Praha: Podnětná monografie Hrady doby přemyslovské I. Královské hrady, biskupská sídla, Chebsko Františka Záruby (NLN)

Nakladatelství Lidové noviny vydalo dlouho očekávaný první svazek třídílného uceleného zpracování dějin hradní architektury doby přemyslovské, jehož autorem je náš přední kastelolog, historik umění František Záruba. První kniha je, jak napovídá podtitul, zasvěcena královským hradům, biskupským sídlům a Chebsku.

Ve stejném nakladatelství vydal v posledním desetiletí Ústav dějin křesťanského umění Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy hned čtyři knihy Františka Záruby. V roce 2014 vyšla monografie zasvěcená hradům římského a českého krále Václava IV. a jeho dvorského okruhu (Hrady Václava IV. Od nedobytného útočiště k pohodlné rezidenci). Do roku 2016 pak postupně spatřily světlo světa tři díly Zárubových Hradních kaplí. První svazek byl věnován období posledních Přemyslovců, prostřední díl přiblížil dobu lucemburskou a závěrečná monografie byla zasvěcena době poděbradské a jagellonské. Záslužná Zárubova trilogie o hradních kaplích v Čechách je i po letech zajímavým čtením, které oslovilo nejen odborníky, ale i laiky. Jednotlivé svazky představily kaple jako prestižní, reprezentativní prostory, které se často řadí mezi architektonicky nejkvalitnější části jednotlivých staveb. Zároveň jsou jedním z fenoménů středověké hradní architektury.

František Záruba navázal na průkopnickou práci Dobroslavy Menclové, dvoudílnou monografii „České hrady“, v níž se autorka podívala na hrady nejen z hlediska historie a archeologie, ale objevila je i jako velké umělecké téma. Záruba svou trilogií rovněž významně doplnil velmi žádané encyklopedie, které o českých hradech (dokonce s několika vydanými dodatky) připravil jejich velký znalec Tomáš Durdík.

Nyní máme k dispozici první díl zamýšlené trilogie zasvěcený především královským hradům doby přemyslovské. Celkově vzato představují hrady sledovaného období v kontextu mezioborového kastelologického bádání nejzajímavější kapitolu dějin hradní architektury u nás a dokonce i v celé Evropě.

První svazek přináší po nezbytném úvodu do dějin kastelologie v Čechách informace o budování hradišť, jejichž počátky spadají již do 7. a 8. století. V průběhu 9. a na počátku 10. století již můžeme hovořit o jejich husté síti v rámci jednotlivých knížectví. Již v této době pak mělo dominantní postavení území ovládané Přemyslovci. Hradiště, příp. rané hrady byly nejen opěrnými body panovnické moci, ale měly také obrannou a správní funkci.

Původní centra povětšinou zanikla a byla postupně nahrazena novými hradišti, která se stala základem hradské soustavy. Tyto nové hrady pak měly hrát významnou roli až do poloviny 13. století.

Zvýšená pozornost je věnována samozřejmě kamenným hradům. František Záruba začíná těmi nejstaršími, z nichž je prvním skutečným hradem Přimda z počátku 12. století. V případě Pražského hradu jde v této době např. stále víceméně o hradiště.

V následujícím období budovali Přemyslovci zcela nové hrady, příp. přestavovali a modernizovali starší hradiště. V průběhu 13. věku se pak utvořila domácí stavební tradice.

Je to právě 13. století, které je těžištěm autorova výkladu. Proč? Mimo jiné proto, že v tomto období bylo postaveno mnoho královských hradů, které plnily hned několik funkcí. Záruba tak představuje hrady vybudované v pohraničí, dále správní centra královského majetku, hrady strážící významné cesty, městské hrady a také velice oblíbené hrady lovecké.

Snaží se představit „všechny“ královské hrady v Čechách, proto pojednává i o těch, u nichž si nejsme jisti, zda jejich stavebníkem byl opravdu český král, nebo šlechta (např. Jindřichův Hradec). Výjimečnou pozornost pak po zásluze věnuje hradům přemyslovského loveckého hvozdu v čele s Křivoklátem.

Za pomyslný vrchol hradního stavitelství je právem pokládána doba vlády Přemysla Otakara II. Za jeho panování vznikly, příp. byly dokončeny takové skvosty, jako jsou Bezděz, Zvíkov nebo Písek. Hradům krále železného a zlatého, jehož stavební aktivita pokrývala téměř celé Čechy (méně pouze západní Čechy), je vymezen největší prostor.

Ve velkém se začaly budovat královské hrady v rámci měst, z nichž nejvýznamnější je bezpochyby Kadaň v severozápadních Čechách.

Hrady doby Přemysla Otakara II. jsou „pestré“ také po stránce dispozice. Výraznou proměnou navíc prošly i samotné obytné složky paláce. Z hlediska kvality se jedná o vrcholné stavby hradní architektury 13. století, po stránce kvantity pak doba Přemysla Otakara II. představuje vrchol stavební činnosti panovníka dokonce v období celého středověku.

Doposud byla malá pozornost věnována hradům Václava II. František Záruba ale jasně ukazuje, že velká část jemu připisovaných staveb vznikla až za vlády Jana Lucemburského. Přesto „máme“ minimálně dvě stavby, které můžeme bezpečně spojit s Václavovou vládou: Vlašský dvůr v Kutné Hoře a Kunětickou Horu.

Samostatnou kapitolou jsou hradní sídla pražských biskupů, jejichž stavební aktivita bezpochyby souvisela se stavbami českých knížat a králů. Prvním významným stavitelem byl Jindřich Břetislav, jenž byl nejen biskupem ale zároveň i knížetem. Právě on nechal vystavět nový hrad v Roudnici, který byl inspirován francouzskou architekturou. Mimo Prahu sídlili biskupové např. v Týnci nad Vltavou a v Horšovském Týně. Původně šlo o dvorce, které však byly ve 13. století přestavěny na hrady. Skutečným klenotem byl a vlastně stále je Horšovský Týn, který mohl ve své době směle konkurovat i těm nejreprezentativnějším královským hradům.

Součástí Čech bylo střídavě také Chebsko, které trvale připojil až Jan Lucemburský. Mimořádně zajímavá je především úchvatná architektura císařské falce v Chebu. Nesmíme ale zapomenout ani na řadu menších ministeriálských hradů v jeho okolí.

Významnou součástí převážně popisného textu je přebohatý, černobílý obrazový doprovod (fotografie, půdorysy, rekonstrukce), jehož autorem je jako tradičně sám František Záruba, jenž má vskutku, co se fotografií týče, jedinečný smysl pro detail a umělecké hodnoty středověké architektury.

Podnětná a místy i objevná publikace „Hrady doby přemyslovské I. Královské hrady, biskupská sídla, Chebsko“ je určena nejen odborníkům, ale všem zájemcům o hradní architekturu a hrady jako takové. Navíc může řadu čtenářů – milovníků architektonických památek inspirovat k zajímavým výletům.

Druhý svazek předpokládané „trilogie“ o hradech doby přemyslovské bude věnován šlechtickým hradům a ve třetím by pak měla být česká hradní architektura sledovaného období zasazena do širšího evropského rámce.

Marek Zágora

František Záruba, Hrady doby přemyslovské I. Královské hrady, biskupská sídla, Chebsko, Historický ústav AV ČR - Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2023, 590 stran, doporučená cena 699 Kč

Obsah:

Slovo úvodem

Úvod

K DĚJINÁM KASTELOLOGIE

HRADIŠTĚ A HRADSKÁ SOUSTAVA

Praha a hrady přemyslovské domény

Hrady konkurenčních knížectví

Hradská soustava

PRVNÍ KAMENNÉ HRADY PŘEMYSLOVSKÝCH KNÍŽAT

Vyšehrad, Pražský hrad, Mělník, Přimda

HRADY PŘEMYSLA OTAKARA I. A VÁCLAVA I.

Týnec nad Sázavou, Tachov, Blatná, Loket, Nejdek, Landštejn, Zvíkov, Kamýk nad Vltavou, Most, Velešín, Hradec Králové, Kladsko, Königstein, Donín, Kynžvart, Kynšperk nad Ohří

Sporné hrady

Jindřichův Hradec, Lichnice

HRADY PŘEMYSLOVSKÉHO LOVECKÉHO HVOZDU

Starý a Nový hrad, Křivoklát, Hlavačov, Jivno, Týřov, Angerbach, Džbán, Dvůr Králové, Dobříš, Nižbor, Tetín, Jenčov

HRADY PŘEMYSLA OTAKARA II.

Střední Čechy

Hrad v Královské oboře, Zbraslav, Mělník, Kostelec nad Černými lesy

Jižní Čechy

Písek, Protivín, Újezdec, Myšenec, Zvíkov, Orlík nad Vltavou, Prácheň, Velký Bor, Vimperk, Osule/Vítějovice, Bechyně, Hradiště/Tábor, Hluboká nad Vltavou, Hrádek u Purkarce, České Budějovice

Východní Čechy

Poděbrady, Lanšperk, Svojanov, Polička, Chrudim, Jaroměř

Severní Čechy

Děčín, Ústí nad Labem, Litoměřice, Mladá Boleslav, Žatec, Budyně, Děvín, Bezděz, Houska, Levín, Kadaň

Západní Čechy

Stříbro, Klatovy, Domažlice

HRADY VÁCLAVA II.

Krupka, Hasištejn, Klapý, Hartenberk/Horní hrad, Václavský hrad v Chebu, Vožice, Trutnov, Nový Bydžov, Vlašský dvůr v Kutné Hoře, Kunětická Hora, Veliš, Choceň/Hlavačov, Litoměřice, Rýzmburk/Osek, Zbořený Kostelec, Konopiště

SÍDLA PRAŽSKÉHO BISKUPA

Biskupský dvůr na Pražském hradě, Biskupský dvůr na Malé Straně, Roudnice nad Labem, Horšovský Týn, Týn nad Vltavou, Trhový Štěpánov

HRADNÍ ARCHITEKTURA 12. A 13. STOLETÍ CHEBSKA

Chebský hrad, Vildštejn/Skalná, Seeberg/Ostroh, Starý Kynšperk/Starý Hrozňatov, Neuberk/Podhradí, Hazlov, Liebenstein/Libá, Alt Liebenstein, Weißenstein, Lugsburg

Závěrečné shrnutí

Internet:

https://www.nln.cz/knihy/hrady-doby-premyslovske-I/