Nakladatelství Lidové noviny vydalo nedávno první dva svazky nové ediční řady „Prameny v české historii“, která má být doplňkem prestižní řady „Česká historie“, v jejímž rámci vycházejí již dvacet let objevné a zároveň velice podnětné publikace. Nová edice, kterou řídí medievista Martin Wihoda, má přiblížit odborné i laické veřejnosti možnosti a meze výkladu dochovaných pramenů k našim dějinám. Představované prameny různé povahy nebudou jen čistě historické, ale i archeologické, uměleckohistorické nebo literárněvědné.
Jako první svazek vyšel sborník nazvaný „Zlatá bula sicilská, 1212. Mezi realitou a mýty“ a přináší příspěvky, které zazněly 26. září 2012 na stejnojmenné mezinárodní vědecké konferenci v Národním archivu. Osmisté výročí vydání souboru tří listin, které dnes označujeme jako Zlatá bula sicilská, vybídlo nejen k oslavám, ale i k ohlédnutí a novému zhodnocení.
Celkem pět textů je věnováno samotným listinám, jejich druhému životu i obecnému historickému kontextu. Hlavním statím pak předchází samotný úvod, který je zamyšlením nad Zlatou bulou v proměnách času. Do sborníku přispěli i dva největší znalci Zlaté buly sicilské u nás, Josef Žemlička a Martin Wihoda. Žemlička přibližuje království Přemysla Otakara I. ve světle Zlaté buly sicilské. Klade si řadu otázek a ukazuje, že na některé asi už nikdy nenajdeme odpovědi. Wihoda se více věnuje samotnému souboru tří zlatých bul z 26. září 1212, které byly vydány v Basileji. Rovněž hledá odpovědi na řadu otázek, především se ale zamýšlí, proč právě Zlatá bula sicilská se stala ve 20. století nedílnou součástí českého státního a národního sebevědomí.
Christian Friedl se ve svém příspěvku zabývá kanceláří vydavatele Zlaté buly sicilské Fridricha II., a to nejen v roce 1212, ale i před tímto rokem. Ukazuje, že na výsledné podobě všech tří listin jsou zřejmé vlivy sicilské i německé kanceláře.
Profesorka Lenka Bobková přibližuje, jak Karel IV. začlenil dvě z basilejských listin do své koncepce státoprávní podoby České koruny, její teritoriální rozlohy a jejímu postavení v rámci Svaté říše římské. Listiny nejen potvrdil, ale i podle potřeby rozšířil.
Denko Čumlivský, správce fondu Archiv Koruny české v Národním archivu, pak přibližuje vývoj svého fondu a hlavně osudy Zlaté buly, které jsou částečně zahaleny tajemstvím. Za zakladatele korunního archivu pak považuje krále Přemysla Otakara I. a tři basilejské zlaté buly za symbolický začátek celého souboru významných listin.
Součástí publikace jsou i textové přílohy, které přinášejí přepis originálu a překlad všech tří listin do češtiny. Nechybí ani originál a překlad konfirmace Zlaté buly sicilské vydané římským a českým králem Karlem IV. 7. dubna 1348 v Praze.
Texty sborníku „Zlatá bula sicilská, 1212. Mezi realitou a mýty“ jsou docela podnětným čtením. Zároveň jsou i velice zajímavou sondou do historikovy dílny a důkazem, že bádání kolem tak zvané Zlaté buly sicilské ještě neřeklo své poslední slovo.
Marek Zágora
Martin Wihoda – Josef Žemlička, Zlatá bula sicilská. Mezi mýtem a realitou, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2016, 198 stran, doporučená cena 249 Kč
Obsah:
Martin Wihoda – Josef Žemlička, Zlatá bula sicilská v proměnách času a poznání
Josef Žemlička, Království Přemysla Otakara I. v optice Zlaté buly sicilské
Christian Friedl, Kancelář Fridricha II. v roce 1212
Martin Wihoda, Zlatá bula sicilská. Místo národní paměti nebo prostor k zamyšlení?
Lenka Bobková, Zlaté buly sicilské v ustanoveních Karla IV.
Denko Čumlivski, Vývoj Archivu České koruny a osudy tak zvané Zlaté buly sicilské
Internet:
https://www.nln.cz/knihy/zlata-bula-sicilska-mezi-mytem-realitou/
Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | Statistiky toplist | Zpět nahoru