Rok 2021 pohledem autorů internetového portálu Stavitelé katedrál

PETER KOVÁČ, historik umění:

Rok 2021 nebyl moc šťastný, nicméně přinesl některé počiny, na které se bude vzpomínat. Na státním zámku a hradě v Bečově na Teplou byla otevřena v listopadu 2021 nová expozice věnovaná pozdně románské zlatnické památce nevyčíslitelné hodnoty – relikviáři svatého Maura. Zaujme každého zájemce o středověké umění! Relikviáři sv. Maura na jaře 2022 věnujeme speciální zájezd, kdy se vydáme do oblasti povodí řeky Mázy a Šeldy, kde najdeme velmi podobné zlatnické skvosty a s nimi spojené výjimečné evropské poklady románského a gotického umění a architektury, kostely, katedrály a bohatá muzea.

Ze zahraničních publikací vydala IRSA koncem roku 2021 k 90. narozeninám prof. Piotra Skubiszewského reprezentativní výbor jeho studií o středověké ikonografii v románském a raně gotickém umění pod názvem Studies in Medieval Iconography. Collected Essays 1962–2011. Výbor zahrnuje i důležité studie, jako je Maiestas Domini et liturgie, Die Bildprogramme der romanischen Kelche und Patenen nebo L’intellectuel et l’artiste face à l’oeuvre à l’époque romane. Skubiszewski mj. vyučoval na Varšavské univerzitě a na univerzitě ve francouzském Poitiers, v letech 1993–1999 působil jako hlavní redaktor prestižního francouzského medievistického časopisu Cahiers de Civilisation Médiévale.

V českém překladu Jana Petříčka nabídlo nakladatelství Maraton knihu Pád Říma Kylea Harpera, profesora starověkých dějin a literatury na Oklahomské univerzitě v USA. Původní anglické vydání připravilo prestižní nakladatelství Princeton University Press a publikace se záhy stala historickým bestsellerem. Harper dokazuje, že příčinou kolapsu Římské říše byly infekční choroby a změny klimatu. Infekční choroby se tehdy poprvé v lidských dějinách změnily v pandemie. Řím prostě čelil nejen náporu Hunů a Germánů, ale především rozmarům přírody.

Jeden z největších světových historiků umění Ernst Hans Gombrich napsal slavnou knihu Příběh umění (Argo ji vydalo česky v roce 2006), což je jedna z nejlepších příruček o dějinách umění od pravěku po moderní umění. Pro zvídavější čtenáře má tato publikace dvě zcela základní doplňující knihy: Umění a iluze čili Studie o psychologii obrazového znázorňování (Argo ji česky vydalo v roce 2019) a Smysl pro řád čili Studie o psychologii dekorativního umění, kterou v posledních dnech roku 2021 česky vydalo nakladatelství Argo v překladu Davida Vichnara.

Z domácích výstav bych ocenil Sluneční krále v Národní muzeum v Praze, v Německu byla v Drážďanech skvělá výstava Vermeera a žánrové holandské malby a v Rakousku ve Vídni měla vynikající úroveň výstava Tizian a ženy, jejíž repríza se uskuteční od poloviny února do začátku června 2022 v Palazzo Reale v Miláně. K vídeňské výstavě vyšel i mimořádně objevný katalog! V roce 2022 se nejvíce těším na připravovanou výstavu Hugo van der Goes, která bude v Berlíně a vůbec poprvé představí malíře, který by mohl být nazván van Goghem 15. století, a na výstavu Normané, která se chystá v Mannheimu.

MAREK ZÁGORA, historik

V roce 2021 mne zaujalo hned několik knih. Z původních českých prací uvedu podnětnou doprovodnou publikaci ke stejnojmenné výstavě Svatá Ludmila. Žena na rozhraní věků, která byla jedním z řady příspěvků k letošnímu tisícímu stému výročí smrti kněžny a světice sv. Ludmily (Akademie věd České republiky a Archeologický ústav AV ČR v Nakladatelství Lidové noviny). V posledních letech vychází docela dost životopisů, i když jejich úroveň je velice kolísavá. Přesto musím jeden vyzvednout. Jedná se o biografii Alberta ze Šternberka, předního rádce a diplomata císaře a českého krále Karla IV. Autory knihy Albert ze Šternberka. Arcibiskup, zakladatel, mecenáš a diplomat doby Karla IV. (Vyšehrad) jsou historici David Papajík a Tomáš Somer. V posledních dnech jsem se pak s chutí začetl do zatím poslední práce profesora Jiřího Kuthana - Parléřovský mýtus. Rod Parléřů - dílo a jeho ohlas (Nakladatelství Lidové noviny a Karolinum), která je zajímavá již jen svým bohatým obrazovým doprovodem. Velice mě potěšilo i nové, pouze v komentářích částečně podle nových poznatků upravené vydání Jana Žižky (Argo) profesora Františka Šmahela. I když kniha vyšla poprvé již před více než padesáti lety a čtenáři mají k dispozici nejnovější Žižkův životopis z dílny Petra Čorneje, má potenciál oslovit širší veřejnost.

Z titulů nakladatelství Argo musím vyzdvihnout i další svazky edice Memoria medii aevi – Paměť středověku, které vyšly před pár dny: Antapodosis aneb Odplata a další spisy Liutpranda z Cremony a Dhuodina Příručka pro syna s podtitulem Ideální portrét šlechtice karolinské doby.

Z překladů do češtiny musím vyzvednout oba letošní svazky řady Medievistika nakladatelství Karolinum: Zlatý nosorožec. Příběhy o africkém středověku, jehož autorem je historik, archeolog a specialista na Afriku François-Xavier Fauvelle, a Stoletá válka Borise Boveho. Především Zlatý nosorožec je pak knihou, která otevírá čtenářům zcela nový, objevný pohled na středověk, který není omezen jen a pouze na evropský kontinent.

Ze zahraničních titulů mě nejvíce oslovila objevná monografie Pod vládou ženy (Vydavateľstvo Rak) historičky Daniely Dvořákové, jejíž hlavní hrdinkou je výjimečná osobnost, uherská, římsko-německá a česká královna Alžběta Lucemburská, jediná dcera Zikmunda Lucemburského a jeho druhé manželky Barbory Celské. Jedná se o první díl zamýšlené trilogie Rytier bez kráľa. Pankrác zo Sv. Mikuláša a jeho doba. Potěšily mě ale i další zahraniční tituly. Např. německý překlad francouzského životopisu římského císaře a českého krále Karla IV. Autorem práce Karl IV. Der europäische Kaiser (wbg Theiss) je historik Pierre Monnet. I když mám k této nejnovější monografii nejslavnějšího Lucemburka své výhrady, jedná se o velice zajímavé čtení, které přináší částečně odlišný pohled na Karla IV. a zároveň dokazuje, že jeho doba i osobnost mají badatelům stále co nabídnout. Velkou radost mi udělala i reprezentativní publikace Das Buch der Jagd (wbg Edition), která „přináší“ německý překlad jednoho z nejvýznamnějších a nejvlivnějších středověkých spisů o loveckém umění „Livre de la chasse“ vášnivého lovce, hraběte Gastona z Foix, řečeného Phébus (1331–1391).

Z výstav zmíním tři, které mě nejvíce zaujaly: Sluneční králové (Národní muzeum, Praha), Václav II. (České muzeum stříbra, Kutná Hora) a Lipnická bible 1421–2021 (hrad Lipnice v Lipnici nad Sázavou).