Praha: Utrpení svatého Václava mučedníka a další legendy Wolfenbüttelského rukopisu

Centrum medievistických studií připravilo zajímavou publikaci věnovanou části proslulého rukopisu, který je dnes uložen v Herzog-August-Bibliothek ve Wolfenbüttelu. Manuskript je ve skutečnosti sborníkem textů, které vznikly v období od 11. do 14. století. Jednotlivé texty spolu sice nesouvisejí, přesto byly svázány dohromady.

Publikace představuje ve zkratce celý Wolfenbüttelský rukopis (109 folií), ale podrobně se věnuje pouze prvním třem textům manuskriptu, kterými jsou legendy o Pantaleonovi (Passio beati Pantaleonis martiris), Jiljí (Vita sancti Egidii) a Václavovi (Passio sancti Venceslai martyris).

Nejznámější je posledně jmenovaná Gumpoldova legenda o sv. Václavu, jeden ze základních pramenů českých dějin 10. století, která je z těchto textů nejstarší. Byla sepsána na začátku 11. století a asi po sto padesáti letech k ní byly začleněny dva mladší rukopisy, které vznikly přibližně ve stejné době (12. století), ale zapsal je vždy jiný písař.

Texty na sebe plynule navazují, obě první legendy končí vždy na rectu folia a na verzu téhož pak začíná legenda další.

Rukopis Gumpoldovy legendy vznikl na objednávku české kněžny Emmy († 1006), která byla původně „italskou" princeznou, později západofranckou královnou a nakonec českou kněžnou, ženou knížete Boleslava II.

Legenda je nádherně iluminovaná a z těchto mimořádných iluminací je více než zřejmé, že Emma a pravděpodobně i samotní zhotovitelé díla znali i další svatováclavské texty, jejichž obsah se promítl do výsledného obrazového doprovodu. Jednotlivým iluminacím byla také doposud věnována největší pozornost.

Můžeme se jen dohadovat, proč nechala Emma jedinečný opis zhotovit. Jistě s ním měla konkrétní záměry, ale ty se již nepodařilo realizovat. Kněžna chápala Václava nejen jako přímluvce za spasení své duše, ale obracela se k němu také jako k ochránci celé přemyslovské dynastie, která na počátku 11. století prožívala hlubokou krizi.

Kněžna Emma je mimo jiné známá i tím, že nechala na Mělníce razit stříbrné denáry, na nichž se objevuje její jméno a trochu neobvyklý titul „regina", který dlouhá desetiletí nedal spát historikům i numismatikům.

Jana Zachová nejprve stručně představuje všechny legendy. U legendy „Utrpení svatého Pantaleona mučedníka" se navíc podrobněji věnuje i úvodní celostránkové iluminaci a velké iniciále. Nechybí rozbor písma.

Gumpoldově legendě jsou věnovány hned dvě samostatné studie Anežky Merhautové a Dušana Třeštíka. Anežka Merhautová se ve své stati nazvané „Gumpoldova legenda" zabývá především doprovodnými iluminacemi opisu a zamýšlí se nad místem vzniku jedinečné památky. Její vznik pak klade do fuldského skriptoria.

Text Dušana Třeštíka „Ještě ke královně Emmě. Wolfenbüttelský rukopis Gumpoldovy legendy a Druhý život královny Matyldy" byl dříve publikován již dvakrát. Poprvé v roce 2007 ve sborníku „Od knížat ke králům" (s. 23-37), který byl vydán k životnímu jubileu profesora Josefa Žemličky, a podruhé o rok později ve sborníku „Emma Regina - Civitas Melnic" (s. 45-59), který byl výsledkem zasedání u příležitosti připomínky tisícího výročí úmrtí české kněžny Emmy v roce 2006.

Studie je velice inspirativní, autor v ní rozjímá zejména nad opisem legendy a dává jej do souvislostí s tzv. Druhým životem Matyldy, rukopisem, který je oslavou Jindřicha II. Autor dokázal, že oba rukopisy vznikly ve stejnou dobu a ve stejném prostředí (asi v Bavorsku) a že není pouhou náhodou, že se v Druhém životě Matyldy celkem dvakrát objevuje zmínka o francké královně Emmě, kterou není nikdo jiný, než pozdější česká kněžna.

Jana Zachová zařadila do publikace latinské texty všech legend a jejich překlady do češtiny, přičemž legendy o Pantaleonovi a Jiljím (dvou ze Čtrnácti svatých pomocníků) jsou do češtiny přeloženy vůbec poprvé.

Velkým plusem podnětné knihy jsou na závěr zařazená faksimile všech tří legend Wolfenbüttelského rukopisu. Iluminovaná folia jsou barevná, textové strany pak černobílé.

Publikace „Legendy Wolfenbüttelského rukopisu" není sice kritickou edicí textů legend, přesto se jedná o významný příspěvek k poznání jednoho ze zásadních pramenů našich dějin.

Marek Zágora

Jana Zachová (ed.), Legendy Wolfenbüttelského rukopisu, Centrum medievistických studií a nakladatelství Filosofia, Praha 2010, 210 stran, doporučená cena 200 Kč

Ke kněžně Emmě více na:

http://www.stavitele-katedral.cz/melnik-praha-sbornik-o-osobnosti-zahadne-knezny-emmy/