Praha: Objevný katalog výstavy Bez hranic. Umění v Krušnohoří mezi gotikou a renesancí

V době od 27. listopadu 2015 do 13. března 2016 byly ve Valdštejnské jízdárně v Praze k vidění umělecké poklady severozápadních Čech z období gotiky a rané renesance. Objevnou výstavu nazvanou „Bez hranic. Umění v Krušnohoří mezi gotikou a renesancí” připravila Národní galerie, která představila na dvě stě uměleckých děl.

Jak naznačuje název, Krušné hory netvořily ve sledovaném období (1250-1550) nepropustnou bariéru, ba naopak byly místem, které po mnoha stránkách (nejen hospodářské, ale i umělecké) spojovalo České království se sousedním Saskem.

Do dějin Krušnohoří se velice negativně zapsalo minulé století, kdy zde došlo k řadě industriálních zásahů, které se dotkly nejen rázu krajiny, ale i řady dochovaných památek, které musely industrializaci a těžbě nerostného bohatství ustoupit. I proto si tuto oblast nedáváme příliš do souvislostí s uměním. Unikátní výstava ale přiblížila široké veřejnosti „umělecké“ bohatství celého regionu, což nejen laickou, ale i odbornou veřejnost určitě překvapilo.

K záslužné výstavě vydala Národní galerie s mírným zpožděním čtyřkilový, monumentální vědecký katalog, na jehož vzniku se podíleli autoři výstavy: historici, historici umění, archiváři a restaurátoři pod vedením Michaely Ottové a Jana Klípy. Jedná se o výsledek několikaletého výzkumu gotického a renesančního umění v severozápadních Čechách, na němž pracovali především odborníci z Národní galerie v Praze, Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

Početný, interdisciplinární badatelský tým současných odborníků měl nač navazovat. Poklady severozápadních Čech totiž objevil již Josef Opitz, který je poprvé představil na průkopnické výstavě „Gotické malířství a sochařství v severozápadních Čechách” v Chomutově a Mostě v roce 1928. Současní badatelé se tak vydali hlavně v jeho stopách a zkoumali území, které od pozdního středověku zcela zásadním způsobem změnilo svou tvář.

V oblasti severozápadních Čech postupně „vyrostla” bohatá královská i poddanská města, která zbohatla nejen z obchodu a řemesel, ale též z hornictví, hlavně těžby stříbra, mědi a cínu. Právě toto bohatství přitahovalo umělce, kteří často pracovali na obou stranách Krušných hor. Bohatství jednotlivých měst se ale neprojevovalo jen objednáváním nádherných uměleckých děl, ale došlo i k velkému rozkvětu architektury, o čemž svědčí některé dochované stavby (hlavně kostely, ale i např. měšťanské domy a městské opevnění).

Publikace je rozdělena na dvě části. Prvních sto stran přináší celkem osm statí, které jsou zasvěceným a zároveň podnětným „úvodem“ do sledované problematiky, druhá je pak samotným katalogem. V úvodu nechybí historický exkurz do dějin oblasti, o níž měli zájem nejen čeští panovníci, ale i sousední Wettinové (Michaela Hrubá). Vliv na umění měla bezpochyby i náboženská situace, která byla zejména od dvacátých let 15. století v souvislosti s husitstvím docela složitá. Poté, co se situace ve druhé polovině století uklidnila, zasáhla severozápadní Čechy na počátku 16. věku německá reformace. V oblasti byly před husitskou revolucí zastoupeny i všechny významné řády, po husitských válkách ale klášterní síť výrazně prořídla (Táňa Šimková – Jan Zdichynec).

Další stati jsou věnovány gotické architektuře, která se neomezuje pouze na sakrální architekturu, ale velká pozornost je věnována i městské zástavbě, městskému opevnění a hradní architektuře (Petr Macek – Vladislav Razím). Nejdůležitější z hlediska zkoumání vizuální kultury dané oblasti je sochařství (Michaela Ottová) společně s deskovým a nástěnným malířstvím (Jan Royt). Všechny texty odkazují na jednotlivá hesla katalogu, i když je více než jasné, že ne všechna zmíněná díla spjatá s regionem se nakonec dostala i do katalogu.

Podobně je tomu i u knižní malby (Viktor Kubík). Nejstarší rukopisy spjaté se sledovanou oblastí jsou často importy nebo díla pocházející z centrálních dílen českých zemí. Mezi mladšími manuskripty pak najdeme i několik skutečných skvostů (kupř. Velký litoměřický graduál), které jsou pak mimořádným svědectvím o bohatství a mnohovrstevnatosti knižního fondu Krušnohoří.

Zajímavý je i příspěvek, v jehož názvu se objevuje spojení „umělecká řemesla“, ale obsah je spíše atypický. Velký důraz je zde kladen především na funkci daného artefaktu, proto je pojednáno nejen o oltářích, liturgických nádobách nebo kazatelnách, ale i volných sochách nebo nástěnných malbách.

Samotný katalog je rozdělen podle jednotlivých měst, což je dobře, protože tak můžeme blíže sledovat nejen souvislosti, ale i pronikání jednotlivých uměleckých vlivů. Klasické katalogy přinášejí hesla představující jednotlivé exponáty, resp. dochovaná umělecká díla. Katalog výstavy „Bez hranic“ je ale koncipován jinak. Mezi hesly tak najdeme historický úvod, v jehož rámci je představeno dané město ve sledovaném období. Poté je přiblížen i jeho urbanistický vývoj. Své heslo má často i městské opevnění a vybrané stavby (a nejen ty, které se dochovaly). Představeny jsou i přední šlechtické rody a jejich osobnosti spjaté s danou lokalitou či významné dokumenty. To vše společně s dochovanými uměleckými díly vytváří ucelenější představu nejen o době jejich vzniku. V rámci hesel jsou představeni i někteří přední umělci pracující na obou stranách „hranice“, kteří s sebou často přinášeli i podněty z jiných oblastí Evropy.

První část katalogu je věnována Praze, což někoho může překvapit, ale musíme si uvědomit, že vztah mezi Prahou a příhraniční oblastí existoval již od raného středověku. V Praze, resp. v Čechách vznikla řada děl, která se časem různými cestami dostala až do severozápadních Čech. Praha byla zároveň hlavně ve 14. století a na počátku století patnáctého velice vlivným uměleckým centrem, jehož „podněty“ pronikly až do Krušnohoří.

Po Praze pak následují jednotlivá zkoumaná města, z nichž většina vznikla za vlády posledních Přemyslovců, největšího rozkvětu dosáhla hlavně na přelomu 15. a 16. století a k jejich úpadku pak došlo většinou po roce 1547, kdy Ferdinand I. potlačil první stavovské povstání. Postupně jsou představena následující města: Litoměřice, Ústí nad Labem, Děčín, Louny, Žatec, Most, Chomutov, Kadaň a Teplice. Výjimečné postavení měl a má v daném regionu osecký klášter. Zvlášť je pojednáno o dvou horních městech, Krupce a Jáchymovu.

Jak již bylo výše uvedeno, jsou představeny nejen dochované stavby, ale i některé, které musely nakonec ustoupit industrializaci. Některé měly štěstí a nakonec byly zachráněny, např. děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě, který je jednou z nejkrásnějších sakrálních staveb severozápadních Čech.

Velké části uměleckých děl byla již dříve věnována pozornost a některé byly představeny i na dřívějších výstavách, do katalogu jsou ale zařazena i taková díla, která jsou prezentována široké veřejnosti zcela poprvé.

Součástí objevné (a myslím, že i pro odborníky) historicko-umělecké publikace je velice bohatý a hlavně kvalitní obrazový doprovod (přes osm set položek), který je hlavně součástí katalogu, v němž každé heslo má minimálně jednu fotografii. Bohužel jedna „věc“ v katalogu chybí. Jedná se o mapu, která by přiblížila oblast, o níž se pojednává. Ne každý je schopen si udělat představu o severozápadních Čechách, resp. Krušnohoří. Možná by ty mapy měly být rovnou dvě: jedna by zachycovala situaci ve sledovaném období se všemi v textech zmíněnými lokalitami, druhá by pak přiblížila současnou podobu regionu.

Nádherný, téměř osmisetstránkový katalog výstavy „Bez hranic. Umění Krušnohoří mezi gotikou a renesancí” ukazuje, že oblast severozápadních Čech a Krušnohoří byla především na přelomu 15. a 16. století jedním z významných uměleckých center, které „přitahovalo“ přední umělce a nové umělecké podněty té doby. Katalog se zároveň stává velice kvalitním základem, na nějž mohou navazovat další badatelé, protože výzkum vizuální kultury vymezeného regionu ještě není u konce.

Marek Zágora

Jan Klípa, Michaela Ottová (eds.), Bez hranic. Umění v Krušnohoří mezi gotikou a renesancí Národní galerie, Praha 2015 (2016), 792 stran, doporučená cena 780 Kč

Obsah:

Jan Klípa –Michaela Ottová,  Tradice – kontinuita – současnost. Studium vizuální kultury v Krušnohoří mezi gotikou a renesancí

Michaela Hrubá, Země na hranici i bez hranic

Táňa Šimková – Jan Zdichynec, Církevní správa, řády a kláštery v severozápadních Čechách

Petr Macek – Vladislav Razím, Gotická architektura v severozápadních Čechách

Michaela Ottová, Sochařství v severozápadních Čechách a v regionu Krušnohoří mezi gotikou a renesancí

Jan Royt, Středověká desková a nástěnná malba v severozápadních Čechách

Viktor Kubík, Knižní malba v Krušnohoří

Aleš Mudra – Jan Klípa – Helena Zápalková – Jan Dienstbier, „Umělecká řemesla” v kostelech severozápadních Čech. Typy – funkce – kontexty

PRAHA

LITOMĚŘICE

ÚSTÍ NAD LABEM

DĚČÍN

LOUNY / ŽATEC

MOST

CHOMUTOV

KADAŇ

TEPLICE

OSEK

HORNÍ MĚSTA