Praha: Slavnosti, ceremonie a rituály pozdního středověku – podnětná kolektivní monografie

V nakladatelství Argo vyšla již delší dobu očekávaná kolektivní monografie nazvaná „Slavnosti, ceremonie a rituály pozdního středověku“ věnovaná slavnostním okamžikům v životě obyvatel Českého království v období pozdního středověku. Slavnosti, ceremonie a rituály jsou představeny především jako významné prostředky symbolické komunikace.

V obsáhlé knize najdeme celkem sedm příspěvků předních českých medievistů několika generací. Autoři v nich na základě dochovaných písemných, ale i obrazových pramenů přibližují pestrost a mnohovrstevnost světa slavností, ceremonií a festivit v různých sociálních prostředích 14. a 15. století. Největší důraz je samozřejmě kladen na prostředí panovnického dvora, na nichž se slavnosti i rituály uplatňovaly v největší míře. Rituály ještě navíc získávaly i sakrální podobu.

Václav Žůrek pojednal v prvním příspěvku o korunovacích. I když je hlavním sledovaným obdobím pozdní středověk, přibližuje i korunovace přemyslovských králů, bez nichž by nemohl pokračovat těmi lucemburskými. Velkou pozornost věnuje samozřejmě Korunovačnímu řádu českých králů (Ordo ad coronandum regem boemorum), který se stal obecným vzorem a jako takový působil dlouho do novověku. Nástin jednotlivých korunovací pak zakončuje Ferdinandem I. Habsburským a jeho korunovací z února 1527. Všímá i korunovací královen, které byly korunovány buď společně s králem, nebo samy.

Důležitou pasáží je část věnovaná průběhu korunovace, která je napsána tak, že i nezasvěcený čtenář si udělá jasnou představu o tom, jak královské korunovace vypadaly. Záslužné je i přiblížení jednotlivých účastníků korunovačního aktu, čtenář se tak např. dozví, kdo se „skrývá“ v Korunovačním řádu pod pojmem lid.

Autorem zajímavého textu o královských svatbách a rozvodech je Martin Nodl. Téma přibližuje z mnoha různých úhlů, od výběru nevěsty přes dětské sňatky až samotný svatební rituál. Omezen je však tím, že ne všechny svatby máme dostatečně doloženy písemnými prameny. Přesto musíme uzavírání manželství vnímat jako jeden z nejvýznamnějších projevů panovnické reprezentace. Přiblíženo je i téma rozvodů, resp. královských rozvodů, které bylo doposud spíše přehlíženo.

Profesor František Šmahel napsal stať pojednávající o posledních chvílích českých králů a hlavně královských pohřbech, které měly často různý průběh. Jak napsal autor: co král, to jiný příběh. Nejvíce se věnuje přípravám i průběhu pohřbu císaře Karla IV., což je dáno především tím, že jsme o něm velice dobře informováni.

Opravdu zvláštním případem jsou tři pohřby Václava IV., který našel konečné místo svého odpočinku až pět let po smrti. Někteří čeští králové zase byli pohřbeni mimo Čechy, protože vládli i v jiných zemích (kupř. Zikmund Lucemburský). V poslední části svého textu pak přibližuje pohřební obřady za nepřítomné panovníky.

Tři úvodní příspěvky ukazují, že v prostředí panovnického dvora nabývalo rituální jednání slavnostní, ceremoniální podoby. Hlavně na lucemburském dvoře vznikly normy a předpisy, které měly ovlivňovat a ovlivňovaly zvyklosti ceremoniální povahy do budoucna. Zejména dvůr císaře Karla IV. byl pak spjat s rozvinutím pestré škály dvorských slavností a ceremoniálů.

Martin Čapský je odborníkem na středověké dějiny Slezska, což prokazuje i ve svém textu „SPLENDOR SILESIAE. Rituály, ceremonie a festivity na dvorech slezských knížat“. O slezských knížatech pojednává především jako o lenících českých králů a panovníkových dvořanech, kteří se osobně účastnili některých slavností a ceremonií, kupř. královských korunovací. Velkou pozornost věnuje i symbolické komunikaci, kupř. s panovnickými dvory nebo aristokratickým prostředím. Tato komunikace pak měla různou podobu.

Robert Šimůnek pojal svůj příspěvek ze života české středověké šlechty víc obecně, než jeho předchůdci. Zamýšlí se nad samotnými pojmy, s nimiž pracuje, a k nim pak dodává konkrétní příklady. Věnuje se pasováním na rytíře, přísahám věrnosti, lovu i turnajům, což byly úkony spjaté především se šlechtickým prostředím. Zajímavé jsou ale i pasáže zasvěcené symbolické komunikaci, např. oslovování, gestům nebo úloze darů a pozorností.

Biskupské a legátské rituály a ceremonie přibližuje Antonín Kalous. Církevní život ve středověku byl naplněn četnými rituály a ceremoniemi, které byly často spjaty s biskupy, resp. arcibiskupy, kteří byli předními reprezentanty církve. Jednotlivé rituály se lišily podle prostředí, v němž probíhaly (církevní, světské). Hlavními protagonisty dalších rituálů a ceremoniálů spjatých hlavně s diplomacií a jurisdikcí byli papežští legáti, kteří ve své osobě slučovali více funkcí.

Závěrečný text Tomáše Borovského seznamuje čtenáře se svátky a slavnostmi středověkého města. Základní svátky stanovoval církevní rok, k nim se pak připojovaly svátky spojené s právním a hospodářským životem města, významné byly i svátky spjaté s městským patronem či světcem a s významnými událostmi z dějin města. Za nejvýznamnější svátek pro město považuje autor adventus regis, tedy vstup krále do města, resp. příjezd jiných vzácných hostí, což ale nebylo tak slavnostní záležitostí jako v případě krále.

Ve všech textech je kladen důraz na komparaci se západoevropským prostředím, a to i ve statích věnovaných rituálům, slavnostem a ceremoniím v prostředí slezských knížat, české šlechty, biskupů i papežských legátů nebo v prostředí českých a moravských měst, v nichž se slavnosti a ceremonie uplatnily zejména ve styku s panovníkem (adventus regis).

Všechny kapitoly publikace jsou doplněny zajímavým, reprezentativním obrazovým doprovodem, který vhodně doplňuje hlavní texty.

Na první pohled krásná kniha „Slavnosti, ceremonie a rituály pozdního středověku“ je určena nejen odborníkům, ale, jak napsali sami autoři, všem, kteří se občas rádi podívají do pozdního středověku.

Marek Zágora

Nodl Martin, Šmahel František, Slavnosti, ceremonie a rituály pozdního středověku, Argo, Praha 2014, 468 stran, doporučená cena 698 Kč

Internet:

http://www.argo.cz/knihy/179571/slavnosti-ceremonie-a-ritualy-pozdniho-stredoveku/

Obsah:

Václav Žůrek, Korunovace českých králů a královen

Martin Nodl, Královské svatby a rozvody

František Šmahel, Poslední chvíle, pohřby a hroby českých králů

Martin Čapský, SPLENDOR SILESIAE. Rituály, ceremonie a festivity na dvorech slezských knížat

Robert Šimůnek, Rituály, ceremoniály a symbolická komunikace v životě české středověké šlechty

Antonín Kalous, Biskupské a legátské rituály a ceremonie

Tomáš Borovský, Svátky a slavnosti středověkého města