgickým centrem chrámu, oltářem sv. Víta. Trojici lucemburských vladařů doplňuje římský a český král Václav IV.

Václav IV., nástupce Karla IV., je zobrazen jako mladík s delšími vlasy a s bezvousou tváří. Jeho busta vznikla nejdříve v roce 1376, což lze vyčíst z erbů na stranách. Po Václavově pravici je znak Českého království, po levici pak říšský znak. Máme tedy před sebou římského a českého krále. Českým králem byl korunován již ve dvou letech, římským králem byl pak Václav zvolen a korunován právě v roce 1376 ve věku patnácti let, čemuž odpovídá i jeho vypodobnění v triforiu.

Panovníci měli původně na hlavách koruny. Jan Lucemburský měl na hlavě českou královskou korunu, Karel IV. byl vypodobněn pravděpodobně s korunou císařskou. Větší nejistota panuje u Václava IV., nabízejí se hned dvě možnosti: česká královská koruna a koruna římského krále. Druhá možnost se zdá ale pravděpodobnější.

 

Marek Zágora

 

Foto Peter Kováč


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru