Praha: Zlatý nosorožec. Příběhy o africkém středověku – sedmý svazek edice Medievistika (Karolinum)

Před časem vydalo nakladatelství Karolinum další svazek své řady Medievistika, která představuje nejen české odborné veřejnosti, ale i laickým zájemcům překlady aktuálních a výjimečných zahraničních děl, která se zabývají středověkými dějinami a kulturou. Autorem nejnovějšího, již sedmého titulu nazvaného „Zlatý nosorožec. Příběhy o africkém středověku“ je historik, archeolog a specialista na Afriku François-Xavier Fauvelle, nebo též François-Xavier Fauvelle-Aymar (⁎1968).

Když se vysloví spojení dějiny Afriky, většině se vybaví období starověku (Egypt faraonů, Núbie), případně pak doba, kdy byla Afrika „objevována“ a následně kolonizována. Doba mezi tím jakoby neexistovala. I proto zní spojení pojmu středověk s Afrikou velice neobvykle a český čtenář tím může být zaskočen. Je to dáno ale především tím, že v češtině najdeme jen pár publikací, které seznamují s bohatstvím afrických kultur a civilizací v 8.–15. století. Z posledních prací můžeme zmínit např. kolektivní monografii „Jedno slunce na nebi, jeden vládce na zemi. Legitimita moci ve světě 14. století“ (Ondřej Beránek – Pavlína Cermanová – Jakub Hrubý (eds.), Academia, Praha 2017), v níž je Africe věnováno hned několik studií.

Africký středověk zůstává obecně pro celkový nedostatek pramenů neznámým, někteří historici dokonce říkají dokonce temným obdobím („temná staletí“). François-Xavier Fauvelle-Aymar to však vidí zcela jinak. Nachází řadu záchytných bodů, ať už se jedná o dochované narativní prameny, nebo nalezené předměty. Jeden z nich, zlatý nosorožec z Mapungubwe, dal pak i celé knize název.

François-Xavier Fauvelle-Aymar vyšel ze svých celoživotních výzkumů a rozhodl se představit ne temnou Afriku, nýbrž naopak Afriku „zlatých věků“. Celou práci rozvrhl do čtyřiatřiceti kapitol, příběhů, jejichž prostřednictvím se můžeme alespoň částečně ponořit do afrického středověku.

Průvodci jednotlivými příběhy, které jsou řazeny většinou chronologicky (některé kapitoly začínají již v 7. století), jsou převážně více či méně známí středověcí cestovatelé, obchodníci, dobrodruzi, geografové nebo diplomaté. Z náboženského hlediska pak mezi nimi najdeme muslimy, židy i křesťany. Nechybí ale ani současní archeologové a jedním z nich je i samotný François-Xavier Fauvelle-Aymar.

Z geografického hlediska se většina vybraných příběhů odehrává v mohutném půlměsíci, který sahá od saharských břehů Afriky a Sahelu až k Rudému moři, pak se přes výšiny Afrického rohu protáhne až k východním končinám jižní Afriky. Je však více než jasné, že o africkém středověku je možné hovořit i v oblastech mimo tento půlměsíc.

Jednotlivé kapitoly nejsou dlouhé, záleží na pramenech, z nichž autor vychází, přesto jsou všechny velice zajímavými sondami, které nám ukazují Afriku sledovaného období ve zcela novém světle. Musíme být však velice opatrní, protože některé „použité“ prameny jsou nespolehlivé (písemné i hmotné) a často se dají interpretovat i jinak. Mnohé jsou navíc vytrženy i z původního kontextu.

Dochovaná naleziště, která by mohla podat další významná svědectví, jsou bohužel většinou nedostatečně prozkoumána a zdokumentována. Mnohá dokonce nebyla prozkoumána vůbec. Velkým mínusem je též absence místních písemných pramenů. A téměř zcela chybí i evropské písemné prameny, ty se objevují ve větším množství až od 15. století, kdy započala evropská expanze do Afriky.

I přes výše popsaný nedostatek se před námi otevírá „nová“ Afrika, Afrika mocných a prosperujících říší, podílející se významně na mezikontinentálním obchodu (hlavně s Asií). Objevujeme hustě obydlená města, sídla bohatých a mocných panovníků, trhy s různým zbožím (od ambry přes zlato až po otroky). Afrikou ale neproudili jen lidé a všelijaké (často luxusní) zboží, nýbrž i náboženské koncepty (islám, křesťanství). Před čtenářem pak vyvstává Afrika, která nemá nic společného se „známou“ Afrikou kolem Středozemního moře.

Místo poznámkového aparátu zařadil autor na konec každé kapitoly bibliografická doporučení s odkazy na využité prameny a sekundární literaturu. Při překladu byly doplněny i odkazy na české překlady. Součástí těchto doporučení jsou i zajímavé textové a obrazové odkazy, případně autorovy osobní komentáře ke stavu dokumentace.

Některé kapitoly jsou doplněny černobílým obrazovým doprovodem, na úplném konci pak najdeme barevnou obrazovou přílohu s mapami a fotografiemi k některým příběhům – kapitolám. Součástí knihy je i slovníček vysvětlující některé vybrané výrazy, které se nejčastěji objevují v textu.

Vydání podnětné knihy „Zlatý nosorožec. Příběhy o africkém středověku“ Françoise-Xaviera Fauvelle-Aymara je záslužným počinem. Čtenáři se tak otevírá zcela nový, objevný pohled na pojem středověk, který není omezen jen a pouze na evropský kontinent.

Marek Zágora

François-Xavier Fauvelle, Zlatý nosorožec. Příběhy o africkém středověku, Karolinum, Praha 2021, 214 stran, doporučená cena 310 Kč

Internet:

https://karolinum.cz/knihy/fauvelle-zlaty-nosorozec-24416