archiv detailpraha: medvěd. dějiny padlého krále - hluboká sonda nejen do světa zvířecí symboliky v době středověku

Praha: Medvěd. Dějiny padlého krále - hluboká sonda nejen do světa zvířecí symboliky v době středověku

Jako padesátý třetí svazek Edice Každodenní život vydalo pražské nakladatelství Argo český překlad jedné z podnětných knih, kterou napsal francouzský historik Michel Pastoureau, jenž byl u nás doposud spíše přehlížen. Na rozdíl třeba od Polska, kde už před šesti lety vyšla v překladu jeho kniha studií Une histoire symbolique du Moyen Âge occidental pod názvem Średniowieczna gra symboli (Oficyna Naukowa, Warszawa 2006).

Pastoureau se původně věnoval středověkým pečetím a heraldice. Od osmdesátých let minulého století se pak začal mezi prvními zabývat dějinami barev a jejich symbolikou a dnes patří mezi nejuznávanější světové odborníky, kteří se této problematice věnují.

Zároveň se již několik desetiletí zajímá o dějiny zvířat, středověké bestiáře a také zoologii, a to zejména ve spojení s jejich symbolikou. Je autorem hned několika velice pozoruhodných studií a knih, z nichž ale až doposud nebyla žádná přeložena do češtiny. Nyní se ale český čtenář dočkal!

V roce 2007 vyšla ve Francii jeho rozsáhlá práce o dějinách a ikonografii medvěda, zvířete, které bylo dlouho považováno za jednoho z králů zvířat, ale které o toto své výsadní postavení v období středověku postupně přišlo. O rok později byla kniha přeložena do němčiny a nyní vyšel pod názvem „Medvěd. Dějiny padlého krále" i její český překlad.

Michel Pastoureau přibližuje dějiny medvěda od pravěku až po současnost, nejvíce pozornosti, větší polovinu textu, věnuje medvědí historii ve středověku. Hlavní „postavou" knihy je medvěd, a to především medvěd hnědý žijící na evropském kontinentě. Stranou autor ale neponechává ani další zvířata, která obklopovala nejen člověka, ale i samotného medvěda.

Vedle medvěda se tak věnuje dalším zvířatům, nejvíce pak lvu, rivalovi, kterého nakonec před medvědem jako krále zvířat upřednostnila na přelomu 12. a 13. století církev. Čtenář se ale obeznámí i s dalšími pro člověka významnými zvířaty, např. jelenem, liškou, vlkem, prasetem, psem, kočkou i koněm, který zaujímal v této zvířecí společnosti zcela výjimečné postavení, protože byl považován za důležitého společníka člověka.

Autor se podrobněji zabývá i samotným slovem „medvěd" a poutavě a zároveň erudovaně vysvětluje jeho původ ve většině evropských jazyků.

Pastoureau předkládá čtenáři četné důkazy o uctívání medvěda již od paleolitu. Medvěd nebyl jen obyčejným zvířetem, ale zpočátku byl považován i za významného prostředníka mezi světem lidí a zvířat. Zejména keltskými, germánskými a slovanskými národy byl nazírán jako zvíře, které bylo člověku nejbližší, dokonce byl brán za jednoho z předchůdců člověka.

U medvěda byla vysoce ceněna především jeho síla, byl považován za neporazitelné zvíře podobně jako lev. Dále pak byla vyzvedávána jeho odvaha, které se chtěli vyrovnat např. raně křesťanští válečníci. Medvěd byl často označován za „lva severu". Porazit medvěda bylo dokonce považováno za jednu z možností, jak se stát králem. Vždyť i budoucí král David porazil medvěda!

Velká moc byla připisována rovněž barvě a délce jeho srsti. Bohužel časem začalo platit, že čím je srst tmavší, tím blíže má zvíře k ďáblu. Medvěd postupně začal získávat různé negativní vlastnosti, jež byly spjaty zejména s jeho sexualitou, nenasytností a také agresivitou. Časem se stal symbolem všeho ďábelského.

Mnoho bylo ve středověku napsáno i o vztahu medvěda k člověku, hlavně pak k ženám. Velice často se objevovaly příběhy, jež vyprávěly o osudech synů, kteří se z těchto nerovných vztahů narodili. Řada těchto příběhů se dochovala do současnosti.

Svůj boj proti medvědovi započala církev již v 6. století. Ten pro ni nebyl příliš přizpůsobivým tvorem a rozhodla se ho nahradit lvem, který více odpovídal křesťanským představám. Medvěd byl ve středověku dáván do souvislostí hned s pěti ze sedmi smrtelných hříchů; smilstvem, hněvem, obžerstvím, závistí a leností. Do kampaně proti medvědům se aktivně zapojili i někteří významní středověcí panovníci, mezi nimiž vynikal např. Karel Veliký. Medvěd, „král lesa" a „lev severu", byl postupně z lesů vytlačen do hor.

I přes velkou kritiku pronikl medvěd do heraldiky a stal se devízou některých významných šlechticů, mezi nimiž vyniká zejména známý bibliofil a mecenáš Jan, vévoda z Berry.

O uctívání medvěda i boji proti němu vypovídají různorodé prameny od velmi názorných pramenů vizuálních (sochy, reliéfy, nástěnné malby, knižní iluminace - viz pěkná barevná obrazová příloha knihy) až po dobová literární díla téměř všech žánrů (bible, encyklopedie, bestiáře, rytířské romány, bajky). Především literární památky Michel Pastoureau hojně cituje. Některým literárním dílům se věnuje i podrobněji, např. proslulému Románu o lišákovi (Roman de Renart), v němž „hrál" medvěd jednu z nejvýznamnějších rolí.

Postupná proměna vztahu k medvědovi je ze všech výše zmíněných pramenů dobře patrná. Dříve velice uctívané zvíře se v nich pomalu mění v tvora, jenž se musí člověku podřídit a je postupně zesměšňován. Ze zvířete, které bývalo původně velice ceněným darem, kterým se obdarovávali středověcí panovníci a který se pak stával jednou z hlavních „ozdob" jejich výstavních menažérií, se stala zásadně pouťová atrakce, cvičené, „cirkusové" zvíře, které bylo možné nejčastěji spatřit jako zábavného „společníka" potulných kejklířů, kteří jej měli s náhubkem na tlamě uvázaného na řetězu. Jak autor dokazuje, tak i plyšový medvídek, kterého mělo, resp. má každé dítě, je svým způsobem pozůstatkem velice dlouhého vztahu člověka k medvědu.

Kniha je vskutku podnětným čtením! Zároveň dokazuje, že pestrý zvířecí svět a vlastně každé zvíře má svou historii, která je často úzce provázána s tou lidskou. Opomíjet pak nesmíme ani nepřebernou paletu zvířecí symboliky, s níž se setkáváme i v naší současnosti.

Francouzského historika Michela Pastoureau svět zvířat fascinuje neustále. Důkazem jsou např. jeho další zvířecí studie z roku 2009, kterou tentokrát věnoval praseti (Le Cochon: Histoire d'un cousin mal aimé), nebo naposledy na konci roku 2011 vydaná reprezentativní a zároveň monumentální publikace nazvaná „Bestiaires du Moyen Age", která je holdem světu středověkým bestiářů.

Nakladatelství Argo si zaslouží velký dík za vydání knihy „Medvěd. Dějiny padlého krále" a lze je doufat, že budou následovat i další překlady některých zajímavých prací Michela Pastoureau, např. o dějinách barev.

 

Marek Zágora

 

Michel Pastoureau, Medvěd. Dějiny padlého krále, Argo, Praha 2011 , 319 stran, doporučená cena 389 Kč.

Internet:

http://www.argo.cz/knihy/161856/medved-pribeh-svrzeneho-krale/

 

Michel Pastoureau - základní bibliografie:

L'ours. Historie d'un roi déchu, éditions du Seuil, 2007

Les chevaliers de la Table ronde, éditions du Gui, 2006

Une histoire symbolique du Moyen Âge occidental, Seuil, La librairie du XXIe siècle, Paris, 2004

Traité d'héraldique, Grands manuels Picard, first published 1979, latest edition 2003

Bleu: Histoire d'une couleur, éditions du Seuil, 2002

Les animaux célèbres, Bonneton, 2001

Les emblèmes de la France, éditions Bonneton, Paris, 1998

Jésus chez le teinturier: couleurs et teintures dans l'Occident médiéval, Le Léopard d'or, Paris, 1997

Figures de l'héraldique, Découvertes Gallimard, 1996

Dictionnaire des couleurs de notre temps, Bonneton, Paris, 1992

L'étoffe du diable: une histoire des rayures et des tissus rayés, éditions du Seuil, 1991

La vie quotidienne en France et en Angleterre au temps des chevaliers de la Table ronde, Hachette 1991

L'hermine et le sinople, études d'héraldique médiévale, Le Léopard d'or, Paris, 1982

anglické překlady:

Black: The History of a Color (Princeton 2008)

Blue: The History of a Color (Princeton 2001)

The Devil's Cloth: A History of Stripes (Columbia 2001)

Heraldry: its origins and meaning (Thames & Hudson 1997)


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru