Praha: Záhada nemoci Karla IV. Osobnosti českých dějin z perspektivy obličejové chirurgie (Karolinum)

Nakladatelství Karolinum vydalo knihu doc. MUDr. Jiřího Ramby DrSc. nazvanou „Záhada nemoci Karla IV.“ s podtitulem „Osobnosti českých dějin z perspektivy obličejové chirurgie“.

Jádro této knihy vyšlo již v roce 2015 pod názvem „Tajemství Karla IV. Čeští panovníci ve světle antropologicko-lékařských zkoumání“ v nakladatelství Akropolis. Jednalo se o knihu, která byla jedním z prvních příspěvků k sedmistému výročí narození Karla Lucemburského. Nová kniha - Záhada nemoci Karla IV. - ale obsahuje dvě nové kapitoly (o Alžbětě Pomořanské a Karlu Hynkovi Máchovi) a k úpravám došlo i u některých textů, zejména pak u hlavního o nemoci Karla IV.

Autor, lékař se stal v 80. letech minulého století spolupracovníkem prof. Emanuela Vlčka a podílel se na antropologicko-lékařském výzkumu lebek historických osobností českých dějin. Ve své nové knize představuje výsledky svých zkoumání lebek Přemysla Otakara II., Alžběty Pomořanské, Ladislava Pohrobka, Jiřího z Poděbrad, Rudolfa II., jeho mladší sestry Eleonory, Karla Hynka Máchy a Karla IV.

Sedm textů první části tvoří asi polovinu knihy. Každý text začíná historickým úvodem, hlavní je ale vždy výsledek antropologicko-lékařského vyšetření. Je zajímavé, co vše lze z dochované lebky, resp. kostry vyčíst, např. stopy po smrtelném zranění (Přemysl Otakar II.) nebo zhoubné nemoci (Ladislav Pohrobek). V těchto pasážích používá lékař Jiří Ramba odbornou terminologii, takže se čtenář občas ztrácí. Výsledek svého zkoumání ale nakonec vždy popíše i srozumitelně pro laiky a velkým „pomocníkem“ je i názorný, velice bohatý obrazový doprovod (fotografie, kresby).

Těžiště Rambovy knihy spočívá ve druhé části, ve studii o Karlovi IV., konkrétně o jeho záhadném onemocnění z přelomu let 1350–1351, kdy císař dočasně ochrnul. Na více než sto třiceti stranách přichází autor se zajímavou a medicínsky logicky vyargumentovanou hypotézou o panovníkově těžkém úrazu, který utrpěl při turnaji. S prvními výsledky Rambova bádání ohledně Karlova záhadného a utajovaného onemocnění se měli možnost čtenáři seznámit již v jeho knize „Slavné české lebky. Antropologicko-lékařské nálezy jako pomocníci historie“, která vyšla v roce 2005.

Velký prostor je dán nejprve nástupu Lucemburků na český trůn a životu a vládě Karla IV. před samotným úrazem. Autor vložil do svého textu i několik malých sond, kupř. do dějin medicíny, přesněji čelistní a obličejové chirurgie, na kterou se specializuje. Jedná se o velice zajímavé čtení.

Ramba došel k závěru, že ke Karlovu těžkému úrazu nedošlo u nás, ale v Itálii. Z písemných pramenů úřední povahy ale o pobytu v Itálii nemáme žádné bližší informace. Podle itineráře se v danou dobu neměl v Itálii vůbec vyskytovat. Co tedy vedlo autora k tomuto závěru? Zaprvé nepatrné zmínka o Karlovi u florentského kronikáře Mattea Villaniho, která je důkazem, že „byl“ o králově zdravotním stavu relativně dobře informován. Zadruhé Karlův úraz, tvrdý úder na bradu, který většinou končil smrtí zraněného, byl velice profesionálně ošetřen, a nejlepší lékaři ve 14. století působili právě na Apeninském poloostrově. Těžko ale říct, zda jsou tyto hlavní argumenty dostačující. Pravdu o Karlově úrazu se již zřejmě nikdy nedozvíme.

Velice podnětným čtením jsou pasáže přibližující pravděpodobný průběh Karlova ošetření, pooperační péči a zajištění předpokládaného převozu vladaře do Českého království. I popsaný mechanismus vzniku úrazu pravděpodobně odpovídá realitě.

Je jisté, že úraz měl velký vliv na další život a vládu Karla IV. Královo zranění se mimo jiné projevilo v jeho vypodobňování: stačí se podívat např. na slavné Ostatkové scény na hradě Karlštejně, na nichž je deformita panovníkových zad velice dobře patrná.

Je znát, že autor není historik, takže s některými historickými fakty pracuje volněji a objevují se i různé nepřesnosti. Na druhé straně je ale jedním z největších evropských znalců zabývajících se lidskou lebkou a jeho závěry jsou opravdu zajímavé. I historici jsou nuceni o jeho závěrech přemýšlet.

Všechny texty jsou doplněny bohatým obrazovým doprovodem, který se netýká jen zkoumaných lebek, ale i dochovaných vizuálních pramenů, z nichž můžeme čerpat (ale opatrně, viz text o Jiřím z Poděbrad) další zajímavé informace. Využít se je pokouší i samotný autor, a to nejen v případě Karla Lucemburského.

Je dobře, že se k historickým otázkám vyjadřují i lékaři, kteří svými poznatky mohou alespoň částečně osvětlit některé pohnutky osobností našich, ale i evropských, případně světových dějin. I proto je kniha „Záhada nemoci Karla IV.“ zajímavým a podnětným čtením.

Marek Zágora

Jiří Ramba, Záhada nemoci Karla IV. Osobnosti českých dějin z perspektivy obličejové chirurgie, Univerzita Karlova – Nakladatelství Karolinum, Praha 2020, 265 stran, doporučená cena 330 Kč

Obsah:

PODĚKOVÁNÍ

JAK VŠE ZAČALO (Jiří Ramba)

OSOBNOSTI ČESKÝCH DĚJIN Z PERSPEKTIVY OBLIČEJOVÉ CHIRURGIE

Přemysl Otakar II., pátý český král. Zemřel kvůli zradě?

Česká královna a římská císařovna Alžběta Pomořanská. Rázná, sebevědomá a cílevědomá

Ladislav Pohrobek, 16. český král. Záhadné úmrtí osvětleno

Jiří z Poděbrad, 17. český král. Reformátor a vizionář

Rudolf II. Habsburský, 22. český král a římský císař. Nemocný a nešťastný

Arcikněžna Eleonora Habsburská. Co o ní prozradil antropologicko-lékařský průzkum

Karel Hynek Mácha. Tvář bez podoby

ZÁHADA NEMOCI KARLA IV., 12. ČESKÉHO KRÁLE

Nástup Lucemburků na český trůn

Paříž – Karlovo dětství

Karlova válečná dobrodružství

Rok 1346 – volba nového římského krále

Rok 1347 – korunovace nového českého krále

Roztržka s Avignonem

Záhadná nemoc Karla IV.

Karlovi kronikáři

Výstroj rytíře

Dobře utajený úraz

Co ukázal antropologicko-lékařský výzkum ostatků Karla IV.

Co způsobil úder do brady

Pokus o rekonstrukci ošetření Karla IV.

Pooperační péče o Karla IV.

Návrat Karla IV. do vlasti

Mechanismus vzniku úrazu Karla IV.

Podoba Karla IV.

Za císařskou korunou

Význam zranění v životě Karla IV.

DOSLOV (Karel Floryk)

Internet:

https://karolinum.cz/hledani?q=Ramba