Praha: Monumentální publikace Jiřího Kuthana a Jana Royta o Svatovítské katedrále

Je to již dlouhých sedmnáct let, kdy vyšla podnětná kolektivní monografie věnovaná nejproslulejší sakrální stavbě u nás, katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha (Katedrála sv. Víta v Praze, Academia, 1994). Kolektiv autorů pod vedením Anežky Merhautové se pokusil přiblížit její historii od počátků, tedy od románské rotundy zbudované knížetem Václavem až po její dokončení a další proměny ve století dvacátém. Kniha tehdy zaujala nejen odborníky, ale i širokou laickou veřejnost, o čemž svědčí i její dotisk z roku 2003, který byl rovněž záhy rozebrán.

Nakladatelství Lidové noviny ve spolupráci s Katolickou teologickou fakultou UK v Praze vydalo novou, téměř sedmisetstránkovou reprezentativní obrazovou monografii této jedinečné památky, jež je úzce spjata s našimi národními dějinami od raného středověku až do současnosti. Autoři monumentální knihy nazvané „Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Svatyně českých patronů a králů" profesoři Jiří Kuthan a Jan Royt, kteří působí na Ústavu dějin křesťanského umění Katolické teologické fakulty UK, napsali knihu, kterou si nádherný a zároveň jedinečný Svatovítský chrám určitě zaslouží.

Autoři rozdělili text do celkem šestnácti kapitol a postupují čistě chronologicky. Začínají přiblížením obou předchůdců gotické stavby, tedy rotundou sv. Víta a pozdější románskou trojlodní bazilikou, jejíž stavba začala za vlády českého knížete Spytihněva II. V listopadu roku 1344 byl pak slavnostně za přítomnosti českého krále Jana Lucemburského, jeho synů Karla a Jana Jindřicha a prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic položen základní kámen gotické katedrály.

Stavbu chrámu podle vzoru francouzských katedrál zahájil Matyáš z Arrasu, po jehož smrti pokračovala v díle stavební huť pod vedením proslulého Petra Parléře. Vedle sebe dokonce po několik desetiletí stály chrámy dva, gotický, který pomalu vznikal, a románská bazilika, jež postupně ustupovala nové svatyni.

Po smrti Petra Parléře a především pak za husitských válek byla stavba katedrály pozastavena a „torzem" zůstala i přes několik pokusů o její dostavbu až do 19. století, kdy bylo s konečnou platností rozhodnuto o její dostavbě. Právě v září 2011 uplynulo sto padesát let od zahájení její dostavby. Chrám byl pak dokončen v roce 1929 k „tisícímu" výročí úmrtí sv. Václava. Ale i v následujících desetiletích v něm nedocházelo k dalším, i když menším úpravám, jež se týkaly hlavně vnitřního zařízení katedrály.

Nejvíce pozornosti, celkem deset kapitol, věnují autoři období od položení základního kamene gotické katedrály až po dobu vlády Jagellonců, kdy vznikla např. jedinečná malířská výzdoba stěn fascinující Svatováclavské kaple.

Přibližují nádhernou gotickou architekturu, přičemž parléřovská gotika např. vysokého chóru je skutečným pojmem a našla ohlas i v zahraničí, kde byla dokonce napodobována. Jedinečným prostorem jak po stránce architektonické, tak i co se výzdoby týče, je výše zmíněná Svatováclavská kaple, jež je ve skutečnosti samostatnou svatyní uvnitř katedrály.

Rozsáhlá kapitola je věnována sochařské výzdobě katedrály sv. Víta, kterou reprezentují, vedle známých děl jako jsou socha sv. Václava ve Svatováclavské kapli, náhrobky českých knížat a králů či bysty dolního triforia, četné konzoly, maskarony a další menší plastiky, jež jsou před okem návštěvníka většinou „dobře" skryty.

Pozornost je věnována i dochovaným dílům nástěnné a deskové malby, stejně jako ve středoevropském prostoru unikátní mozaice Posledního soudu na Jižní bráně, kterou se do chrámu původně vstupovalo.

Od 16. století pak docházelo především k proměnám zařízení chrámového interiéru, který prošel až do současnosti řadou úprav, jež souvisí hlavně s dokončením celé stavby. Mnoha díla, o kterých máme zprávy v písemných pramenech, se bohužel nedochovala do současnosti. Některá se stala obětí požáru, jiná kalvínského obrazoborectví. Přesto nových výtvarných děl, jež měla zdobit interiér katedrály, přibývalo. A další určitě ještě přibudou.

Na textu knihy je více než zřejmé, že oba autoři jsou historici umění. Stavba je zajímá především z hlediska architektury a umělecké výzdoby. Bohužel tak dost stranou zůstaly politické, náboženské a rovněž sociální dějiny katedrály, jež jsou jen několikrát zmíněny, např. v souvislostech s korunovacemi, jež se ve Svatovítské katedrále konaly.

Text v některých pasážích dokonce připomíná inventář, především pak v těch částech, v nichž se autoři rozepsali o svatovítském pokladu nebo v posledních kapitolách, kdy představují výzdobu chrámu po jeho stavebním dokončení.

Textové části tak nepřinášejí téměř nic nového, žádné nové či objevné interpretace, což je určitě škoda. To ale pravděpodobně asi nebyl ani původní záměr autorů. Ti chtěli ve skutečnosti jen shrnout a přiblížit zajímavou historii této výjimečné stavby, která je zároveň jedním ze symbolů české státnosti.

Za hlavní text jsou zařazeny „přílohy", jež přibližují např. významné události v dějinách Svatovítské katedrály, pohřby českých knížat, králů a jejich manželek, seznamy pražských biskupů a arcibiskupů.

Kniha je po stránce grafické nádherná, již pouhé listování v ní je úžasným zážitkem. Neodmyslitelnou součástí publikace je velice kvalitní barevný i černobílý obrazový doprovod, jehož autorem je z velké části sám Jiří Kuthan, jehož fotografie a cit pro detail můžeme obdivovat i v jeho jiných knihách. Na jednotlivých fotografiích si tak můžeme prohlédnout řadu zajímavých detailů, k nímž za normálních okolností není přístup. Nalezneme mezi nimi i řadu unikátních snímků. Určitě se jedná o jednu z nejlepších publikací s nejkvalitnější obrazovou dokumentací katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha!

Vedle fotografií nechybí množství různých plánků, půdorysů, nákresů a také dobových vyobrazení katedrály, zejména pak před jejím dokončením na přelomu 19. a 20. století.

Monumentální, dárková publikace „Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Svatyně českých patronů a králů" Jiřího Kuthana a Jana Royta je i přes všechny výtky úžasnou knihou o výjimečné stavbě a zároveň skutečným holdem chrámu, v němž se „psaly" dějiny českého národa. Její vydání určitě nezůstane bez odezvy.

Marek Zágora

Jiří Kuthan - Jan Royt, Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Svatyně českých patronů a králů, Nakladatelství Lidové Noviny ve spolupráci s Katolickou teologickou fakultou UK v Praze, Praha 2011, 683 stran, doporučená cena 1 399 Kč.

Kniha byla vydána za přispění společnosti OSPAP a. s., partnera české knižní kultury.

Obsah:

1. Rotunda svatého Václava a její osudy do počátku stavby Spytihněvovy baziliky

2. Spytihněvova bazilika a její osudy do počátku stavby gotické katedrály

3. Založení gotické katedrály a její růst do husitských válek

4. Stavba gotické katedrály za Matyáše z Arrasu, Petra Parléře a jeho nástupců

5. Pražská katedrála v gotických rysech

6. Sochařské dílo v katedrále sv. Víta do začátku husitských válek

7. Umělecké památky a zařízení katedrály sv. Víta v období vlády Lucemburků

8. Oltáře ve Svatovítské katedrále v lucemburské době

9. Ideový program pražské katedrály

10. Ohlas pražského katedrálního díla

11. Svatovítská katedrála od husitských válek do konce vlády Jagellonců v roce 1526

12. Pozdně gotická výzdoba a vybavení Svatovítské katedrály

13. Katedrála v době renesance

14. Katedrála v době barokní

15. Obnova a dostavba katedrály v 19. a 20. století

16. Umělecká díla v pražské katedrále z doby její obnovy a dostavby v 19. a ve 20. století

Internet:

http://www.nln.cz/knihy/kniha/katedrala-sv-vita-vaclava-a-vojtecha