Praha: Umění a iluze – mimořádná kniha Ernsta H. Gombricha pro všechny zájemce o dějiny umění

Ernst H. Gombrich (1909 Vídeň – 2001 Londýn) patřil k nejvýznamnějším a nejvlivnějším historikům umění 20. století. Český čtenář se s jeho odkazem může seznámit v několika přeložených knihách. Mezi nimi jsou nejvýznamnější Příběh umění (Argo 1997, 2001, 2010 dotisk) a Umění a iluze (Odeon 1985, Argo 2019).

Příběh umění je přehledem dějin umění pro nejširší čtenářské publikum. Gombrich krok za krokem vysvětluje vývoj výtvarného umění a architektury od pravěku až k modernímu umění 20. století. Umění a iluze je kniha o teorii umění a je proto i mnohem složitější, ale nabídne pozornému čtenáři odpovědi na otázky, jak umělec uvažuje a jak komponuje svoje obrazy.

Autor zkoumá, jaký je vztah skutečnosti a jejího výtvarného zachycení, jak se na utváření tohoto vztahu podílí divák a jeho zkušenosti; jak se vyvíjely metody umělců, kteří chtěli skutečnost zachytit co nejpřesněji, co vlastně znamená „přesné zachycení“, a věnuje se i tomu, jak se stalo, že umělecké prostředky začaly směřovat od realismu k náznaku, stylizaci či karikatuře.

Umění není jen záležitostí dobrého oka, manuální zručnosti, talentu a odborného školení, ale také a především myšlení. Gombrich sleduje, jak se v umění rodí konvence, jak vznikají nové nápady. Proč třeba staroegyptské umění po celá tisíciletí opakovalo stejný kánon v zobrazení lidské postavy, zatímco antické umění v Řecku se dynamicky vyvíjelo v usilovném zájmu zachytit iluzivně lidského tělo a zachytit co nejpřesvědčivěji děj příběhu. A jak vlastně na konci pravěku umění vzniklo a k čemu lovcům mamutů sloužilo?

To jsou jen některé otázky, na které Gombrich odpovídá. Jeho obrovským mistrovstvím je, že odpovědi jsou čtivé a při vší náročnosti srozumitelné. Není to publikace určená jen hrstce odborníků, kteří se prokousávají jazykem, jenž je běžnému uživateli nesrozumitelný. Obrovskou devízou českého vydání je, že Miroslava Tůmová odvedla při překladu textu do češtiny mimořádný výkon!

Kniha Umění a iluze poprvé vyšla anglicky v roce 1959. Od této doby zůstává základním kamenem v úvahách historiků umění o „psychologii znázorňování“. V Čechách si vydobyla obrovskou pozornost širokého spektra čtenářů. Když vyšla poprvé v Odeonu v roce 1985 v nákladu 3200 kusů, byla vyprodána během několika dní a zájemci ji marně celá desetiletí sháněli po antikvariátech. Nové vydání je velkou zásluhou nakladatelství Argo.

Aktuální podoba knihy je především rozšířena o důležitou Gombrichovu předmluvu k 6. vydání Obrazy a znaky. Tento text dokazuje, že Gombrich vždy věřil v „zobrazující“ umění, jeho současnost i budoucnost a nikdy by nenapsal knihu Konec dějin umění, kterou v konfrontaci s konceptuálním uměním druhé poloviny 20. století skepticky napsal německý historik umění Hans Belting (český překlad Mladá fronta 2000).

Můžeme se těšit na to, že Argo chystá překlad i další výjimečné knihy Ernsta H. Gombricha Smysl pro řád (Sense of Order) o dekorativním umění a dva svazky studií o renesanci.

Peter Kováč

Ernst Hans Gombrich, Umění a iluze: Studie o psychologii obrazového znázorňování, Argo, Praha 2019, vázaná, 416 stran, překlad Miroslava Tůmová, doporučená cena: 548 Kč, ISBN 978-80-2573-031-7

Internet:

https://argo.cz/knihy/umeni-a-iluze/