archiv detailpraha: moc a její symbolika ve středověku - téma třináctého sborníku colloquia mediaevalia pragensia

Praha: Moc a její symbolika ve středověku - téma třináctého sborníku Colloquia mediaevalia Pragensia

Centrum medievistických studií vydalo zajímavý sborník „Moc a její symbolika ve středověku", který je podnětným příspěvkem k tématu nonverbální společenské komunikace ve středověku, k níž sloužila zejména gesta, rituály a také různé typy vizuálních pramenů. Publikace je „výsledkem" stejnojmenného česko-polského pracovního zasedání, které se uskutečnilo na podzim roku 2009 v Praze.

Celkem devět příspěvků českých i zahraničních medievistů se zabývá reprezentací knížecí a královské moci, panovnickými gesty a vybranými písemnými i hmotnými prameny, jež se dotýkají daného tématu. Prostorově se vztahují hlavně k území středověkých Čech a Polska v období od 11. do 15. století.

Tomasz Jurek se ve svém textu zabývá olověnými knížecími bulami, jež dává do souvislostí s českými panovnickými pečetěmi 12. století. Joanna Sobiesak zkoumá ve svém příspěvku způsob, jímž kronikář Vincencius vykreslil osobnost Vladislava II. během jeho italské výpravy v roce 1158.

Studie Vratislava Vaníčka je detailním zamyšlením nad uplatněním instituce království v Čechách 13. věku. Přibližuje vznik konceptu Českého království a dává ho do souvislostí se západoevropskými vlivy, jež k nám postupně pronikaly.

Editor sborníku Martin Nodl se blíže věnuje včlenění přísahy na nezcizitelnost královských statků (královských měst a královských hradů) do nařízení, jež se týkala královské korunovace v rámci Maiestas Carolina. Provázání zemského práva s korunovačním rituálem za vlády Karla IV. je zcela unikátní záležitostí.

Václav Žůrek se své stati zabývá otázkou funkčního uplatnění dochovaných korunovačních řádů a došel např. k závěru, že některé z nich byly sepsány jako pomůcka při přípravě samotných ceremonií, jiné ale pravděpodobně vznikly jako záznamy uskutečněné korunovace a sloužily pak jako důkaz, že vše proběhlo podle daných „předpisů".

Hned dva příspěvky jsou věnovány symbolice meče, které se mezi českými badateli zatím nejvíce věnoval historik umění Pavol Černý ve své knize „Evangeliář zábrdovický a Svatovítská apokalypsa" z roku 2004. Bartosz Klusek přibližuje roli meče v právním životě Anglie 13. století. Meč byl často používán u soudu jako symbol pozemkového vlastnictví. Andrzej Pleszczyński se pak zabývá zdobením pochvy tzv. říšského meče, jež je zdobena po obou stranách postavami panovníků.

Piotr Węcowski se ve svém příspěvku zamyslel nad používáním či spíše nepoužíváním majestátní pečeti polským králem Kazimírem IV. Jagellonským, což bylo podle jeho názoru dáno vždy momentální mocenskopolitickou situací v Polsku druhé poloviny 15. století.

V posledním textu se Robert Novotný věnuje nejprve užívání baldachýnu panovníkem, které mělo velký symbolický význam např. při slavnostním vjezdu do měst. K zásadním proměnám užití baldachýnu pak ale došlo za husitské revoluce, kdy pod ním kráčeli např. husitští kněží, kteří tak dávali najevo, že jejich jediným vládcem je Kristus. Okruh lidí, kteří mohli vstoupit pod baldachýn, se postupně rozšířil, a tak mezi nimi najdeme např. i měšťany.

Inspirativní sborník „Moc a její symbolika ve středověku" si určitě zaslouží větší pozornost, a to i toho důvodu, že přibližuje po stránce interpretační velice zajímavé a podnětné téma.

 

Marek Zágora

 

Martin Nodl - Andrzej Pleszczyński (eds.), Colloquia mediaevalia Pragensia 13. Moc a její symbolika ve středověku, Centrum medievistických studií AV ČR a UK v nakladatelství Filosofia, Praha 2011, 176 stran, doporučená cena 140 Kč.

 

Obsah:

Tomasz Jurek: Funkcje i symbolika polskich bulli książęcych

Joanna Sobiesiak: The royal gestures of Vladislav II. in Vincent's of Prague narrative about the Italian campaign of the year 1158

Vratislav Vaníček: Královská hodnost jako nástroj modernizace a politického vlivu Přemyslovců ve 13. století

Martin Nodl: Karel IV. a rituály moci: Ordo ad coronandum regis a Maiestas Carolina

Václav Žůrek: Předpis, literární dílo nebo pamětní záznam? Rukopisy Karlova korunovačního řádu v kontextu dochování

Bartosz Klusek: Gladius antiquus et eruginatus. Miecz medium poświadczającym prawo w Anglii dojrzałego średniowiecza

Andrzej Pleszczyński: The Symbolic Meaning of the Scabbard Decoration of the Reich Sword (c. 1070)

Piotr Węcowski: Walka o symbol, czyli dlaczego Kazimierz Jagiellończyk nie używal pieczęci majestatowej?

Robert Novotný: Nebesa pro krále, pro Krista či pro měšťany? K proměně panovnické symboliky v husitských Čechách


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru