Viktor Kubík: recenze knihy Petra Kováče Úsvit renesance (Dvorské umění císaře Fridricha II., Bamberský a Magdeburský jezdec), časopis Dějiny a současnost 5/2011, s. 46.
Historik umění Peter Kováč ve třetím svazku edice Stavitelé katedrál představil přitažlivé a zároveň komplikované téma dvorského umění Fridricha II. Příznačně jej nazval Úsvit renesance.
Oproti lineárně uchopitelným problémům katedrální gotiky a její transformace za Ludvíka IX. v předešlých dvou svazcích, míří tento díl do hájemství, které se vzpírá prostému zařazení do kontextu dobového umění.
Téma v obecném povědomí osciluje mezi podbízivou stylizací Fridricha II. a jeho kultury do kategorie něčeho „nesoučasného současníkům" anebo naopak, na straně druhé, se nabízí zjednodušující nivelizace problému módním kriteriem - zdánlivě vše vysvětlujícím „vkusem objednavatele." Oba extrémy tohoto druhu překonává autor hloubkou svých odborných znalostí a věcným přístupem.
Čtivou esejistickou popularizační formou postupuje od konstrukce a výzdoby brány v Capuy, přes Castel del Monte, Chebskou falc, až k Bamberskému a Magdeburskému jezdci. Tuto základní osu prohlubuje a propojuje dílčími tematickými okruhy, v nichž řeší otázky stylových i obsahových analogií a širší civilizační souvislosti sledovaného problému. Stať uzavírá naznačením zkázy štaufské dynastie.
Širokým záběrem a srozumitelným způsobem zprostředkovává nejen bohatství faktografických údajů a složité odborné problémy, ale také vědomí nenahraditelnosti autopsie při zkoumání památek, které nelze reprodukovat, ani fotografovat, ani popsat slovy. Musíte kvůli nim do jižní Itálie. (s. 36). To je velmi důležitá, nyní občas opomíjená součást kunsthistorického studia.
Druhou polovinu knihy tvoří aparát dokumentů a statí dalších osmi autorů, včetně textů dosud v českém překladu nedostupných. Vedle syntetizujících umělecko historických studií A. Esche a W. Sauerländera škálu doplňují kulturně historické úvahy R. Leglera, J. Hauzinského a M. Menzela, dále důsledně analytické studie G. Paneho a C. Berger-Dittscheidové a na závěr též analytický přírodovědný pohled J. Plesníka.
Různorodost přístupů zmíněných studií spolu s velmi užitečnou antologií písemných pramenů ke sledovanému problému a pro popularizační funkci knihy vítaná komentovaná výběrová bibliografie vytváří celkově skvělý doplněk, který rozšiřuje základní cíl knihy k naučné literatuře.
Úsvit renesance je velmi dobrý název. Navazuje na tradiční hodnocení problému a jeho zařazení do kontextu vývoje dobového umění i civilizace. Téma je prezentováno na nejlepší úrovni popularizační či naučné literatury, s přesahem k hranicím odborné sféry. Kvalitativní laťka nasazená v předešlých dílech edice je rozhodně udržena a možná i překonána.
Úsvit renesance je však obsahově mnohem komplikovanější, ale zároveň, jak dokládá Poděkování (s. 9) i velmi osobním autorovým tématem. Škoda, že publikaci ubírá poněkud módní typografická úprava. Působí až rušivě; titulní list i zrcadlo textu padá dolů, volné okraje stran jsou zoufale minimalizovány. Také typ písma titulu knihy na přebalu není adekvátní solidnímu obsahu textů, ale chápu, že v rámci ediční řady již není možné jej změnit.
Obálka tohoto třetího svazku je oproti druhému dílu edice spíše zdařilejší - sugestivní fotomontáž motivu maskaronu strhává pozornost, takže odpudivé písmo titulu pozorovatel vnímá až druhotně. Grafická forma knihy jako celek nepřehlédnutelně sráží výborné kvality textu i bohaté obrazové přílohy.
Z hlediska koncepce obsahové prezentace knihy nechápu zapření autorů dílčích studií na přebalu, řešitelné alespoň stručným Peter Kováč a kol. Kniha přece není celistvým dílem jediného autora, ale jde o zvláštní autorský sborník. Rovněž podtitul mírně mate, neboť kniha má daleko k ucelené syntéze.
Chybí např. naznačení problému dobové malířské produkce - zejména bibliofilie na štaufském dvoře. Přes zkázu značné části knihovny Fridricha II. a jeho nástupců nelze téma pominout, a to právě z důvodů značné působnosti jihoitalských iluminátorů jak na Itálii, tak prostředkovaně v rovině stylové orientace i na střední Evropu.
Navzdory výhradám je ale v našich zemích Úsvit renesance jedním z nejlepších příkladů popularizace komplikovaného odborného problému. Poděkování autorům je nutné rozšířit i na J. Císaře, M. Kodla a M. Koreckého, s jejichž finanční podporou kniha vychází. Je rozhodně žádoucí, aby publikace zasáhla značný okruh čtenářů - nejen z řad laické veřejnosti.
Viktor Kubík
Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | Statistiky toplist | Zpět nahoru