Známá a neznámá vyobrazení českých panovníků ve středověku: Karel IV. ve vídeňském exempláři Vita Caroli z doby Václava IV.

V Rakouské národní knihovně ve Vídni se nachází velké množství zajímavých a často bohatě iluminovaných rukopisů české a moravské provenience. Mezi nejznámější bezpochyby patří pět manuskriptů z proslulé knihovny římského a českého krále Václava IV. Ve Vídni se však nacházejí i další rukopisy, které vznikly v Praze za vlády tohoto panovníka. O nich se většinou tolik nepíše a nejsou středem zájmu historiků a historiků umění. Mezi tyto rukopisy můžeme určitě zařadit exemplář s latinským textem díla Vita Caroli, tedy vlastního životopisu Karla IV.

V hlavním městě Rakouska se nachází hned několik exemplářů díla Vita Caroli, z nichž nejznámější jsou bohatě zdobený staročeský překlad z roku 1472 (cod. s. n. 2618) a obdobě „ilustrovaný“ exemplář z počátku 16. století (Cod. 581).

Vita Caroli je nejznámějším a zároveň nejvýznamnějším dílem Karla IV., které bylo ve středověku velice oblíbené, o čemž svědčí i jeho překlady do staré češtiny a němčiny. Karel Lucemburský je však ve skutečnosti autorem pouze prvních čtrnácti kapitol, které přibližují jeho život od dětství do roku 1340.

Jedná se o příběhy, z nichž vždy plyne nějaké ponaučení, které autor adresuje svým nástupcům. Největší důraz klade Karel IV. zejména na svůj vztah k otci a pobyt na francouzském královském dvoře. Důležité jsou též pasáže věnované událostem po jeho návratu do Čech, kdy kupř. zdůrazňuje svou neznalost „rodného“ jazyka a hlásí se ke staré přemyslovské tradici. Sám se prezentuje jako dobrý hospodář a skvělý diplomat, který však proti sobě popudil nejen svého otce Jana Lucemburského, ale i část místní šlechty.

Druhou část díla, celkem šest kapitol napsal s určitým časovým odstupem neznámý autor, v nichž přiblížil roky 1341-1346. Tato část má spíše kronikářský charakter. Karel IV. je opět charakterizován jako příkladný a spravedlivý panovník. Celé dílo končí jeho volbou římským králem.

Zajímavý exemplář Karlova Vlastního životopisu najdeme rovněž v rukopisu (Cod. 619), který vznikl v Praze roku 1396. Manuskript obsahuje celkem 58 listů o rozměrech 18,1 krát 12,7 cm, na nichž je zapsán nejen Karlův životopis (fol. 1r – 37v), ale též staročeský překlad Korunovačního řádu pro českého krále (fol. 38r – 51v), staročeský text Pravidel pro požehnání královně (fol. 52r – 56v) a Pravidla pro oblečení krále a královny (fol. 56v – 57v). Rukopis původně patřil Rožmberkům, naposledy Petru Vokovi.

Výzdoba rukopisu není příliš bohatá. Objevíme v něm „jen“ dvaadvacet iniciál, z nichž pouze čtyři jsou figurální. Z hlediska panovnické ikonografie je pak nejzajímavější čtrnáctiřádková iniciála S na foliu 1r, jejímž autorem je Mistr Samsonovy historie, kterého „známe“ z proslulé Bible Václava IV.

Na modrém pozadí jsou společně vypodobněni trůnící císař Karel IV. s císařovnou. Oba sedí spíše na lavici než na trůně. Postavy jsou natočeny k sobě, jakoby mezi nimi probíhal rozhovor. Císař má na hlavě císařskou korunu, delší upravené vlasy a udržovaný vous. V pravici drží říšské jablko a gestem levé ruky se obrací na císařovnu. Ta má na hlavě rovněž císařskou korunu a dlouhé vlasy spadající ji až na záda. I ona drží v pravé ruce říšské jablko, to je ale menší než císařovo. Levicí reaguje na Karla IV. Císař je zahalen v modrý plášť s výraznou sponou na hrudi. Císařovna je oděna v šedomodrý plášť se zelenou podšívkou. I její oděv zdobí výrazná, drahocenná spona.

Císařovo vypodobnění je většinou spojováno s dalšími vyobrazeními Karla IV. Srovnáme-li však vypodobněného panovníka s některými zobrazeními římského a českého krále Václava IV., nemůžeme vyloučit, že se iluminátor nechal inspirovat skutečnou podobou právě Karlova nejstaršího syna a následníka. Jedním z vodítek k této identifikaci by mohl být císařův účes a moderně upravený vous, což byly „věci“, na jejichž módní podobu si Václav IV. potrpěl.

Marek Zágora

Foto z Ulrike Jenni - Maria Theisen, Mitteleuropäische Schulen IV (ca. 1380–1400). Hofwerkstätten König Wenzels IV. und deren Umkreis, Wien 2014.

K dalším vídeňským exemplářům díla Vita Caroli:

http://stavitele-katedral.cz/znama-a-neznama-vyobrazeni-ceskych-panovniku-ve-stredoveku-karel-iv-v-iluminovanem-exemplari-staroceskeho-prekladu-vita-caroli/