Praha: Výstava Rožmberkové, rod českých velmožů a jeho cesta dějinami

Od 20. května do 20. srpna je v Praze k vidění výstava představující Rožmberky jako velkolepé jihočeské mecenáše umění a kultury doby gotiky a renesance.

Umělecké poklady doslova přeplnily prostory Valdštejnské jízdárny. Jsou tu vystavena vzácná díla z jihočeských farností, zámků a měst, mnohé skvosty zapůjčila Alšova jihočeská galerie a také regionální muzea, mimo jiné i z Rakouska nebo Maďarska.

K mému osobnímu překvapení generální ředitel NG Milan Knížák učinil "translaci" nejslavnější desky z tzv. Třeboňského oltáře, ač ještě nedávno něco podobného - v souvislosti s výstavou o Karlu IV. na Pražském hradě - zcela radikálně odmítal. Když prostě výstavu nepořádá jeho úhlavní nepřítel historik umění Jiří Fajt, tak se prostě dějí zázraky.

Výstava se otevřela k jubileu: před čtyřmi sty lety zemřel na zámku v Třeboni Petr Vok, poslední mužský potomek rodu. Zůstalo po něm velké dědictví.

Velmoži s erbem pětilisté růže totiž postupně ovládli téměř celé jižní Čechy. Na svém panství budovali nádherná města, zámky a kláštery, značné prostředky investovali do dvorské kultury, která se vyznačovala nebývalým luxusem a estetickým vkusem.

Milovníci módy, brnění, zbraní, historického skla, prostě obecně životního stylu doby renesance si tu přijdou na své.

Rod měl v Čechách mnohá prvenství. Rožmberkové byli mecenáši Mistra Vyšebrodského oltáře, první české malířské osobnosti, a jejich palác na Pražském hradě se stal u nás první renesanční stavbou tohoto typu.

To vše je na výstavě přehledně dokumentováno. Pozornost je věnována rezidencím, městům i klášterům, často to jsou malé „monografické" výstavy v rámci většího celku expozice.

Nicméně dobrou třetinu vystavených děl Rožmberkové asi vůbec neobjednali. Fakt, že obraz či socha pochází z jejich jihočeského panství, vůbec neznamená, že právě oni byli současně i donátoři. Objednavatelé mohli být bohatí měšťané a kupci i přední církevní hodnostáři.

Na výstavě je to připomenuto v popiscích a tak se kromě Rožmberků vynořují v jižních Čechách občas jen tušené donátorské osobnosti jako byl třeba Silvester Perger, rožmberský písař, který fundoval nádherné sklomalby pro kostel v Zátoni, nebo kájovský farář Michael Pils - s jehož jménem je spojena zejména řada zajímavých plastik doby pozdní gotiky.

Výstavu má doprovázet monumentální katalog, ale zatím je v prodeji jen obsáhlejší průvodce - škoda této typicky české odborné improvizace. Vážný zájemce by totiž měl rád k dispozici od počátku i vědecký katalog. Snad to nebude trvat tak dlouho jako v případě výstavy Umění české reformace, kdy odborná příručka vyšla až s ročním zpožděním.

Ocenit však lze nabídku malého knihkupectví, kde si zájemci mohou koupit několik málo dostupných titulů regionální literatury, zejména pak velkou monografii Český Krumlov (Od rezidenčního města k památce světového kulturního dědictví), což je vlastně reprezentativní sborník připravený Martinem Gažim a Petrem Pavelecem.

PhDr. Peter Kováč

ROŽMBERKOVÉ - Rod českých velmožů a jeho cesta dějinami, Valdštejnská jízdárna v Praze: 19. 5. - 20. 8. 2011, otevřeno denně od 10 do 20 hodin, plné vstupné 150 Kč, výstavu pořádá Národní památkový ústav, spolupořadateli jsou Národní galerie v Praze a Senát Parlamentu ČR, hlavní komisař výstavy Petr Pavelec, kurátoři Eliška Fučíková a Roman Lavička, architektonické řešení Jan Roháč a Bronislav Stratil.

Internet:

http://www.rozmberskyrok.cz/

http://www.rozmberskyrok.cz/page/exposition/rozmberkove

Oficiální tisková zpráva k výstavě:

6. 11. 1611 zemřel na zámku v Třeboni Petr Vok, poslední mužský potomek proslulého rodu Rožmberků, a právě v roce 2011 si připomínáme výročí 400 let od této události, která zásadním způsobem ovlivnila běh českých dějin. Výstava Rožmberkové, rod českých velmožů a jeho cesta dějinami představuje podstatné momenty dějin tohoto rodu a poprvé v historii na jednom místě shromažďuje reprezentativní soubor přibližně 550 uměleckých děl a historických dokumentů připomínajících rožmberské kulturní dědictví. Exponáty jsou zapůjčeny od téměř 70 partnerů, státních institucí, církve i soukromých sběratelů.

Od poloviny 13. století Rožmberkové zastávali téměř v každé generaci nejvyšší funkce na dvorech českých králů a výrazně zasahovali do vnitropolitických i mezinárodních událostí. Sídlem rodu byl nejprve hrad Rožmberk na jihu Čech a od roku 1302 se rožmberskou rezidencí stal Český Krumlov. Rožmberkové postupně ovládli podstatnou část území jižních Čech. Na svém panství budovali města a reprezentační sídla, iniciovali vznik vynikajících sakrálních i světských staveb a institucí, pečovali o rozkvět hospodářství. Velkolepý palác posledních Rožmberků na Pražském hradě byl první renesanční stavbou tohoto typu na území Čech. Rožmberské kulturní dědictví jako celek představuje podstatnou a neopominutelnou součást identity a historické paměti českých zemí.

Na výstavě si návštěvníci prohlédnou významná umělecká díla, předměty denní potřeby, mince, knihy, hudební nástroje, zbraně, vědecké pomůcky, archivní písemné dokumenty, archeologické památky a řadu dalších artefaktů spjatých s Rožmberky a jejich dobou. Výstava zavede návštěvníka do časového období středověku až raného novověku.

Mezi nejcennější umělecké památky na výstavě patří světově proslulá díla Mistra Třeboňského oltáře, který je označován za jednu z nejvýraznějších uměleckých osobností gotického malířství evropského formátu. Vystaveny budou dva obrazy z doby kolem roku 1380 - Adorace Páně Hlubocká a Zmrtvýchvstání Krista, které jsou spojovány s Třeboňským klášterem augustiniánů v Třeboni založeným v roce 1367 bratry Joštem, Petrem, Janem a Oldřichem z Rožmberka.

Na výstavě se představí také dosud nikdy nevystavený iluminovaný rukopis oslavné básně Rosa Rosensis (Rožmberská růže) od Jakuba Cantera z roku 1497. Báseň věnoval tehdejšímu rožmberskému vladaři Petru IV. z Rožmberka a její děj zasadil do mýtického Řecka, kde v žertovném a erotickém tónu vypráví příběh o nenaplněné lásce. Důležitou roli zde hraje také bohyně Venuše, od níž básník odvíjí příběh o božském původu erbovního znamení Rožmberků - červené růže. Tato básnická fikce ve své době posilovala prestiž prvního aristokratického rodu v Českých zemích.

Vystaveno bude množství portrétů Rožmberků, z nichž asi nejpřekvapivější jsou dosud zcela neznámé obrazy Petra Voka z Rožmberka z počátku 17. století s vyobrazením řádu lebky, jehož podoba byla zatím známa pouze z písemných pramenů. Neméně zajímavý je dosud nikdy nevystavený a umělecky mimořádně kvalitní posmrtný portrét Viléma z Rožmberka.

Poprvé veřejnost spatří také ilustrovaný lobkovický inventář, v němž jsou na krásných a dokumentárně mimořádně hodnotných kresbách zachyceny předměty reprezentační i denní potřeby (talíře, mísy, poháry, atd.) z majetku poslední manželky Viléma z Rožmberka, Polyxeny z Pernštejna. Významná část z nich, jak nás upozorňují rožmberské heraldické symboly, byla původně součástí rožmberské pokladnice a kunstkomory.

Na výstavě budou k vidění tři velká plátna z telčského zámku představující legendu o dělení růží. Vítek z Prčice, praotec všech větví Vítkovců, na nich rozděluje svým synům jednotlivá panství. Plátna byla těsně před výstavou podrobena restaurování a laboratornímu i uměleckohistorickému výzkumu, který přinesl zcela nová a zásadní zjištění. Nyní je bezpečně jisté, že plátna vznikla již v 16. století, pravděpodobně krátce po jeho polovině.

Na výstavě se představí také prvotisk první české „ústavy", tzv. Vladislavské zřízení zemské z roku 1500, v němž se v úvodních pasážích stanovuje přednostní postavení Rožmberků před všemi českými pány.

Vystaveny budou i dopisy nešťastně provdané Perchty z Rožmberka, s níž je spojována legenda o Bílé paní. Nebudou chybět ani populární pijácká pokutní registra Petra Voka z Rožmberka, díky nimž získal Petr Vok pověst bonvivána. Kniha je plná originálních zápisů i kreseb hostů Petra Voka na bujarých večírcích na zámku v Bechyni. Podobné zábavy byly ovšem běžné i na dvorech ostatních mladých šlechticů.

Na výstavě bude k vidění madona z farního kostela ve Vimperku, která patří mezi vrcholná díla krásného slohu z teritoria patřícího po jistou dobu do rožmberského držení. Virtuózně tesaná socha vychází z díla Mistra Krumlovské madony a svou uměleckou hodnotou se přibližuje Krumlovské a Třeboňské madoně.

Ve veršované historické kronice ze sedmdesátých let 13. století je poměrně podrobně popsán zakladatel rožmberské dynastie Vok I. z Rožmberka jako skvělý rytíř v čele početného vojenského oddílu. Právě tento záznam byl inspirací pro vytvoření modelu rožmberského jezdce na koni v životní velikosti, který bude vítat návštěvníky výstavy ve vestibulu Valdštejnské jízdárny.

V době posledních Rožmberků se motiv jezdce objevuje nejen na pečetích, ale stále častěji i na jiných výtvarných dílech či prostředcích rodové reprezentace, často současně s rodovým erbem v tradiční nebo rožmbersko-orsiniovské formě. Frekventovaný je v mincovní ražbě, medailérství nebo knihařství a dokonce i ve formě nástěnných maleb nebo štukových reliéfů na průčelích reprezentativních budov, na fasádách městských domů nebo na klenbách slavnostních palácových interiérů. Jedním z renesančně pojatých příkladů zobrazení rožmberského jezdce nacházíme na štukovém reliéfu klenby Zlatého sálu zámku Kratochvíle. Tento výjev je použit jako oficiální symbol celé výstavy.

Exponáty budou na výstavě průběžně obměňovány, výstavu bude tedy možné navštívit i opakovaně. Je to vůbec poprvé v historii, kdy se na jediném místě představuje rožmberské dědictví v takovém rozsahu a rozmanitosti. Je velmi pravděpodobné, že se v naší generaci taková výstava již nebude opakovat, neměl by si ji proto nechat ujít žádný milovník historie, ani jihočeský patriot.

Záštitu nad výstavou převzali:

předseda Senátu Parlamentu ČR Milan Štěch, první místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg, ministr kultury Jiří Besser, hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola, předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš

Dále spolupracovali:

Akademie věd České republiky, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou, Archeologický ústav AV ČR, Biskupství českobudějovické, Cisterciácké opatství Vyšší Brod, Hungarian National Gallery, Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích, Jihočeský kraj, Kancelář prezidenta republiky, Královská kanonie premonstrátů na Strahově, Lobkowiczké sbírky, Město Prachatice, Město Sedlčany, Městské muzeum Týn nad Vltavou, Ministerstvo kultury ČR, Muzeum hlavního města Prahy, Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, Národní knihovna České republiky, Národní muzeum, Národní technické muzeum, Oberösterreichische Landesmuseen - Schlossmuseum Linz, Prachatické muzeum, Regionální muzeum v Českém Krumlově, Rytířský řád Křížovníků s červenou hvězdou, Správa Pražského hradu, Slezské zemské muzeum v Opavě, Státní oblastní archiv v Třeboni a jeho oddělení, Uměleckoprůmyslové museum v Praze a soukromí sběratelé.